ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2669.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 2669/2022-194
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobkyně České spořitelny, a.s. , se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45244782, proti žalovanému V. M. , bytem XY, zastoupenému opatrovnicí M. M., bytem XY, právně zastoupenému JUDr. Olgou Vaňkovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 559/28, o zaplacení 125 256,62 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 57 C 6/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 13 Co 375/2021-149, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. 8. 2021, č. j. 57 C 6/2021-104, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 125 256,62 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, rozhodl o nákladech řízení a o přiznání odměny za zastupování ustanovené zástupkyni žalovaného.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 23. 3. 2022, č. j. 13 Co 375/2021-149, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé změnil jen tak, že lhůtu k plnění prodloužil na šest měsíců od právní moci rozsudku, jinak jej v tomto výroku potvrdil, nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Podle odvolacího soudu peněžní prostředky poskytnuté žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru jsou bezdůvodným obohacením; nebyly zjištěny skutečnosti ve prospěch závěru, že by výkon práva na jejich vrácení byl výkonem v rozporu s dobrými mravy či zneužitím práva, za něž nelze považovat, zda žalovaný byl schopen porozumět uzavírané smlouvě nebo zda žalobkyně před jejím uzavřením splnila své zákonné povinnosti, jejichž důsledkem je neplatnost uzavřené smlouvy.
Dovolání žalovaného proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání vymezit dovolací důvod a dále to, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, dovolatel uvede právní posouzení věci (skutkové námitky jsou nepřípustné), které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o. s. ř.).
Žalovaný své povinnosti řádně (v intencích výše uvedených postulátů) vymezit přípustnost dovolání nedostál. Obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) v dovolání pouze polemizuje s tím, jak odvolací soud postupoval a jak rozhodl. V dovolání užité formulace, že „ v tomto rozsahu shledává dovolatel projednávanou věc v rozhodovací praxi dovolacího soudu jako dosud řešenou nejednoznačně“ a že „ Městský soud v Praze se nedostatečně zabýval judikaturou Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, na něž odkazovala žalovaná strana“ řádné vymezení přípustnosti dovolání v intencích §237 ve spojení s §241a odst. 2 a 4 o. s. ř. nepředstavují.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti nepostačuje, aby dovolatel uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je třeba (v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení) konkrétně vymezit též důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 200/16, ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 553/16, nebo ze dne 4. 4. 2017 sp. zn. IV. ÚS 346/17).
Absence údaje o tom, v čem spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání, zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 ve spojení s §243f odst. 2 o. s. ř. odmítnul.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 9. 2022
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu