ECLI:CZ:NS:2022:33.ND.656.2021.1
sp. zn. 33 Nd 656/2021-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce D. K., bytem XY, zastoupeného Mgr. Lucií Popelkovou, advokátkou se sídlem Ostrava, Čs. legií 1364/20, proti žalovanému R. H., bytem XY, o zvýšení výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 42/2021, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 42/2021 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobce podáním ze dne 9. 8. 2021 navrhl, aby věc – nyní projednávaná u Obvodního soudu pro Prahu 2 - byla přikázána Okresnímu soudu v Ostravě z důvodu vhodnosti. Svůj návrh odůvodnil tím, že v obvodu Okresního soudu v Ostravě trvale bydlí, a dále svým zdravotním stavem, kdy trpí „Asperg. syndromem, poruchou přizpůsobení se, z psychiatrického vyšetření je zřejmá reaktivní depresivita, afektivní a emoční labilita, selhávání v zátěžových situacích, intolerance změn apod.“ . S ohledem na ekonomičnost řízení má za to, že jsou splněny podmínky, aby věc byla projednávána soudem v místě jeho bydliště.
Žalovaný s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě nesouhlasí. Změnu příslušnosti nepovažuje za vhodnou z důvodu jeho zdravotního stavu a dlouhodobé nemocenské. Dojíždění do Ostravy by pro něj bylo problematické rovněž z hlediska příjmů. Domnívá se, že je-li žalobce schopen studia na vysoké škole a následně výkonu zaměstnání, je schopen i dojet k soudu.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený soudu příslušnému a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu.
Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá).
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, pro něž žalobce navrhl přikázání věci označenému soudu, neobstojí. Situace, že některý účastník musí překonat mezi místem bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost (v kontextu projednávané věci jde o vzdálenost mezi Prahou a Ostravou) nebo že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne usnesení 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Jinak řečeno - žalobcem tvrzené důvody nejsou samy o sobě důvodem pro přikázání věci jinému soudu, pokud nelze dovodit, že řízení bude vedeno hospodárněji a rychleji. Nadto platí, že k poměrům na straně účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by navrhované přikázání věci jinému soudu nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci došlo k jejímu přikázání Okresnímu soudu v Ostravě, šlo by o rozhodnutí procesně nepříznivé pro žalovaného, který s návrhem na delegaci nesouhlasil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, nebo ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008).
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 3. 2022
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu