ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3382.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 3382/2021-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce V. S. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Bc. Davidem Dvořákem, advokátem se sídlem v Podivíně, Nerudova 714/8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 61 500 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 68/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č. j. 36 Co 202/2021-14, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 4. 2021, č. j. 15 C 68/2021-8, odmítl podání žalobce doručené soudu dne 25. 3. 2021 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním ze dne 1. 9. 2021, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Námitka žalobce, že soudy jej nesprávně vyzvaly k doplnění podaného návrhu, přestože žaloba obsahovala všechny stanovené náležitosti a byla srozumitelná, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť ani po doplnění žaloby k výzvě soudu nebylo zřejmé, v čem spočívá škoda v žalované výši, jakým způsobem měla vzniknout právě v důsledku označených rozhodnutí soudů a v jaké výši ji žalobce požaduje odškodnit ve vztahu ke každé škodní události zvlášť. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že domáhá-li se žalobce i přes poučení soudu splnění jen „obecné“ povinnosti, aniž by ji jakkoliv blíže konkretizoval, je žaloba neurčitá, a má proto vady bránící jejímu projednání, neodchýlil se od ustálené judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2002, sp. zn. 29 Odo 421/2002, nebo ze dne 20. 8. 2003, sp. zn. 21 Cdo 909/2003, a nález Ústavního soudu ze dne 1. 9. 1998, sp. zn. I. ÚS 233/97).
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 4. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu