ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3542.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 3542/2021-100
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce M. M. , bytem ve XY, zastoupeného Mgr. Janem Koptišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Široká 432/11, proti žalovanému T. K. , bytem v XY, zastoupenému JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Kasárenská 157/4, o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 8 C 161/2020, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 8. 2021, č.j. 19 Co 677/2021-85, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž odvolací soud - mimo jiné – potvrdil rozsudek ze dne 17. 3. 2021, č.j. 8 C 161/2020-64, kterým Okresní soud v Prachaticích uložil žalovanému vydat žalobci osobní automobil, odmítl (§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), neboť neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a dovolacího důvodu (§241a odst. 2 o.s.ř.). O tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako je tomu v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Má-li být odvolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).
Další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno. Takovou otázku je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé zvlášť. Vždy musí jít o takovou otázku, na níž je výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení věci skutečně založen.
Žalovaný v dovolání jen odkázal na ustanovení §237 o.s.ř. a konkrétní otázku, při jejímž řešení se – podle jeho názoru – měl odvolací soud odchýlit od judikatury dovolacího soudu, neidentifikoval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 1. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu