ECLI:CZ:NS:2022:33.ND.655.2021.1
sp. zn. 33 Nd 655/2021-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka v řízení o pozůstalosti po V. S. , zemřelém XY, posledně bytem v XY, za účasti a) R. S. , bytem v XY, zastoupené A. S., opatrovnicí, bytem v XY, a b) L. S., bytem v XY, vedeném u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 12 D 1007/2016, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 12 D 1007/2016 se Okresnímu soudu v Hodoníně nepřikazuje .
Odůvodnění:
Podáním osobně doručeným Okresnímu soudu v Hodoníně dne 23. 8. 2019 požádala opatrovnice osoby zúčastněné na řízení (dále jen „navrhovatelka“) o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Svůj návrh odůvodnila tím, že osoby zúčastněné na řízení (R. S., L. S.) jsou omezeny ve svéprávnosti a nejsou schopny se za jejího doprovodu dostavit k notáři v České Lípě.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě je podle §98 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 292/2013 Sb.“), dána místní příslušnost Okresního soudu v České Lípě (viz příloha č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů /zákon o soudech a soudcích/, ve znění pozdějších předpisů], jelikož v jeho obvodu má své území obec, kde měl zůstavitel místo trvalého pobytu.
Okolnosti, pro něž navrhovatelka požádala o přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně, neobstojí. Samotná skutečnost, že účastník řízení s omezenou svéprávností má bydliště v obvodu jiného soudu, není dostatečným důvodem k průlomu do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Tvrzení, že se osoby zúčastněné na řízení nemohou dostavit k notáři v České Lípě, navrhovatelka nijak nedoložila a z obsahu spisu tato skutečnost nevyplývá. Nicméně nemůže-li se účastník pro svůj zdravotní stav dostavit k místně příslušnému soudu, nic nebrání tomu, aby byl případně vyslechnut a s provedenými důkazy seznámen prostřednictvím dožádaného soudu podle ustanovení §122 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 30 Nd35/2004). Nadto navrhovatelka soudu nedoložila, že omezen ve svéprávnosti je i L. S. a že je opatrovnicí i tohoto účastníka (z přípisu na č. l. 58 spisu se podává opak).
Nejvyšší soud v daném případě neshledal výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci jinému soudu; rozhodl proto, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§12 odst. 3, věta první, o. s. ř., §1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 1. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu