ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.21.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 21/2022-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) Ústavnímu soudu , se sídlem v Brně, Joštova 8, o zaplacení 1 860 600 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 112/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 9. 2021, č. j. 30 Co 297/2021-83, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 1 860 600 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 21. 12. 2020, č. j. 15 C 112/2020-65, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2020, č. j. 30 Co 271/2020-57 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když uvedl, že z povahy obstrukčního jednání žalobce je zcela zřetelné, že byť žalobci nesvědčí osvobození od soudních poplatků, o čemž bylo i v tomto řízení opakovaně rozhodnuto, nehodlá žalobce soudní poplatky hradit. Žalobce se nejpozději dne 7. 7. 2021 z doručeného usnesení odvolacího soudu dozvěděl, že mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků za dovolání, ani ve stanovené lhůtě však soudní poplatek za podané dovolání neuhradil.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Podáním dovolání ze dne 25. 10. 2021 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Opětovné vyzývání žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání považoval Nejvyšší soud za nadbytečné, neboť ze spisu je zřejmé, že žalobce byl již v předmětném řízení opakovaně vyzýván k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2020, 30 Cdo 583/2020-37, a usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. 9. 2020, č. j. 15 C 112/2020-63), přičemž usnesením ze dne 22. 3. 2021, č. j. 15 C 112/2020-71, soud prvního stupně žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení zamítl. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 27. 5. 2021, č. j. 30 Co 180/2021-77. Dle Nejvyššího soudu tak lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté výzvy byly objektivně způsobilé zprostředkovat dovolateli povinnost zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení, proto se jeví setrvání na požadavku vždy nové a stále stejné výzvy postupem neefektivním a formalistickým (srov. podobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013 sp. zn. II. ÚS 2291/13, a ze dne 13. 6. 2013 sp. zn. IV. ÚS 1775/13).
Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2022
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu