ECLI:CZ:NS:2022:33.ND.355.2022.1
sp. zn. 33 Nd 355/2022-40
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Moravskoslezská průmyslová obchodní kancelář, s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Krůčkova 751/11, identifikační číslo osoby 60320737, zastoupené JUDr. Petrem Vrchlabským, advokátem se sídlem v Ostravě, Pivovarská 1504/8, proti žalované OSTROJ a.s. , se sídlem v Opavě, Těšínská 1586/66, Předměstí, identifikační číslo osoby 45193681, zastoupené JUDr. Michalem Kačmaříkem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Poštovní 2, o 10 292 611 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 5 Cm 14/2006, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 190/2021-1510, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 5. 2022, č. j. 4 Cmo 190/2021-1510, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím vrchní soud potvrdil v odvoláním napadené části rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí je i návrh na odklad vykonatelnosti, který s odůvodněním, že není nutno vyčkat provedení všech úkonů soudu prvního stupně, zaslala přímo Nejvyššímu soudu. Neprodleným výkonem rozhodnutí – tvrdí žalovaná – by jí hrozila závažná újma spočívající v nevratném zásahu do jejích majetkových práv.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/ . O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť již podle obsahu dovolání je nepravděpodobné, že bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2022
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu