ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.288.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 288/2022-129
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce F. F. , nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 , se sídlem v Praze 2, Francouzská 808/19, o zaplacení částky 5 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 89/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2021, č. j. 23 Co 86/2021-113, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně usnesením ze dne 12. 8. 2019, č. j. 20 C 89/2018-105, nevyhověl žalobcově žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o jeho dovolání podaném dne 16. 5. 2020 proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2020, č. j. 23 Co 98/2020-82.
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
Toto rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním (posuzováno dle obsahu jeho podání ze dne 18. 4. 2021), které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Potvrdil-li tedy odvolací soud napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o žalobcově žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, není proti tomuto rozhodnutí dovolání přípustné.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř. a §241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 3. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu