ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.195.2022.2
sp. zn. 33 Cdo 195/2022-362
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce D. Z. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Vítem Hruškou, advokátem se sídlem Praha 10, Jahodová 1282/31, proti žalované A. S. H. , bytem XY, o nahrazení prohlášení vůle, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 18 C 311/2020, o návrhu žalobce na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č. j. 28 Co 168/2021-295, takto:
Návrh žalobce na odklad právní moci rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2021, č. j. 28 Co 168/2021-295, se zamítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 20. 4. 2021, č. j. 18 C 311/2020-225, nahradil projev vůle žalované s uzavřením kupní smlouvy specifikované ve výroku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 358 423,35 Kč.
Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 10. 2021, č. j. 28 Co 168/2021-295, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít jako prodávající s žalobcem jako kupujícím kupní smlouvu na převod jednotky č. XY, byt, vymezené v domě XY č. p. XY, rodinný dům, který je součástí pozemku p. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. XY pro obec XY, k. ú. XY, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, podílu o velikosti ½ na pozemku p. č. st. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba XY č. p. XY, rodinný dům, a podílu o velikosti ½ na pozemku p. č. XY, vše zapsáno na LV č. XY pro obec XY, k. ú. XY, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, za kupní cenu 4 900 000 Kč, zamítá, a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 172 881 Kč a odvolacího řízení ve výši 58 400 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad právní moci rozhodnutí. Žalobce tvrdil, že žalovaná již převádí nemovitosti blíže specifikované ve výroku I. rozsudku odvolacího soudu, a pokud by dovolací soud dovolání žalobce vyhověl, následné rozhodnutí o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy by bylo nevykonatelné, jelikož žalovaná by již nebyla vlastníkem nemovitostí. Právní mocí rozsudku odvolacího soudu by žalobci hrozila závažná újma ve formě nemožnosti nemovitosti nabýt do svého výlučného vlastnictví, když i nadále má o nemovitosti zájem. Žalobce dále uvedl, že je závažně ohrožen na svých právech, neboť zaniklo vydané předběžné opatření soudem prvního stupně č. j. 18 C 311/2020-59, podle kterého byla žalovaná povinna se zdržet zcizení nemovitostí, jakož i jejich zatížení jakýmkoliv věcným právem, předkupním právem či jiným právem třetí osoby.
Podle §243 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu není pravděpodobné, že dovolání bude úspěšné, Nejvyšší soud návrh žalobce na odklad právní moci napadeného rozhodnutí zamítl (srov. obdobné závěry učiněné Nejvyšším soudem pro odklad vykonatelnosti v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a v usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2022
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu