ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1157.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 1157/2022-414
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně ELZET, s.r.o. , se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36 (identifikační číslo 261 11 080), zastoupené Mgr. Liborem Zemancem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalovanému A. P. , se sídlem v XY (identifikační číslo XY), zastoupenému JUDr. Doubravkou Řehouškovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Puklicova 927/49, o 63.702,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 27C 111/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 10. 2021, č. j. 19 Co 846/2021-359, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2020, č. j. 27 C 111/2015-289, odmítl (§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), ani vymezení důvodu dovolání (§241a odst. 1, 3 o. s. ř.). O tyto obligatorní náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.
Důvod dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost (srov. §241a odst. 1, 3 o. s. ř.).
Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „ [n] áležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13).
Dovolatel k výše uvedeným obligatorním náležitostem pouze v odstavci druhém odkázal na §237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu účinného do 31. 12. 2012; tím přípustnost ani důvodnost nevymezil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 5. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu