Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2022, sp. zn. 30 Cdo 1249/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1249.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1249.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 1249/2022-201 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce V. L., nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Málkem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Horní 6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 0 Nc 6626/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 10. 2021, č. j. 19 Co 230/2021-39, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Havlíčkově Brodě (dále jen „soud prvního stupně“) svým usnesením ze dne 16. 7. 2020, č. j. 12 C 200/2019-44, ve znění usnesení ze dne 10. 8. 2021, č. j. 0 Nc 6626/2021-10, odmítl podání žalobce ze dne 30. 6. 2021 (výrok I) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně ve výrocích potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“, odmítl. Otázkou ustanovení opatrovníka dle §29 odst. 3 o. s. ř. se Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4078/2009, či v žalobcem namítaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 28/2015, ve kterých přijal závěr, že důvodem pro ustanovení procesního opatrovníka pro neschopnost se srozumitelně vyjadřovat je podle ustanovení §29 odst. 3 o. s. ř. nedostatek tzv. postulační způsobilosti, který je způsoben zejména tělesnými či duševními vadami vedoucími ke stavu, kdy účastník nemůže se soudem komunikovat (srov. např. Drápal., L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I., Komentář, 1. vydání, C. H. Beck 2009, str. 189, bod 6.). Samotná okolnost, že účastník není schopen odstranit vady žaloby, neznamená automaticky nedostatek jeho postulační schopnosti; ten je naopak naplněn zejména tím, že účastník buď vůbec nemůže vůči soudu činit své procesní úkony anebo je činí v takové formě, která neumožňuje soudu zjistit, co má být jejich obsahem a k jakému procesnímu postupu směřují. O takový případ se v dané věci nejedná, neboť žalobce byl ve svých podáních schopen formulovat své požadavky na zaplacení finančních částek podle zákona č. 82/1998 Sb. Ačkoliv podání žalobce nejsou vždy zcela přehledná, nelze bez dalšího dovozovat, že by byl osobou, jejíž zdravotní stav jej činí nezpůsobilým vyjadřovat své požadavky či návrhy, a tedy neschopným komunikovat se soudem a formulovat své požadavky. Z okolnosti, že žalobce nezvládla ani přes poučení soudu vypracovat projednatelnou soudní žalobu, tedy že nebyl schopen dostát kvalifikovaným požadavkům na náležitosti a obsah procesního úkonu, nelze vyvozovat tak závažný tělesný či duševní handicap, jakým je obecná neschopnost dorozumět se vůbec se soudem. Zároveň nelze přehlédnout, že ustanovení opatrovníka v situaci, kdy podmínky ustanovení §29 odst. 3 o. s. ř. nebyly splněny, by představovalo závažné pochybení, které ve svém důsledku znamená odnětí možnosti účastníku jednat před soudem, a tedy zmatečnost řízení. Zástupce dovolatele ostatně ani netvrdí a ani nedokládá, že by způsobilost žalobce komunikovat se soudem byla vyloučena či omezena v rozsahu, který je předpokládán ustanovením §29 odst. 3 o. s. ř. Jde proto o účelovou argumentaci, která nemůže vést k závěru, že řízení před soudy nižších stupňů trpělo vadou, která by měla vliv na správnost rozhodnutí. Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle §238 odst. 1 písm. h) o.s.ř. objektivně přípustné. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 5. 2022 Mgr. Vít Bičák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2022
Spisová značka:30 Cdo 1249/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1249.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ]
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:08/15/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-08-19