ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3725.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3725/2022-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu majetkové a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 38 C 93/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2022, č. j. 19 Co 141/2022-19, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením identifikovaným v záhlaví Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně ze dne 8. 6. 2022, č. j. 38 C 93/2022-9, kterým bylo rozhodnuto o tom, že návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů se zamítá.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním ze dne 2. 9. 2022, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jestliže se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012).
Jelikož dovolání není podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241b odst. 2 o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení ve věci samé končí, a řízení nebylo dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, publikované pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 12. 2022
JUDr. David Vláčil
předseda senátu