ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.224.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 224/2022-575
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně obce Sluštice , zastoupené Mgr. Peterem Compel'em, advokátem se sídlem v Praze 9, Prokopka 176/2, proti žalované Building support and management s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Krakovská 583/9 (identifikační číslo 274 48 053), zastoupené JUDr. Michalem Kloudou, advokátem se sídlem v Praze 2, Londýnská 730/59, o 5 152 600 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 27 C 140/2014, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021, č. j. 17 Co 57/2020-558, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2021, č. j. 17 Co 57/2020-558, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím Městský soud v Praze potvrdil ve věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 9. 2019, č. j. 27 C 140/2014-453, co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 5 152 600 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnila tím, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí by jí mohla být způsobena závažná újma spočívající zejména v tom, že v případě kasace bude vrácení vymoženého plnění obtížné či přímo nemožné.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/ . Z toho důvodu Nejvyšší soud návrh žalované zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 2. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu