ECLI:CZ:NS:2022:33.ND.482.2022.1
sp. zn. 33 Nd 482/2022-42
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně HP STEEL, s.r.o. , se sídlem v Brně, Tuřanka 1222/115 (identifikační číslo osoby 269 60 524), zastoupené JUDr. Martinem Šmerdou, advokátem se sídlem v Brně, Vránova 756/39, proti žalované MAXILOG EOOD , se sídlem v Bulharské republice, ul. 23-ti septemvri No:73, 650 0 Gr. Svilengrad, o zaplacení 18 972,58 EUR s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 41 C 113/2021, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 41 C 113/2021, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala u Městského soudu v Brně žalobu, jíž se po žalované domáhá zaplacení 18 972,58 EUR s příslušenstvím z titulu smlouvy o přepravě hliníkových profilů na trase z Corlu v Turecku do Brna.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 25. 7. 2022, č. j. 41 C 113/2021-39, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu České republiky. O věcné příslušnosti ve prospěch okresních soudů rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 23. 7. 2022, č. j. Ncp 99/2022-37.
Podle §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) sjednané dne 19. 5. 1956, která byla vyhlášena vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva“), se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou vedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
Podle čl. 31 odst. 1 Úmluvy spory vzniklé z přeprav podléhajících této Úmluvě může žalobce vést, pokud je nevede u soudů smluvních států určených dohodou stran, u soudů toho státu, na jehož území
a) má žalovaný trvalé bydliště, hlavní sídlo podniku nebo pobočku anebo jednatelství, jejichž prostřednictvím byla smlouva uzavřena, nebo
b) leží místo, kde byla zásilka převzata k přepravě nebo místo určené k jejímu vydání.
U jiných soudů nemůže žalobce spor vést.
Za uvedených okolností Nejvyšší soud uzavřel, že v žalobkyní předložené věci je dána pravomoc soudů České republiky, neboť na jejím území se podle tvrzení žalobkyně nachází místo, kam byla zásilka přepravována, přičemž Česká republika je smluvním státem Úmluvy.
Pro úplnost je třeba dodat, že ustanovení čl. 31 Úmluvy má aplikační přednost před pravidly mezinárodní příslušnosti zakotvenými v nařízení Rady (ES) č. 44/2001, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I“), a to podle jeho čl. 71 odst. 1, který stanoví, že tímto nařízením nejsou dotčeny smlouvy, jejichž stranami jsou členské státy a jež upravují příslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvláště vymezených věcech. Mezi uvedené zvláštní smlouvy patří rovněž Úmluva.
Místní příslušnost konkrétních soudů v rámci České republiky Úmluva neurčuje a nelze ji zjistit ani za pomoci příslušných ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (srov. §84 až §89a). Aplikace čl. 5 nařízení Brusel I, kterým je upravena nejen mezinárodní příslušnost soudů některého členského státu, ale které svěřuje příslušnost soudu určitého místa, je vyloučena (srov. čl. 71 odst. 1 nařízení Brusel I).
Z obsahu spisu a odůvodnění usnesení Městského soudu v Brně se podává, že žalobkyně provedla pro žalovanou mezinárodní přepravu zásilky z města Corlu v Turecku do města Brna v České republice (vykládka zboží v Brně byla dohodnuta ve smlouvě). Žalobkyně má sídlo v obvodu Městského soudu v Brně.
Nejvyšší soud postupoval podle §11 odst. 3 o. s. ř. a určil, že věc předloženou Městským soudem v Brně projedná a rozhodne Městský soud v Brně, v jehož obvodu se podle tvrzení žalobkyně nachází místo, určené k vydání přepravované zásilky (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Nd 91/2015 a ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 30 Nd 261/2015).
O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne procesní soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 9. 2022
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předseda senátu