ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1518.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 1518/2022-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce P. R. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 192 500 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 225/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2021, č. j. 19 C 225/2020-22, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2021, č. j. 14 Co 344/2021-39, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 4. 2021, č. j. 19 C 225/2020-22, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 10. 2021, č. j. 14 Co 344/2021-39, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně usnesením ze dne 8. 4. 2021, č. j. 19 C 225/2020-22, žalobci nepřiznal požadované osvobození od soudních poplatků.
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
Obě tato rozhodnutí napadl žalobce dovoláním, o němž Nejvyšší soud rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Rozhodnutí soudu prvního stupně v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. §236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a §201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl v řízení o podaném dovolání pokračovat, Nejvyšší soud dovolací řízení o této části podaného dovolání podle §243b a §104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).
V části, která se týkala usnesení odvolacího soudu, pak Nejvyšší soud podané dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl jako nepřípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Potvrdil-li tedy odvolací soud napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o žalobcově návrhu na osvobození od soudních poplatků, není proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241 odst. 1, 4 o. s. ř. a §241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 6. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu