ECLI:CZ:NS:2022:4.PZO.12.2022.1
sp. zn. 4 Pzo 12/2022-645
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 9. 2022 návrh 1. R. N. , nar. XY, bytem XY, a 2. M. Z. , nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Okresním soudem Praha-východ ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 0 Nt 2427/2018, a podle §314l odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. per analogiam se návrh R. N. a M. Z. na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Okresního soudu Praha-východ ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 0 Nt 2427/2018, odmítá .
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu byl dne 5. 8. 2022 postoupen Okresním soudem Praha-východ návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (správně návrh na přezkoumání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu) navrhovatelů R. N. (dále jen „navrhovatel N.“) a M. Z. (dále jen „navrhovatel Z.“), (popř. společně „navrhovatelé“), zaslaný Okresnímu soudu Praha-východ prostřednictvím jejich právního zástupce. Navrhovatelé v podaném návrhu odkazují na vydaný příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu pro období od 19. 12. 2017 do 30. 1. 2018 u mobilních telefonů XY a XY. Následně namítají, že k zjištění těchto údajů telekomunikačního provozu nebyl žádný právní důvod, neboť nebyli ani obviněni a ani odsouzeni a ani se v rozsudku neuvádí, že by se navrhovatelé něčeho dopustili tak, aby byl důvod k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
2. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 30. 8. 2022, sp. zn. 1 NZP 7/2022, konstatuje, že jej považuje za zcela nedůvodný. Podle jeho názoru v návrhu není uvedena žádná relevantní argumentace ve vztahu k samotné zákonnosti takto vydaného příkazu. Zákonnost či nezákonnost vydaného příkazu přitom nelze zpětně dovozovat pouze ze skutečností, které nastaly či vyšly najevo až poté, co byl takový příkaz vydán. Vyjadřuje přesvědčení, že naopak je vždy třeba posuzovat, zda podmínky pro vydání dotčeného příkazu byly splněny k okamžiku jeho vydání. Z tohoto hlediska podle názoru státního zástupce uvedený příkaz bezpochyby obstojí. Státní zástupce předestírá průběh úkonů v trestní věci, v níž byl předmětný příkaz vydán. Jak vyplývá z obsahu napadeného příkazu, tento obsahuje veškeré zákonné náležitosti vyžadované ustanovením §88a tr. ř. a navrhovatelé mu v tomto směru ostatně ani ničeho nevytýkají. Státní zástupce akcentuje, že jen z toho, že navrhovatelé nebyli obviněni v trestním řízení, ve kterém byl příkaz vydán, nelze usuzovat cokoliv o zákonnosti takového příkazu. Podstatné je, že důvodem vydání příkazu byly zcela konkrétní poznatky, z nichž vyplynulo podezření, že navrhovatelé se na prověřované trestné činnosti mohli nějakým způsobem podílet a zároveň byly dodrženy i všechny ostatní podmínky pro vydání příkazu. Zdůrazňuje, že prověřování bylo zahájeno a v době vydání příkazu stále vedeno pro podezření z přečinu krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku, z čehož bylo soudem dovozováno splnění podmínky pro vydání příkazu spočívající v tom, že se jedná o úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky. Připouští, že již v době vydání příkazu sice existovalo vážné podezření, že se jedná o fingovanou krádež, a tedy podezření z přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, odst. 4 tr. zákoníku. I v takovém případě by však shora uvedená podmínka splněna byla, neboť pro přečin pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku, je stanoveno rozpětí trestní sazby trestu odnětí svobody na jeden rok až pět let. Jedná se tedy o zcela totožnou trestní sazbu přečinu krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Z toho vyplývá, že i kdyby byla již v době vydání příkazu upřednostněna verze, zakládající právní kvalifikaci pojistného podvodu, nemělo by to žádný vliv na posouzení shora uvedené podmínky pro vydání příkazu, a dokonce ani na úvahy o míře společenské škodlivosti činu, a tedy ani na posouzení proporcionality mezi zásahem do soukromí navrhovatelů a veřejným zájmem na odhalení prověřované trestné činnosti.
3. Podle názoru státního zástupce navrhovatelé nepředložili žádné relevantní argumenty, ze kterých by bylo možno usuzovat na nezákonnost napadeného příkazu. Státní zástupce tak dospěl k závěru, že podaný návrh nelze považovat za důvodný a navrhuje proto, aby Nejvyšší soud podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že vydáním příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 22. 5. 2018 č. j. 0 Nt 2427/2018-4 soudkyní Okresního soudu Praha-východ, zákon porušen nebyl.
4. Podle §314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
5. Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 tr. zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 tr. zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací (§230 tr. zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 tr. zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 tr. zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 tr. zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 tr. zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 tr. zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
6. Podle §88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
7. Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda návrh byl podán oprávněnou osobou, neboť návrh podle §88a odst. 2 tr. ř. nemůže podat kdokoliv, ale pouze osoba, která byla oprávněným uživatelem telekomunikačního provozu, jehož údaje byly předmětem uvedeného příkazu. Pokud se týká pojmu telekomunikační provoz, tak se tím rozumí komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky, i jiného telekomunikačního zařízení, včetně zasílání zpráv elektronickou poštou. V příkazu se pak musí vždy uvést konkrétní zařízení, kterým byl telekomunikační provoz realizován, tak aby nemohlo být zaměněno s jiným zařízením, a z jehož provozu mají být předmětné údaje telekomunikačního provozu zjištěny.
8. Při řešení otázky, zda jsou navrhovatelé osobami oprávněnými podat návrh na přezkum, je třeba vycházet z dikce ustanovení §88a odst. 1 tr. ř., které upravuje mimo jiné náležitosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Podle tohoto ustanovení, vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost. V praxi tedy mohou nastat dvě situace, a to že v příkazu je přímo uvedena totožnost uživatele telekomunikačního zařízení, kterého se předmětný příkaz týká nebo je pouze identifikováno telekomunikační zařízení, ohledně kterého se vydává (např. IMEI mobilního telefonu, číslo SIM karty) a teprve následně v průběhu řízení je zjištěna totožnost uživatele tohoto telekomunikačního zařízení, když ani není vyloučena situace, že uživatele se nepodaří v průběhu trestního řízení vůbec ztotožnit. S identifikací konkrétního uživatele telekomunikačního zařízení pak souvisí možnost podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Z dikce ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. lze totiž dovodit, že k podání takového návrhu není oprávněn podezřelý nebo obviněný jako osoba, proti níž se trestní řízení vedlo, nýbrž že návrh může podat jen uživatel telekomunikačního zařízení uvedeného v příkaze, popř. osoba, jejíž totožnost bude následně zjištěna v rámci trestního řízení za předpokladu, že byl oprávněným uživatelem telekomunikačního zařízení uvedeného v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Jinak vyjádřeno návrh nemůže podat každá osoba, jejíž údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu byly v rámci realizace tohoto příkazu zjištěny, ale pouze osoba, která byla oprávněným uživatelem telekomunikačního zařízení, kterého se uvedený příkaz týkal, když taková osoba může být osobou totožnou s podezřelým, obviněným, ale i osobou zcela odlišnou.
9. Z pohledu těchto naznačených závěrů lze uzavřít, že navrhovatel R. N., jakož i navrhovatel M. Z., jsou osobami, které jsou oprávněny předmětný návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podat. Je tomu tak proto, že v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným Okresním soudem Praha-východ ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 0 Nt 2427/2018, byly zajišťovány mimo jiné údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu na účastnická čísla XY (užívané M. Z. nebo R. N.) a XY (užívané M. Z.), jejich uživateli měly být navrhovatelé.
10. Současně Nejvyšší soud musel ověřit, že návrh byl podán v zákonné lhůtě 6 měsíců. Z předloženého spisového materiálu vyplývá, že informace o vydaném příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byla oběma navrhovatelům doručena dne 19. 1. 2022 . Návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (obhájkyně uvádí nesprávně návrh na přezkum odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) byl Nejvyššímu soudu doručen 5. 8. 2022 (odeslán zřejmě již 3. 8. 2022 podle předkládací zprávy) Okresním soudem Praha-východ, resp. byl jím postoupen. Lhůta pro včasné podání návrhu na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu tak u obou navrhovatelů uplynula k 19. 7. 2022. Nejvyšší soud současně z předloženého spisu Okresního soudu Praha-východ vedeného pod sp. zn. 16 T 97/2021 zjistil, že předmětný návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu byl doručen datovou schránkou dne 6. 6. 2022 advokátkou zastupující navrhovatele na základě plné moci, tedy v zákonné lhůtě, ovšem nikoliv Nejvyššímu soudu, nýbrž Okresnímu soudu Praha-východ. Z pohledu postupu navrhovatelů ovšem musí Nejvyšší soud konstatovat, že návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být doručen podle §88a odst. 2 tr. ř. přímo Nejvyššímu soudu v zákonné lhůtě. Zde je také třeba akcentovat, že ze zaslaných informací dopisů Okresního soudu Praha–východ ve smyslu §88a odst. 2 tr. ř. jednak navrhovateli M. Z. a jednak navrhovati R. N. (č. l. 556, 557) bylo zjištěno, že tento soud oba navrhovatele řádně a správně poučil o právu podat návrh na přezkoumání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (v zaslaných informacích nesprávně uvedeno „příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu“, což však není pro posouzení včasnosti podání relevantní) ve lhůtě 6 (měsíců) ode dne doručení zaslané informace, a to k Nejvyššímu soudu . Z předmětných zaslaných informačních dopisů je tak patrné, že oba navrhovatelé byli explicitně poučení o příslušném orgánu, jemuž se musí návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zaslat v dané zákonné lhůtě 6 měsíců. Navíc je třeba akcentovat, že nutnost podání návrhu přímo u Nejvyššího soudu vyplývá z dikce ustanovení §88a odst. 2 tr. ř.
11. V daném případě nelze ani aplikovat §60 odst. 4 tr. ř., podle něhož je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě a) podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout, b) učiněno u soudu nebo u státního zástupce, který má ve věci rozhodnout. Muselo by tedy jít o soud věcně a místně příslušný k rozhodnutí, o takový případ se však v projednávané věci nejedná . Okresní soud Praha-východ nebyl ani soudem, u něhož měl být návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podán nebo který by měl ve věci rozhodnout.
12. Nejvyšší soud nadto ze spisu Okresního soudu Praha-východ, sp. zn. 16 T 97/2021, zjistil, že spis nebyl Nevyššímu soudu k přezkoumání zákonnosti odposlechů (správně zjištění údajů o telekomunikačním provozu) předložen z důvodu zvažovaní ústavní stížnosti v dané trestní věci ze strany Š. a společnosti M. (informace ze dne 7. 6. 2022 na č. l. 618 s informací o LH: 28. 6. / pošta, následně č. l. 620 – z důvodu možné nutnosti zapůjčení spisu Ústavnímu soudu prozatím Nejvyššímu soudu nebyl spis předložen s prodloužením lhůty do 15. 8.). Podle pokynu soudce ze dne 28. 6. 2022 na č. l. 620 byla JUDr. Vilímková, advokátka navrhovatelů , o prozatímním nepředložení spisu k Nejvyššímu soudu k přezkumnému řízení z důvodu podání ústavní stížnosti obeznámena (vypraveno téhož dne 28. 6. 2022). Navíc je třeba zdůraznit, že ani nebylo povinností Okresního soudu Praha-východ postoupit návrh Nejvyššímu soudu.
13. Na základě všech uvedených skutečností tak Nejvyšší soud musí konstatovat že advokátka navrhovatelů nejenže sama návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu nepodala příslušnému orgánu, tedy k Nejvyššímu soudu, byť o takové povinnosti byli navrhovatelé řádně a výslovně poučeni a vyplývá to i z dikce §88a odst. 2 tr. ř., ale rovněž ani nezareagovala na sdělení Okresního soudu Praha-východ, který ji dne 28. 6. 2022, tedy ještě v dostatečném časovém předstihu před koncem uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty k podání návrhu na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu (19. 7. 2022), informoval o nepředložení spisu (včetně předmětného návrhu na č. l. 617) k Nejvyššímu soudu z důvodu podávané ústavní stížnosti v dané trestní věci. Advokátka obou navrhovatelů tak měla dostatečně dlouhou dobu na včasné a řádné podání návrhu na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud ještě závěrem zdůrazňuje, že zastoupení v přezkumném řízení navrhovatelů advokátkou, tedy osobou práva znalou, byť pro přezkumné řízení není stanovena povinnost právního zastoupení, by mělo zaručovat znalost právních předpisů, především komu je nezbytné návrh v zákonné lhůtě na přezkum doručit, aby mohlo dojít k přezkumnému řízení ve smyslu §314l tr. ř. a násl.
14. Vzhledem ke shora naznačenému závěru Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. per analogiam odmítl podaný návrh navrhovatelů R. N. a M. Z. na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaný Okresním soudem Praha-východ ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 0 Nt 2427/2018, a to jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 9. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu