ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.522.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 522/2022-136
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobce J. D. , bytem v XY, zastoupeného JUDr. Alešem Tolnayem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, náměstí Republiky 946, proti žalované Generali Česká pojišťovna a. s. , se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16 (identifikační číslo 452 72 956), o 80 050 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 64 C 43/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2021, č. j. 25 Co 177/2021-105, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, jímž Městský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 29. 10. 2020, č. j. 64 C 43/2018-64, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 80 050 Kč s příslušenstvím, odmítl (§243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, a dovolacího důvodu (§241a odst. 2 o. s. ř.). O tyto náležitosti již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako je tomu v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení §237 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Má-li být odvolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem (již dříve) vyřešená otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013).
Další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení dovolacího důvodu dle §241a o. s. ř. Řádné vymezení důvodu dovolání, jímž může být jen nesprávné právní posouzení, předpokládá, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolací důvod tedy může spočívat jen ve výtce, že odvolací soud mylně aplikoval konkrétní právní normu. Dovolací důvod je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé zvlášť.
Výtka, podle níž soudy obou stupňů zcela jednostranně zhodnotily skutečnost, že žalobce je zapsán na soupisce skupiny hráčů, která si říká „Piraně Benátky nad Jizerou,“ pouze v jeho neprospěch, aniž by přihlédly k tomu, že se jedná o smluvenou amatérskou aktivitu nadšenců, kteří si chtějí zahrát v několika málo případech hokej na v zásadě nejnižší možné úrovni, která není zařazena do systému soutěží Českého svazu ledního hokeje, je natolik nekonkrétní, že dovolacímu soudu, jehož úkolem není přezkoumávat správnost rozhodnutí odvolacího soudu z moci úřední, neumožňuje určit meze přezkumu právních závěrů, na nichž odvolací soud své potvrzující rozhodnutí založil.
V dovolání zcela absentuje vylíčení, v čem žalobce spatřuje přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř.; konkrétní otázku, která by měla být předmětem dovolacího přezkumu, dovolatel rovněž neidentifikoval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 7. 3. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu