ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3560.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 3560/2021-41
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně České televize , se sídlem v Praze 4 - Podolí, Na Hřebenech II 1132/4, identifikační číslo osoby 00027383, zastoupené JUDr. Daliborem Kalcso, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Resslova 956/13, proti žalovanému P. R. , bytem XY, o zaplacení 675,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 12 C 37/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. 5. 2021, č. j. 12 C 37/2021-27, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2021, č. j. 30 Co 83/2021-34, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. 5. 2021, č. j. 12 C 37/2021-27, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2021, č. j. 30 Co 83/2021-34, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Nymburce (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. 5. 2021, č. j. 12 C 37/2021-27, rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 735,29 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. 30 Co 83/2021-34, odvolání žalovaného odmítl jako nepřípustné podle §202 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Výslovně proti rozsudku soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“
Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 26. 5. 2021, č. j. 12 C 37/2021-27, Nejvyšší soud zastavil podle §104 odst. 1 o. s. ř., jelikož dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Z ustanovení §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. vyplývá, že dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4. o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu není podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné a mimořádným opravným prostředkem k prověření správnosti rozhodnutí, kterým odvolací soud odmítl odvolání žalovaného (jako nepřípustné podle ustanovení §202 odst. 2 o. s. ř.), je žaloba pro zmatečnost.
Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Žalovaný nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.). Jeho žádost o ustanovení advokáta pro dovolací řízení považoval dovolací soud za bezpředmětnou, neboť s ohledem na nepřípustnost dovolání nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (srov. §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
O vyměření soudního poplatku za podané dovolání rozhodne soud prvního stupně; poplatková povinnost vzniká dovolateli uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. [srov. §4 odst. 1 písm. i), ve spojení s §3 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“]. V souvislosti s žádostí o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení dovolací soud pro úplnost dodává, že s ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. nepřichází osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání v úvahu (srov. §11a zákona č. 549/1991 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2022
JUDr. Václav Duda
předseda senátu