ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1411.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 1411/2022-137
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce P. B. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 944 400 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 340/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2021, č. j. 55 Co 126/2021-94, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 19 C 340/2018-80, zastavil řízení o dovolání, které žalobce podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2020, č. j. 55 Co 158/2020-56 (výrok I), a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Procesněprávní otázka, zda je prvostupňový soud oprávněn v případě rozhodování o místní příslušnosti provést volbu místně příslušného soudu namísto žalobce a takto zvolenému soudu poté věc postoupit, která dle žalobcova názoru dosud nebyla v rozhodování Nejvyššího soudu vyřešena a při jejímž řešení měl odvolací soud pochybit, přípustnost podaného dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá. Dovolatelem kritizovaný právní závěr totiž odvolací soud v napadeném rozhodnutí neučinil, jedná-li se o rozhodnutí zabývající se výhradně otázkou zastavení (předcházejícího) dovolacího řízení z důvodu nedostatku podmínky řízení představované žalobcovým zastoupením k tomu zmocněným advokátem. Vznesená dovolací námitka se tak ve skutečnosti míjí s právním posouzením věci odvolacím soudem, z něhož napadené rozhodnutí vychází (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 808/97, uveřejněné pod č. 27/2001 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v rozhodnutí, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 6. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu