Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.11.2022, sp. zn. 33 Cdo 3363/2021 [ rozsudek / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3363.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3363.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 3363/2021-171 ROZSUDEK Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně GasNet, s. r. o. se sídlem Ústí nad Labem-město, Klíše, Klíšská 940/96, identifikační číslo osoby 27295567, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalovanému V. K. , bytem XY, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 70 C 113/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 4. 2021, č. j. 84 Co 50/2021-131, takto: I. Dovolání se zamítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V projednávané věci se žalobkyně (provozovatelka distribuční soustavy) domáhá vydání měřícího zařízení, jehož je vlastníkem, které bylo osazeno v (odběrném) místě určeném smlouvou o připojení k distribuční soustavě uzavřenou se žalovaným dne 13. 5. 2016, jehož prostřednictvím byl žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 27. 5. 2016 uzavřené se společností innogy Energie, s. r. o. (obchodník s plynem) dodáván zemní plyn. Vydání měřícího zařízení se domáhá na základě žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce plynu „z důvodu neplacení“, kdy z technického hlediska lze distribuci plynu ukončit pouze demontáží měřícího zařízení, což žalovaný neumožnil, neboť přes výzvy předmětné měřící zařízení nezpřístupnil. Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 7. 2020, č. j. 70 C 113/2019-84, uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni měřící zařízení, kód typu ME_159-PR-BK G4, výrobní č. 3096997, které je umístěno na adrese odběrného místa, v místě spotřeby č. 9302161844, ul. XY, za účasti pověřeného zástupce žalobkyně, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 28. 4. 2021, č. j. 84 Co 50/2021-131, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu, jíž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému vydat jí za účasti jejího pověřeného zástupce dotyčné specifikované měřící zařízení, zamítl; zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o povinnosti k zaplacení soudního poplatku. Odvolací soud při svém rozhodování vyšel z úvahy, podle níž aby žalobkyně mohla být se svou žalobou úspěšná, musela by prokázat, že obchodník s plynem odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené s žalovaným, a že tedy v důsledku toho odpadl právní důvod k dodávkám plynu, nebo že žalovaný opakovaně a po předchozím upozornění v souvislosti s odběrem plynu neplnil vůči obchodníkovi s plynem své platební povinnosti. Žalobkyně tyto skutečnosti neprokázala, tudíž neunesla důkazní břemeno o tom, že ze strany žalovaného dochází k neoprávněnému odběru či distribuci plynu ve smyslu §74 odst. 1 písm. a) a písm. b), odst. 4. písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona v rozhodném znění (dále jen „energetický zákon“). Proto žalobě nevyhověl. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, které Nejvyšší soud posoudil podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. - dále jeno. s. ř.“). Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§239 o. s. ř.). Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná nejen tehdy, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, ale i tehdy, je-li jeho právní posouzení neúplné (při formulaci právních závěrů nezohlednil všechny relevantní skutečnosti, které po zhodnocení důkazů měl k dispozici). Žalobkyně namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na otázce hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a kterou odvolací soud vyřešil nesprávně. Oproti odvolacímu soudu prosazuje, že z její strany coby distributora k prokázání neoprávněného odběru, jakožto důvodu pro odebrání měřícího zařízení, postačuje (vyjma zjištění neoprávněné manipulace s měřícím zařízením, což není daný případ) žádost obchodníka (o ukončení dodávky plynu) bez toho, že by její opodstatněnost (tedy relevanci důvodů, o něž svou žádost obchodník opírá) musel prokazovat. Za nesprávný proto považuje závěr odvolacího soudu, který (doručením žádosti obchodníka o ukončení distribuce plynu) neoprávněný odběr plynu za prokázaný nemá. Rovněž nesouhlasí se závěrem, podle něhož v důsledku uzavření nové smlouvy o sdružených službách dodávky plynu k témuž odběrnému místu odpadl důvod pro odebrání měřícího zařízení, neboť byly splněny podmínky pro obnovení dodávky plynu a pro připojení k distribuční soustavě. Argumentuje tím, že bez toho, že by došlo k úhradě škody vzniklé neoprávněným odběrem, nemůže k obnovení dodávek plynu dojít. Dovolání je přípustné pro řešení otázky výkladu pojmu neoprávněný odběr jako důvodu pro vydání měřícího zařízení provozovateli distribuční soustavy na žádost obchodníka s plynem, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, není však důvodné. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5158/2015, uvedl, že obchodník s plynem, se kterým byla uzavřena smlouva o dodávkách plynu, je osobou odlišnou od provozovatele distribuční sítě, který má podle energetického zákona měřící zařízení ve svém vlastnictví a je tudíž osobou oprávněnou požadovat vydání či zpřístupnění měřícího zařízení, pokud smlouva o dodávkách plynu s obchodníkem byla ukončena, nebyla obnovena a v místě spotřeby dochází k neoprávněnému odběru plynu (§71 odst. 2 energetického zákona). Měřící zařízení ve vlastnictví provozovatele distribuční sítě je předpokladem odběru a nárok na jeho vydání vyplývá přímo ze zákona. Podle §119 odst. 4 písm. b) vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně. V případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu, a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu. Podle §59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. Podle §74 odst. 1 písm. a), b) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, nebo odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Výklad zastávaný žalobkyní, že z ustanovení §119 odst. 4 písm. b) vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, vyplývá, že k neoprávněnému odběru a distribuci plynu dochází již v důsledku oznámení ukončení dodávky provozovateli distribuční soustavy ze strany obchodníka s plynem, a to bez ohledu na to, zda je takové oznámení důvodné (zda důvody ukončení dodávky byly skutečně naplněny), nemůže obstát. Dotyčné ustanovení stanoví lhůtu pro ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost na žádost dodavatele plynu, a důsledky pro případ jejího nedodržení týkající se účinku ukončení dodávky, data provedení výpočtu předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu. Výklad zastávaný žalobkyní v jeho textu oporu nemá, navíc by takový výklad prakticky znamenal vyloučení možnosti reálné obrany zákazníka proti případným excesům jak ze strany samotného provozovatele distribuční soustavy, tak i ze strany obchodníka s plynem. Z řečeného rovněž vyplývá, že závěr o tom, zda vznikl nárok na vydání měřícího zařízení, závisí na zodpovězení otázky, zda je skutečně pro jeho vydání naplněn některý ze zákonem vyjmenovaných důvodů, tedy, zda v daném místě spotřeby (odběrném místě) skutečně dochází k neoprávněnému odběru. Jinak řečeno, zákonná úprava vznik či existenci neoprávněného odběru v odběrném místě nespojuje, jak se mylně domnívá dovolatelka, s podáním žádosti obchodníka s plynem k ukončení distribuce plynu, ale míní jím situace uvedené v citovaném ustanovení, jejichž prokázání je otázkou skutkovou. Lze shrnout, že odvolací soud otázku, zda v daném odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru, vyřešil správně. Nebyl-li podle zjištění odvolacího soudu v místě spotřeby prokázán neoprávněný odběr, v důsledku čehož nebyl naplněn zákonný důvod pro vydání měřícího zařízení, je nadbytečné se zabývat splněním podmínek pro obnovení distribuce plynu. Z výše vyložených důvodů považuje dovolací soud rozsudek odvolacího soudu za správný, a proto dovolání podle §243d odst. 1 písm. a) o. s. ř. zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243c odst. 3 věty první ve spojení s §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. 11. 2022 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/23/2022
Spisová značka:33 Cdo 3363/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3363.2021.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Vydání věci
Dotčené předpisy:§58 odst. 1 předpisu č. 458/2000 Sb.
§74 odst. 1 předpisu č. 458/2000 Sb.
§119 předpisu č. 349/2015 Sb.
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:02/15/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-03-04