Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2022, sp. zn. 33 Cdo 2114/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2114.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2114.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 2114/2022-138 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobců a) F. V. , bytem v XY, a b) J. R. , bytem tamtéž, zastoupených Mgr. Janou Adámkovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Orlicí, Bož. Němcové 65, proti žalované HESTIA Group s. r. o. , sídlem v Praze 2, Slavojova 579/9 (identifikační číslo 024 48 793), zastoupené JUDr. Lukášem Slaninou, advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3350/18, o 100.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 10 C 56/2021, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 23. 2. 2022, č. j. 27 Co 3/2022-113, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 6.534 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jany Adámkové advokátky. Odůvodnění: V záhlaví uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích potvrdil rozsudek ze dne 15. 9. 2021, č. j. 10 C 56/2021-79, kterým Okresní soud v Ústí nad Orlicí uložil žalované zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně 100.000 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a nahradit jim náklady v řízení vynaložené; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Podle odvolacího soudu žalobci jakožto budoucí kupující uzavřeli s žalovanou (mimo prostor obvyklý pro její podnikání, §1828 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů /dále jen „o. z.“/) a s budoucími prodávajícími rezervační smlouvu, jejímž obsahem bylo více právních vztahů, a to zejména závazek odpovídající smlouvě o budoucí smlouvě kupní (§1785 a násl. o. z.) a závazek odpovídající smlouvě o úschově, neboť sjednaný způsob nakládání žalované s rezervační zálohou podléhá režimu §2402 a násl. o. z. Žalobci podle §1829 odst. 1 o. z. odstoupili vůči žalované od všech práv a povinností z rezervační smlouvy, tedy i od smlouvy o úschově; záloha uhrazená na účet žalované se stala plněním z právního důvodu, který odpadl (§2991 a násl. o. z.). Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.). Podle §241a odst. 1, věty první, o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.). Po té, co zopakoval dokazování obsahem listiny (smlouvy), vyšel odvolací soud z toho, že 28. 7. 2020 uzavřeli žalovaná (realitní kancelář), žalobci (budoucí kupující) a P. J. a K. Š. (budoucí prodávající) „rezervační“ smlouvu. V článku 3/1, 2, 3 se žalobci zavázali „k utvrzení zájmu“ uhradit do pěti pracovních dnů od uzavření smlouvy na označený účet žalované částku 100.000 Kč. Do uzavření kupní smlouvy sloužila jako „jistota k zajištění (utvrzení) závazků vyplývajících z rezervační smlouvy“ , v okamžiku uzavření kupní smlouvy se měla stát součástí kupní ceny. Pokud by kupní smlouva nebyla z důvodů na straně prodávajících uzavřena, byla žalovaná povinna vrátit peněžní částku žalobcům do deseti pracovních dnů od doručení písemné výzvy. V článku 3/4 žalobci deklarovali využití služeb žalované k zajištění úvěru a dohodli se na tom, že „bude-li … úvěr k nemovitosti nebo k její části poskytován straně kupující prostřednictvím realitní kanceláře … a bude-li následně zjištěno, že úvěr není možné straně kupující poskytnout, bude straně kupující složená rezervace … vrácena, a to do deseti dnů po doručení písemné výzvy realitní kanceláři. Toto ujednání neplatí v případě, kdy strana kupující poruší povinnost poskytovat součinnost při vyřizování úvěru, zatají či uvede nepravdivé informace podstatné pro jeho schválení. V takovém případě náleží realitní kanceláři smluvní pokuta ve výši 50% z rezervace“ . Podle článku 4/1 se žalobci zavázali zaplatit prodávajícím smluvní pokutu ve výši rezervační jistiny, pokud ve sjednaném termínu neuzavřou kupní smlouvu nebo nezajistí financování kupní ceny v plné výši. „Dle dohody strany prodávající a realitní kanceláře bude následně tato smluvní pokuta rozdělena mezi stranu prodávající a realitní kancelář rovným dílem“ . Prodávající se zavázali zaplatit žalobcům smluvní pokutu ve výši rezervační jistiny, jestliže ve sjednaném termínu neuzavřou kupní smlouvu nebo poruší povinnosti podle článku 2/1 (článek 4/3). V článku 6/4 strany ujednaly, že „závazky, nároky a skutečnosti vyplývající z čl. 3/4 a čl. 4 této smlouvy zůstávají nadále v platnosti a účinnosti i v případě zániku (či zrušení) této smlouvy“ . Žalovaná uvědomila žalobce (spotřebitele) před uzavřením rezervační smlouvy o jejich právu od smlouvy odstoupit (§1820 odst. 1 písm. f/ o. z.), což žalobci využili, dne 6. 8. 2020 od rezervační smlouvy odstoupili a žalovanou vyzvali k úhradě částky 100.000 Kč. Posouzení právního vztahu žalobců a žalované založeného rezervační smlouvou týkajícího se úhrady rezervační jistoty, jejího převzetí, opatrování a finálního naložení s těmito peněžními prostředky přípustnost dovolání nezakládá. Rozhodnutí odvolacího soudu je – navzdory opačnému přesvědčení dovolatelky – v souladu se závěry formulovanými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2505/2019 (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4279/2016, a ze dne 16. 7. 2014, sp. zn. 28 Cdo 179/2014). Účelem zaslání peněz na bankovní účet třetí osoby určený za platební místo je splnění závazku jedné smluvní strany vůči druhé. Po zhodnocení provedených důkazů však odvolací soud zjistil, že subjektem, který měl s rezervační jistotou způsobem odpovídajícím vývoji smluvních vztahů mezi budoucími prodávajícími a budoucími kupujícími disponovat, byla žalovaná (jistota měla být použita buď jako součást kupní ceny v případě uzavření kupní smlouvy, v opačném případě měla být vrácena na základě písemné výzvy žalobcům). Účet žalované nebyl jen platebním místem, v právním vztahu s žalobci vystupovala jako schovatelka, která je ve sporu pasivně věcně legitimována (§2402 a násl. o. z.). Prosazuje-li žalovaná, že nebyla stranou rezervační smlouvy, staví svou argumentaci na vlastní skutkové verzi, nikoli na nesprávném právním posouzení či nesprávném výkladu smlouvy. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. není zpochybnění právního posouzení, vychází-li z jiného skutkového stavu, než ze kterého vyšel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 (§211) o. s. ř., dovolacímu přezkumu nepodléhají. Je-li přípustnost dovolání spojována s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo kterou dovolací soud řešil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen; není-li tomu tak, dovolání pro její řešení nemůže být podle §237 o. s. ř. přípustné Takovou není otázka, zda odstoupení žalobců od rezervační smlouvy uzavřené s žalovanou ruší i dohodu mezi žalobci a budoucími prodávajícími, tj. smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Jelikož dovolatelka nepředložila k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci). V Brně dne 24. 11. 2022 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/24/2022
Spisová značka:33 Cdo 2114/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2114.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Smlouva spotřebitelská
Smlouva o smlouvě budoucí
Smlouva o úschově
Dovolací důvody
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§2402 a násl. o. z.
§241a odst. 1 o. s. ř.
§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:01/30/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-02-11