ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.5.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 5/2022-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně B. Š., nar. XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 200 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 91/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, č. j. 62 Co 127/2020-55, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 1. 2020, č. j. 26 C 91/2019-44, zastavil řízení o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků (výrok I), zastavil řízení o zaplacení částky 200 000 Kč (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I a III (výrok I usnesení odvolacího soudu), rovněž potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II (výrok II usnesení odvolacího soudu), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroku II podala žalobkyně včasné dovolání dne 3. 8. 2020 (č. l. 59). Při podání dovolání nebyla žalobkyně zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání, a současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o její žádosti rozhodl usnesením ze dne 28. 1. 2021, č. j. 26 C 91/2019-74, tak, že žalobkyni pro dovolací řízení nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I), a zamítl žádost žalobkyně o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení (výrok II). Odvolací soud k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 26. 3. 2021, č. j. 62 Co 95/2021-83, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 11. 2021, č. j. 26 C 91/2019-102, které bylo žalobkyni řádně doručeno dne 10. 12. 2021, byla žalobkyně vyzvána, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Současně byla žalobkyně poučena, že nebude-li do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobkyně však na tuto výzvu reagovala pouze podáním námitek.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by žalobkyně byla právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že sama má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu