ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1441.2022.2
sp. zn. 33 Cdo 1441/2022-319
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce V. N., bytem ve XY, zastoupeného JUDr. Miroslavem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 10, Ukrajinská 728, proti žalovanému J. T., bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrem Slepičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého 715/15, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 5 C 202/2018, o návrhu žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 26 Co 89/2019-276, takto:
Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 26 Co 89/2019-276, se zamítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 15. 1. 2019, č. j. 5 C 202/2018-50, ve spojení s opravnými usneseními ze dne 5. 2. 2019, č. j. 5 C 202/2018-58, a ze dne 15. 2. 2019, č. j. 5C 202/2018-64, kterým Okresní soud Praha – západ určil, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku p. č. XY, jehož součástí je stavba domu XY, objekt bydlení a p. č. XY, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY na LV č. XY pro obec a KÚ XY.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad právní moci. Návrh odůvodnil obavou, že v případě neprodleného nabytí právní moci předmětného rozsudku, hrozí nejen jemu, ale i jeho rodinným příslušníkům závažná újma spočívající ve ztrátě přístřeší. Podotýká, že dům je fakticky rozdělen na čtyři bytové jednotky, z nichž dvě příslušející dle vzájemné dohody k jeho spoluvlastnickému podílu obývá s manželkou, třemi dětmi a prarodiči; všechny tyto osoby jsou nyní, po pozbytí vlastnického práva žalovaného vystaveny riziku, že bude žalobce usilovat o jejich neprodlené vyklizení, což několikrát avizoval.
Podle §243 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad prvních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud neshledal důvod pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí, neboť pravomocným rozhodnutím odvolacího soudu není žalovaný závažně ohrožen ve svých právech. Z obsahu spisu se podává, že byť v minulosti již vlastnické právo k nemovitostem na základě kupní smlouvy, kterou s žalobcem uzavřel 2. 5. 2014, pozbyl a podle smlouvy o budoucí kupní smlouvě z 30. 6. 2014 nebyly právní vztahy mezi účastníky dosud uspořádány, využití jednotlivých bytů v domě nedoznalo změn. Žalovanému nadto svědčí právo nájmu jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí na dobu neurčitou podle nájemní smlouvy, kterou účastníci uzavřeli 30. 6. 2014.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 9. 2022
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu