ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2488.2022.2
sp. zn. 33 Cdo 2488/2022-256
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně P. J. , bytem XY, zastoupené JUDr. Miroslavem Tenklem, advokátem se sídlem v Táboře, Děkanská 306/4, proti žalovanému P. K. , bytem XY, zastoupenému Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 325/6, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 4 C 89/2019, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 12. 4. 2022, č. j. 15 Co 46/2022-234, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 12. 4. 2022, č. j. 15 Co 46/2022-234, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 4. 11. 2021, č. j. 4 C 89/2019-200, tak, že žalobě na určení vlastnického práva vyhověl, a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž odůvodnil tím, že mu hrozí, že na základě pravomocného rozsudku odvolacího soudu ztratí opět bez náhrady i druhou polovinu zakoupených nemovitostí, přičemž povinnost platit hypoteční úvěr mu nadále zůstane; nadto má uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. V tomto spatřuje zásadní nepoměr vypořádání vztahů účastníků, což mu způsobuje vážnou újmu.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že nejsou splněny předpoklady v bodech 2/ , 3/ a 4/ .
Dovoláním napadené rozhodnutí neukládá žalovanému žádnou povinnost vymahatelnou v exekučním či vykonávacím řízení (§251 o. s. ř.), jelikož předmětem řízení byl nárok žalobkyně na určení jejího vlastnického práva.
O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 9. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu