ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.474.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 474/2022-85
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Pavla Simona a Mgr. Viktora Sedláka, v právní věci žalobce F. F. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 4 000 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10090/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2021, č. j. 13 Co 9/2021-74, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 20. 9. 2021, č. j. 13 Co 9/2021-74, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 11. 2020, č. j. 32 Nc 10090/2019-59, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 12. 1. 2021, č. j. 32 Nc 10090/2019-67, jímž uvedený soud rozhodl o zastavení řízení o opakované žádosti žalobce o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné [rozhodnutí o zastavení řízení pro překážku věci rozhodnuté týkající se žádosti o ustanovení zástupce a o osvobození od soudních poplatků je stále rozhodováním ve smyslu §238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř.], není třeba zkoumat splnění dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, případně rozhodl
o poplatkové povinnosti spojené s podáním objektivně nepřípustného dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 3. 2022
JUDr. David Vláčil
předseda senátu