ECLI:CZ:NS:2022:3.TZ.95.2022.2
3 Tz 95/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 7. 2022 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného D. B. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Karviná, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 97/2020 takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá trestního řádu se obviněnému D. B. přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 1. 2021, č. j. 3 To 301/2020-170.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 1. 9. 2020, č. j. T 97/2020-146, byl D. B. uznán vinným bod bodem 1) přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku, a dále pod body 2) a 3) zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 trestního zákoníku ke zločinu podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku, a pod bodem 2) přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku. Za to byl obviněný podle §205 odst. 4 trestního zákoníku za použití §43 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň byla obviněnému podle §228 odst. 1 trestního řádu uložena povinnost nahradit poškozené způsobenou újmu.
2. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. 1. 2021, č. j. 3 To 301/2020-170, tak, že podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 trestního řádu zrušil výroky o vině pod body 2) a 3), výrok o trestu a výrok o náhradě škody rozsudku okresního soudu a nově rozhodl tak, že obviněného pod body 1) – 2) uznal vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku a pod bodem 1) přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 trestního zákoníku. Za to jej podle §205 odst. 4 trestního zákoníku za použití §43 odst. 1 trestního zákoníku odsoudil k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
3. Proti citovanému pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. B. Podle názoru ministra spravedlnosti byl tímto rozsudkem porušen zákon v neprospěch obviněného, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 trestního zákoníku Odkázal přitom na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21.
4. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti podle §266 odst. 7 trestního řádu navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl podle §275 odst. 4 trestního řádu o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který obviněný vykonává od 11. 2. 2021, neboť existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu. Rovněž navrhl další postup v posuzované věci spočívající ve zrušení napadených rozhodnutí a přikázání věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
5. Podle §275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti (§266 odst. 7 trestního řádu), Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
6. Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný D. B. vykonává od 11. 2. 2021 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti šesti měsíců, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 4 T 97/2020.
7. Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, existovalo by skutečně riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti uložen, by nemusel dosáhnout délky již vykonaného trestu. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 věta druhá trestního řádu až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému D. B. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a dvou měsíců, jenž mu byl uložen výše označeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 To 301/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 7. 2022
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu