ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1970.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 1970/2022-336
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 106/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2018, č. j. 53 Co 389/2017-183, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. 6. 2017, č. j. 5 C 106/2011-145, zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč a úroky z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p. a. za období od 1. 2. 2011 do zaplacení, z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že žalobce byl vědomě držen příslušníky Obvodního oddělení Policie ČR XY v uzamknuté místnosti a bylo mu zabráněno svobodně se rozhodovat o svém pohybu a že zástupce vedoucího Obvodního oddělení Policie XY L. S. a policistka P. M. se odmítli žalobci na jeho výzvu představit a sdělit mu své služební číslo, včetně toho, že policista S. jako nadřízený policistky M. odmítl sdělit její služební číslo a služební hodnost (výrok I), dále vyloučil k samostatnému projednání nároky žalobce uplatněné žalobou:
A. Zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 115 000 Kč a úroků z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p. a. za období od 1. 2. 2011 do zaplacení, z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že ze strany Policie ČR, Obvodní oddělení XY, nebylo žalobci dne 23. 9. 2010 umožněno nahlédnout do spisů č. j. KRPS-60343/ČJ-2010-010816, KRPS-62949/ČJ-2010-010816, KRPS-81624/ČJ-2010-010816 a KRPS-97255/PŘ-2010-010816,
B. Zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 115 000 Kč a úroků z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p. a. za období od 1. 2. 2011 do zaplacení, z titulu nesprávného úředního postupu, spočívajícího v tom, že ze strany Policie ČR, Územní odbor XY, byla žalobci dne 21. 9. 2010 odepřena kopie celých spisů č. j. KRPH-6511/TČ-2010-050481 a č. j. KRPH-8457/TČ-2010-050481 a navíc nebyla žalobci okopírována titulní strana těchto spisů z uvedením obsahů spisů, ačkoliv žalobce o to výslovně žádal, jak je uvedeno v záznamu o nahlédnutí do těchto trestních spisů,
C. Zaplacení náhrady majetkové škody ve výši 193 Kč a úroků z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p. a. za období od 1. 2. 2011 do zaplacení, spočívající v tom, že Policie ČR, Územní odbor XY, prostřednictvím vedoucího oddělení hospodářské kriminality nadporučíka J. požadovala za pořízení kopií 77 stránek formátu A4 z policejních spisů celkem 308 Kč, tedy 4 Kč za jednu stranu,
D. Zaplacení náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že Policie ČR postupovala rozdílně při účtování poplatků za kopie z trestních spisů a dále v případě neposkytnutí kopií trestních spisů,
E. Zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 240 000 Kč a úroků z prodlení z této částky ve výši 7,75 % p. a. za období od 1. 2. 2011 do zaplacení, z titulu nesprávného úředního postupu, spočívajícího v tom, že Policie ČR řádně nevyšetřila trestní oznámení žalobce vedená pod č. j. KRPH-6511/TČ-2010-050481, KRPH-8457/TČ-2010-050481, KRPS-60343/ČJ-2010-010816, KRPS-62949/ČJ-2010-010816, KRPS-81624/ČJ-2010-010816 a KRPS-97255/PŘ-2010-010816,
(výrok II) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 3 600 Kč (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 26. 4. 2018, č. j. 53 Co 389/2017-183, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a III (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 20. 8. 2018 dovolání (č. l. 190). Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání, a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Předmětná žádost žalobce byla odmítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 9. 10. 2020, č. j. 5 C 106/2011-302, které nabylo právní moci dne 30. 10. 2020.
Usnesením ze dne 20. 5. 2022, č. j. 5 C 106/2011-330, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě třiceti dnů. Žalobce podáním doručeným soudu prvního stupně dne 16. 6. 2022 opakovaně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. K danému podání však Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť v něm žalobce neuvedl stran svých poměrů žádné nové skutečnosti a nové uplatnění návrhu na ustanovení zástupce pro dovolací řízení tak nelze hodnotit jinak, než jako zneužití žalobcových práv.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu