ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.724.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 724/2022-226
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobkyně K. B., nar. XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. et Mgr. Janem Jungem, advokátem se sídlem v Chebu, Májová 606/35, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra , se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8 C 277/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 10. 2021, č. j. 61 Co 196/2021-198, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů dovolacího řízení 11 858 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. et Mgr. Jana Junga.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout v důsledku úmrtí jejího strýce, kterého z nedbalosti usmrtil policista prap. J. při výkonu hlídkové služby.
Okresní soud v Chebu jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 1. 7. 2021, č. j. 8 C 277/2018-161, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od 20. 7. 2018 do zaplacení (výrok I), zamítl žalobu co do nároku na úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 300 000 Kč za období od 16. 7. 2018 do 19. 7. 2018 (výrok II) a uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 113 304,40 Kč (výrok III).
Krajský soud v Plzni jako soud odvolací napadeným rozsudkem zamítl návrh žalované na přerušení odvolacího řízení do skončení dovolacího řízení proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 3. 2020, č. j. 61 Co 17/2020-156, 61 Co 18/2020 (výrok I rozsudku odvolacího soudu), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výrocích I a III (výrok II rozsudku odvolacího soudu), a uložil žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 26 168,30 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Dovolání směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné vzhledem k ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Otázka, jaký hmotněprávní předpis se použije, pokud se příslušník Policie České republiky při výkonu činností podle zákona o policii dopustí protiprávního jednání, v důsledku čehož dojde na straně poškozených subjektů k újmě majetkového či nemajetkového charakteru, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud dospěl k závěru, že žalované vznikla povinnost nahradit újmu podle §95 odst. 1 a 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, ve výši stanovené podle §2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dovolací soud již dříve dovodil, že plnění úkolů policie zahrnuje i výkon hlídkové činnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2249/2020).
S ohledem na výše uvedené se dovolací soud pro nadbytečnost nezabýval první a druhou otázkou formulovanou žalovanou [zda je hlídková činnost, kterou vykonával při předmětné události příslušník Policie ČR, či jiná obdobná činnost prováděná příslušníkem Policie ČR, úředním postupem ve smyslu §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „OdpŠk“; a zda dopadá na nároky na nemajetkovou újmu pozůstalých ustanovení §32 odst. 3 OdpŠk], protože předpokladem jejich řešení je aplikace zákona č. 82/1998 Sb. na posuzovaný případ.
S ohledem na výsledek dovolacího řízení je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání (srov. §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 část věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř.). Tyto sestávají z odměny advokáta v částce 9 500 Kč [§6 odst. 1, §7 bod 6, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů], náhrady hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrady v částce 2 058 Kč (§137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu