ECLI:CZ:NS:2022:33.ND.433.2022.1
sp. zn. 33 Nd 433/2022-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce D. J. , se sídlem XY, insolvenčního správce dlužnice PSJ, a. s., se sídlem v Jihlavě, Jiráskova 3960/32 (identifikační číslo 253 37 220), zastoupeného Mgr. Petrem Holešínským, advokátem se sídlem v Praze 10, Korunní 1302/88, proti žalované V TOWER Prague, a. s. , se sídlem v Praze 4, Milevská 2095/5 (identifikační číslo 274 15 171), zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, o 119.283.798,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 11/2020, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 35 Co 110/2022-459, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 35 Co 110/2022-459, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil rozsudek ze dne 18. 10. 2021, č. j. 15 C 11/2020-335, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalované zaplatit do majetkové podstaty dlužnice 119.283.798,20 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), na náhradě nákladů řízení 1.452.919,60 Kč a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí (evidováno pod sp. zn. 33 Cdo 2496/2022). Stejný návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaná podala také samostatně k Nejvyššímu soudu (právě rozhodovaná věc, evidovaná pod sp. zn. 33 Nd 433/2022). Odůvodnila jej tím, že případný výkon rozhodnutí (exekuce) by jí způsobil závažnou a nenapravitelnou újmu. Již jen jistina žalobou uplatněné pohledávky dosahuje extrémní výše, která je nadto navýšena příslušenstvím a povinností hradit náklady řízení. Žalovaná přitom nedisponuje dostatkem volných finančních prostředků pro případnou úhradu vymáhané povinnosti a výkon rozhodnutí (exekuce) by tak bezpochyby zasáhl do skladby jejího majetku (došlo by zejména k nucenému zpeněžování nemovitých věcí ve vlastnictví žalované) a byla by tak vystavena obrovským ekonomickým problémům. Navíc, neprodleným výkonem (exekucí) s následným zrušením napadeného rozsudku dovolacím soudem by – s ohledem na příjemce vymáhané povinnosti (majetkovou podstatu dlužníka) – reálně hrozilo, že bezdůvodné obohacení nebude žalované nikdy vráceno.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4/ . O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je nepravděpodobné, že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu