ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.1589.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 1589/2022-132
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce Z. P. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Vlastimilem Šiplem, advokátem se sídlem v Brně, Moravské náměstí 690/15, proti žalované Invia International, a. s., se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Českobratrská 3321/46, zastoupené Mgr. Karlem Budkou, advokátem se sídlem v Praze 13 - Stodůlkách, Volutová 2519/8, o 114 970 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 123 C 10/2020, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57 Co 129/2021-105, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57 Co 129/2021-105, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-60, ve spojení s usnesením ze dne 27. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-80, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení 114 970 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení ceny zájezdu.
Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 6. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-60, ve spojení s usnesením ze dne 27. 4. 2021, č. j. 123 C 10/2020-80, žalobu zamítl.
Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) rozsudkem ze dne 30. 11. 2021, č. j. 57 Co 129/2021-105, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé potvrdil, ve výroku o nákladech řízení změnil, jen pokud jde o jejich vyčíslení.
Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce s žalovanou jako cestovní kanceláří, která byla zastoupena cestovní agenturou Invia.cz, a.s., uzavřel dne 13. 1. 2020 smlouvu o zájezdu do Spojených arabských emirátů, Ras Al Khaimah do hotelu The Cove Rotana Resort **** v termínu 12. 3. až 21. 3. 2020 na 8 nocí pro 3 osoby za cenu 110 970 Kč; ze záhlaví smlouvy je zřejmé, že pořadatelem zájezdu je Invia International, a.s., ve smlouvě je srozumitelně uvedeno, že její nedílnou součástí jsou mimo jiné „Obchodní podmínky společnosti Invia International a. s.“, že zákazník podpisem této smlouvy se zněním podmínek souhlasí a výslovně přijímá mimo jiné podmínky pro odstoupení od smlouvy o zájezdu a výši odstupného dle čl. 6, že smlouva o zájezdu nabývá účinnosti dnem potvrzení ze strany Invia International, a. s., a odstoupení od smlouvy musí být provedeno výhradně písemnou formou s podpisem zákazníka a zasláno buď na e-mailovou adresu odstoupeni@inviainternational.com v pracovní době od pondělí do pátku 9:00 – 17:30 hod. nebo během otevírací doby na některou z poboček Invia International. Pro stanovení výše odstupného je rozhodující čas doručení odstoupení od smlouvy společnosti Invia International. Dne 12. 3. 2020 žalobce od smlouvy odstoupil e-mailem zaslaným na e-mailovou adresu odstoupení@invia.cz ; odstoupení odůvodnil tím, že byl vyhlášen nouzový stav a při mimořádné tiskové konferenci dne 12. 3. 2020 předseda Vlády ČR Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček se vyjadřovali k celosvětové pandemii a riziku nákazy coronavirem při cestování a doporučili necestovat do zahraničí. Protože mu je 68 let a léčí se na vysoký krevní tlak a cukrovku, což jsou hlavní rizikové faktory při onemocnění způsobeném nákazou coronavirem Covid-19, rozhodl se nepodstoupit riziko nákazy a nevycestovat, aby pohybem na letištích, v letadle, autobusech a hotelu a při návratu zpět neohrozil své zdraví a zdraví spolucestujících. Mimořádná konference vlády byla dne 12. 3. 2020 vysílána v čase od 14:00 do 15:00 hodin, v 16:00 hodin se žalobce rozhodl odstoupit od smlouvy a v 17:00 – 17:30 hodin komunikoval s pojišťovnou D. A. S., v 18:00 hodin zaslal e-mailem odstoupení od smlouvy na adresu odstoupeni@invia.cz , v 18:03 hodin telefonoval do Invia na číslo 533 111 570 ohledně potvrzení přijetí odstoupení od smlouvy a v 18:23 hodin odstoupení odeslal na email katerina.machalkova@invia.cz - na jediný emailový kontakt uvedený ve smlouvě. Dne 13. 1. 2020 si žalobce sjednal prostřednictvím cestovní agentury Invia.cz, a.s., cestovní pojištění včetně pojištění storna u INTER PARTNER ASSISTANCE S. A., člena skupiny AXA, prostřednictvím INTER PARTNER ASSISTANCE, organizační složky, pojistnou smlouvou č. 101027/86089, č. pojistky 6920141, za které uhradil pojistné 4.000 Kč.
Na podkladě těchto zjištění přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že k úhradě částky 4.000 Kč zaplacené žalobcem za cestovní pojištění, není žalovaná pasivně legitimována. Důvodným neshledal ani nárok na vrácení ceny zájezdu při odstoupení od smlouvy o zájezdu. Dovodil, že nebyla naplněna kritéria pro odstoupení od smlouvy před zahájením zájezdu bez placení odstupného ve smyslu §2535 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tj. že v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu, a důvodem pro aplikaci §2535 o. z. nebo snížení stornopoplatku není ani zdravotní stav žalobce; žalobce kupoval zájezd v době, kdy zdravotními problémy již trpěl (nejednalo se u něho o akutní zdravotní problém) a v rozhodné době nebyl bezprostředně vystaven riziku nákazy coronavirem. Dále uzavřel, že žalobce odstoupení od smlouvy nedoručil žalované před zahájením zájezdu, resp. odstoupení od smlouvy se nedostalo do dispozice žalované včas, jestliže ho žalobce zaslal dne 12. 3. 2020 v 18 hodin na e-mailovou adresu společnosti Invia.cz, a.s., tj. agentury, která zastupovala cestovní kancelář (žalovanou) při uzavírání smlouvy; žalovaná byla s projevem vůle žalobce seznámena až následující den 13. 3. 2020, tedy po zahájení zájezdu. Obě společnosti mají ve svých podmínkách uvedeno, že pokud zákazník odstoupí 15 dní a méně před realizací zájezdu činí odstupné 100% z celkové ceny zájezdu. Odvolací soud nepřisvědčil názoru žalobce, že obchodní podmínky žalované i obchodní podmínky cestovní agentury Invia.cz, a.s. jsou v části týkající se formy odstoupení od smlouvy neplatné, neboť omezují způsoby odstoupení tím, že stanoví jednu konkrétní emailovou adresu, na níž lze odstoupení od smlouvy zaslat. Ze smlouvy totiž jednoznačně plyne, které obchodní podmínky odstoupení od smlouvy upravují; odkaz na Obchodní podmínky cestovní kanceláře Invia International, a.s. nebyl z pohledu spotřebitele jakýmkoliv způsobem zavádějící či nesrozumitelný, neboť z nich plyne, že klient zasílá odstoupení od smlouvy na e-mailovou adresu odstoupeni@inviainternational.com . Nevýznamnou shledal odvolací soud skutečnost, že pokyny žalobci zaslala společnost Invia.cz, a.s. a že na smlouvě byl kontakt na XY, která s ním za tuto společnost jednala. I tak měl žalobce podle obchodních podmínek Invia.cz, a.s. současně zaslat odstoupení od smlouvy rovněž žalované a pokud tak neučinil, nelze dospět k závěru, že došlo k účinnému odstoupení od smlouvy. Jen jako obiter dictum odvolací soud uvedl, že sice není důvod se zabývat tím, zda žalobce doručil odstoupení od smlouvy v pracovní době či mimo pracovní dobu, ale pokud by zaslal odstoupení od smlouvy z důvodu uvedeném v §2535 o. z. na správnou e-mailovou adresu, bylo by odstoupení účinné, neboť „by bylo zřejmě v rozporu s ochranou spotřebitele omezovat účinnost odstoupení pracovní dobou pořádající cestovní kanceláře“.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, na jehož přípustnost usuzuje jednak z toho, že při řešení jím označených otázek se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a dále v tom, že některé z nich nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud vyřešeny. Prvně zmíněné otázky žalobce v dovolání neformuluje a na žádnou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu v tomto směru neodkazuje. Za dosud neřešené považuje otázky, A) „zda je cestovní kancelář oprávněna závazně určit spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro zaslání odstoupení od smlouvy, B) zda je spotřebitel oprávněn odstoupit od smlouvy o zájezdu jakýmkoli způsobem (jakoukoli formou), či zda je povinen řídit se a postupovat přesně podle obchodních podmínek cestovní kanceláře; C) zda je část obchodních podmínek cestovní kanceláře, ve které cestovní kancelář určí spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro odstoupení od smlouvy o zájezdu, platná; D) zda pokud cestovní kancelář určí spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro zaslání odstoupení od smlouvy, je odstoupení od smlouvy účinné pouze za podmínky, že spotřebitel zašle odstoupení od smlouvy právě na takto určenou e-mailovou adresu, a nikoli na jinou vhodnou e-mailovou adresu; E) zda pokud cestovní kancelář určí spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro zaslání odstoupení od smlouvy, odstoupení od smlouvy není účinné, pokud spotřebitel zašle odstoupení od smlouvy na jakoukoli jinou e-mailovou adresu než takto stanovenou; F) zda pokud cestovní kancelář určí spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro zaslání odstoupení od smlouvy, je spotřebitel oprávněn odstoupit od smlouvy o zájezdu i tím, že odstoupení od smlouvy zašle na k tomu určenou e-mailovou adresu zástupce cestovní kanceláře, který uzavření smlouvy o zájezdu zprostředkoval; G) zda pokud cestovní kancelář určí spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro zaslání odstoupení od smlouvy, je spotřebitel oprávněn odstoupit od smlouvy o zájezdu i tím, že odstoupení od smlouvy zašle na k tomu určenou e-mailovou adresu pracovníka cestovní kanceláře, který se zákazníkem komunikoval; H) zda je část obchodních podmínek cestovní kanceláře, ve které cestovní kancelář určí spotřebiteli konkrétní e-mailovou adresu pro odstoupení od smlouvy o zájezdu , platná“ .
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 až 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
Dovoláním žalobce bylo shledáno přípustným, neboť dovolací soud dosud neřešil otázku, zda je platná část všeobecných obchodních podmínek, v níž cestovní kancelář určí objednateli zájezdu (spotřebiteli) konkrétní e-mailovou adresu pro odstoupení od smlouvy o zájezdu, resp. zda je odstoupení od smlouvy účinné pouze za podmínky, že spotřebitel zašle odstoupení od smlouvy na takto určenou e-mailovou adresu, a nikoli na jinou vhodnou e-mailovou adresu.
Podle §570 odst. 1 o. z., právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.
Podle §1818 věty druhé o. z., využije-li spotřebitel právo odstoupit od spotřebitelské smlouvy, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje. Ustanovení §1818 o. z. má vůči ustanovení §570 povahu lex specialis . Nedopadá sice automaticky na možnosti odstoupení od smlouvy, které nabízí spotřebiteli jiné právní úpravy přijaté k jeho ochraně, včetně úpravy zájezdu (§2533; k tomu srov. např. Hulmák, M. Komentář k §1818. In: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§1721–2054). Praha: C. H. Beck, 2014, s. 497, marg. č. 13.), jelikož však ustanovení upravující zájezd [Hlava II. Závazky z právních jednání. Díl VI (§2521-2549a)] neobsahují vlastní úpravu účinnosti odstoupení od smlouvy, resp. doručování písemností, představuje ustanovení §1818 o. z. lex generalis, podle kterého bude třeba posuzovat otázky zvláštní právní úpravou neupravené.
Odstoupení od smlouvy se spotřebitelem nemusí být vždy písemné, odeslání odstoupení od smlouvy může mít různou povahu. Zákon nestanoví na rozdíl od jiných předpisů (např. §57 odst. 3 o. s. ř.) žádné omezení prostředků komunikace. K zachování lhůty stačí odeslání odstoupení od smlouvy; jako adresované právní jednání může mít právní účinky pouze tehdy, dojde-li druhé straně (§570; srov. Hulmák, M. Komentář k §1818. In: Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§1721–2054). Praha: C. H. Beck, 2014, s. 497, marg. č. 13.). V zásadě proto postačí, pokud je odstoupení od smlouvy předáno osobě, která má povinnost odstoupení od smlouvy doručit. Důkazní břemeno jak ohledně zachování lhůty, tak ohledně doručení odstoupení od smlouvy má ten, kdo se odstoupení od smlouvy dovolává, zpravidla tedy spotřebitel.
Podle §2528 o. z., pořadatel v potvrzení o zájezdu uvede mj. a) obchodní firmu a adresu sídla nebo adresu bydliště pořadatele, popřípadě i adresu nebo bydliště zprostředkovatele prodeje zájezdu, jejich telefonní čísla a elektronické adresy a j) jméno, adresu, telefonní číslo, elektronickou adresu a případně faxové číslo místního zástupce pořadatele, kontaktního místa nebo jiné služby, které zákazníkovi umožní urychleně pořadatele kontaktovat a účinně s ním komunikovat, požádat o pomoc, ocitne-li se zákazník v nesnázích, nebo vytknout vadu zájezdu. To ostatně vyplývá i z čl. 7 odst. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. 11. 2015, o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, kvůli které byla úprava zájezdu novelizována s účinností od 1. 7. 2018 zákonem č. 111/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb. , o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Podle §1812 odst. 1 o. z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.
Podle §1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
V posuzovaném případě odvolací soud vycházel ze skutkového zjištění, že žalobce při uzavření smlouvy o zájezdu s žalovanou (Invia International, a. s.) prostřednictvím zástupce (Invia.cz, a.s) souhlasil mj. s ujednáním obsaženým v Obchodních podmínkách společnosti Invia International a.s., že odstoupení od smlouvy musí být provedeno výhradně písemnou formou s podpisem zákazníka a zasláno buď na e-mailovou adresu odstoupeni@inviainternational.com v pracovní době od pondělí do pátku 9:00 – 17:30 hod. nebo během otevírací doby na některou z poboček Invia International. Závěr o tom, že žalobce nedoručil odstoupení od smlouvy žalované před zahájením zájezdu, učinil, aniž se zabýval souladností tohoto ujednání s ustanovením §1812 odst. 2 o. z.. Konstatoval pouze (a to výslovně obiter dictum ), že „není důvod se zabývat tím, zda žalobce doručil odstoupení od smlouvy v pracovní době či mimo pracovní dobu, ale pokud by zaslal odstoupení od smlouvy z důvodu ust. §2535 o. z. na správnou emailovou adresu, bylo by odstoupení účinné, neboť by bylo zřejmě v rozporu s ochranou spotřebitele omezovat účinnost odstoupení pracovní dobou pořádající cestovní kanceláře“.
Ustanovení §2528 o. z., které ukládá pořadateli v potvrzení o zájezdu uvést mj. a) obchodní firmu a adresu sídla nebo adresu bydliště pořadatele, popřípadě i adresu nebo bydliště zprostředkovatele prodeje zájezdu, jejich telefonní čísla a elektronické adresy a j) jméno, adresu, telefonní číslo, elektronickou adresu a případně faxové číslo místního zástupce pořadatele, kontaktního místa nebo jiné služby, které zákazníkovi umožní urychleně pořadatele kontaktovat a účinně s ním komunikovat, požádat o pomoc, ocitne-li se zákazník v nesnázích, nebo vytknout vadu zájezdu, je ustanovení nepochybně přijaté k ochraně spotřebitele, neboť ukládá pořadateli plnit vůči spotřebiteli (zákazníkovi) informační povinnost .
Závěr odvolacího soudu, že doručení odstoupení zastupující agentuře a obchodnímu zástupci zastupující agentury, s níž žalobce smlouvu sjednal, není účinné, neboť podle obchodních podmínek měl odstoupení od smlouvy současně zaslat také žalované, neobstojí. Doručení odstoupení od smlouvy žalované nebylo v řízení zpochybňováno, naopak ze skutkových zjištění soudů obou stupňů vyplývá, že se dostalo jak do sféry zastupující agentury, tak do sféry žalované. Spornou byla otázka, zda odstoupení bylo možné považovat za včasné a zda lze na zjištěnou skutkovou situaci aplikovat ustanovení §2535 o. z.
Jelikož se odvolací soud řádně nezabýval otázkou platnosti smluvního ujednání o omezení místa pro doručení odstoupení od smlouvy všeobecnými obchodními podmínky, ani účinností odstoupení v takovém případě, je jeho závěr o zamítnutí žaloby předčasný. Právní posouzení věci odvolacím soudem je tak neúplné a tudíž nesprávné (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto – aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatele – napadené rozhodnutí podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil.
Protože kasační důvody se vztahují i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 2, věta druhá, o. s. ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243g odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o. s. ř.).
O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§243g odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 11. 2022
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předseda senátu