Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.02.2022, sp. zn. 33 Cdo 1317/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1317.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1317.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 1317/2020-179 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce P. B. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Navrátilem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty 416/8, proti žalované JV POHODA s.r.o. , se sídlem v Plzni, Tomanova 2538/11, identifikační číslo osoby 25232355, zastoupené JUDr. Josefem Hlaváčem, advokátem se sídlem v Plzni, Martinská 608/8, o 155.000 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 24 C 14/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 11. 2019, č. j. 13 Co 262/2019-151, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.196,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Josefa Hlaváče, advokáta. Odůvodnění: Žalobce se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 155.000 Kč z titulu vrácení kupní ceny postele zakoupené na základě smlouvy č. 09/17/047 uzavřené se žalovanou dne 14. 6. 2017. Jelikož podle přesvědčení žalobce žalovaná jeho reklamaci nevyřídila ve lhůtě, dne 10. 9. 2017, od kupní smlouvy odstoupil a vyzval ji ke vrácení peněz. Rozsudkem ze dne 27. 3. 2019, č. j. 24 C 14/2018-113, Okresní soud Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 155.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, uložil žalobci povinnost převzít od žalované ve výroku blíže identifikovanou postel a rozhodl o nákladech řízení. Podle kupní smlouvy č. 09/17/047 ze dne 14. 6. 2017 dodala žalovaná dne 9. 8. 2017 žalobci postel, při jejíž montáži byla zjištěna vada spočívající v tom, že nešel uzavřít úložný prostor, jelikož rošt při zavírání přesahoval hranu postele. Žalobce proto ihned požadoval odstranění vady výměnou vadného dílu za nový, originální. Zaměstnanci žalované postel rozmontovali a odvezli. Dne 14. 8. 2017 žalovaná nabídla opravenou postel žalobci, který ji odmítl převzít. Na základě provedeného dokazování vycházeje zejména z posudku znalce Josefa Osoby soud prvního stupně dospěl k závěru, že popsaná vada předmětu koupě byla snadno odstranitelná, neměla žádný vliv na funkčnost, kvalitu či design postele, představuje nepodstatné porušení smlouvy ve smyslu §2107 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy bylo na volbě žalované, aby vadu odstranila opravou věci nebo dodáním nové věci. Žalovaná žalobci již bezvadné plnění po opravě nabídla ještě před tím, než žalobce od smlouvy odstoupil. Jestliže žalobce neposkytl potřebnou součinnost a postel s opraveným dílem odmítl převzít, nemohlo dojít k jeho platnému odstoupení od kupní smlouvy. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o povinnosti žalobce převzít od žalovaného blíže identifikovanou postel, změnil výroky o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně. Plnění poskytnuté žalovanou dne 9. 8. 2017 bylo vadné z důvodů zjištěných soudem prvního stupně. Poté, co zaměstnanci žalované postel odvezli, žalovaná zjištěnou vadu řádně a bez zbytečného odkladu odstranila a nad rámec své odpovědnosti z vadného plnění zajistila dodání a výměnu pantu za nový originální (ač příčina zjištěné vady nebyla dána jeho vadou). Mimo ustanovení §2107 o. z. odvolací soud poukázal na znění §2169 odst. 1 o. z., který je ve věci rovněž aplikovatelný. Postel je naprosto funkční, bez závad a může být používána včetně roštu. Jestliže žalobce za této situace odmítl opravenou postel převzít, ocitl se v prodlení. Jeho odstoupení od smlouvy nemohlo vyvolat právní následky a právní poměr účastníků řízení nadále trvá včetně vzájemných práv a povinností. Žalovaná je oprávněna ponechat si zaplacenou kupní cenu a žalobce je povinen poskytnout součinnost při splnění její povinnosti odevzdat mu předmět koupě a předmět koupě převzít. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, konkrétně, zda přesahující rošt zakoupené postele a nemožnost proto uzavřít úložný prostor postele je vadou znamenající podstatné porušení smlouvy zakládající právo kupujícího na odstranění vady výměnou vadného dílu za nový. Namítá, že původní panty nemohly být příčinou, proč rošt postele přesahoval přes její hranu, oprava pantů nemohla mít vliv na posunutí roštu a je vyloučeno, aby po převrtání otvorů pantů došlo k odstranění vytčené vady. Odvolacímu soudu vytýká, že přihlédl ke znaleckému posudku Josefa Osoby, který své odborné závěry vztáhl jen k pantům předmětné postele, jejichž vada nebyla žalobcem reklamována, že se nezabýval vytknutou vadou spočívající v přesahování roštu přes okraj postele, že soud prvního stupně nesprávně vymezil předmět dokazování a odvolací soud z takto provedeného dokazování soudem prvního stupně vycházel, že nebylo prokázáno, že by žalobce neposkytl žalované potřebnou součinnost při předání opravené postele, že odvolací soud toleroval procesní postup soudu prvního stupně, který zamítl návrh na provedení účastnického výslechu žalobce a že neposuzoval, zda se jednalo o podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy ve vztahu k vadě postele, kterou dovolatel žalované vytkl, tedy k přesahu roštu přes okraj postele a nemožnosti uzavřít úložný prostor. S tímto odůvodněním dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil, stejně tak jako i rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaná navrhla dovolání jako nepřípustné odmítnout. Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání , v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §241a odst. 3 o. s. ř. důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení. Neobsahuje-li dovolání všechny náležitosti vyžadované zákonem (ať už obecné náležitosti podání uvedené v §42 odst. 4 o. s. ř., nebo zvláštní náležitosti stanovené pro dovolání v §241a odst. 2 o. s. ř.), jde o vadné podání. Dovolání, které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tuto náležitost doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). K obligatorním náležitostem dovolání podle §241a odst. 2 o. s. ř. patří mimo jiné vylíčení, v čem dovolatel ve smyslu §237 až 238a o. s. ř. spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a popis důvodu dovolání tím způsobem, že dovolatel vyloží, v čem spočívá nesprávnost jím vytýkaného právního posouzení věci (§241a odst. 1 věta první o. s. ř.). Vymezit důvod dovolání v souladu s §241a odst. 3 o. s. ř. pro dovolatele znamená povinnost označit výslovně tu část právního posouzení věci v rozhodnutí odvolacího soudu, kterou považuje za nesprávnou, a zároveň argumentačně vyložit, v čem jeho nesprávnost spočívá, a zpravidla také uvést, jak mělo být (správně) vyloženo a aplikováno použité ustanovení právního předpisu, případně které ustanovení namísto nesprávně použitého měl odvolací soud podle názoru dovolatele užít. Ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. tak zdůrazňuje zaměření dovolání jako mimořádného opravného prostředku na právní podstatu dovolacích námitek tím, že výslovně stanoví, jak má být dovolací důvod nesprávného právního posouzení formulován. Dovolání žalobce požadavku na řádné vymezení důvodu dovolání nevyhovuje; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel sice vylíčil, že je má za přípustné pro řešení otázky hmotného práva, která dosud nebyla vyřešena v rozhodovací praxi dovolacího soudu, avšak k otázce vylíčení důvodu dovolání nic – posuzováno podle celého obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.) – neuvádí. Jeho dovolání je pouhou polemikou s tím jak odvolací soud o věci jednal (viz dovolací výtky vůči procesnímu postupu odvolacího soudu a k provádění dokazování) a rozhodl (srovnej dovolací námitky ke zjištění skutkového stavu věci). Žalobce požadavku §241a odst. 2 o. s. ř. nedostál. Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř., neboť v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013). Pro úplnost – mimo důvod, který vedl k odmítnutí dovolání – nutno uvést, že uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř. Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 23. 2. 2022 JUDr. Václav Duda předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/23/2022
Spisová značka:33 Cdo 1317/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1317.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/03/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-05-14