ECLI:CZ:NS:2022:4.TDO.1327.2021.1
sp. zn. 4 Tdo 1327/2021- 1004
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 5. 1. 2022 o dovolání obviněné M. A. A. A. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici a ÚVZD Opava, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 9 To 405/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 74/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. 3 T 74/2020, byla obviněná M. A. A. A. (dále jen obviněná, popř. dovolatelka) uznána vinnou pokračujícím zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a pokračujícím přečinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku částečně dokonaným, částečně zůstavší ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedených trestných činů se podle tohoto soudu dopustila jednáním popsaným pod body 1) – 11) [zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku] a jednáním popsaným pod body 12) – 25) [pokračující přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku částečně dokonaný, částečně zůstavší ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku].
2. Za tyto trestné činy Okresní soud v Prostějově uložil obviněné podle §209 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1 a §43 odst. 1 tr. zákoníku společný úhrnný trest odnětí svobody v trvání 5 let a 6 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil obviněnou pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou.
3. Podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněné povinnost nahradit majetkovou škodu poškozeným, přičemž část z nich podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal se zbytky uplatněných nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
4. Proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. 3 T 74/2020, podala obviněná odvolání. O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 9 To 405/2020, tak, že podle §256 tr. ř. odvolání zamítl.
5. V dané věci považuje Nejvyšší soud za nutno ještě upozornit na skutečnost, že proti obviněné bylo v přípravném řízení a před soudem prvního stupně a soudem druhého stupně vedeno řízení proti uprchlému podle §302 tr. ř. a násl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 9 To 405/2020, podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. e) a písm. g) tr. ř. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. obviněná namítá, že nebyly splněny podmínky pro její trestní stíhání coby uprchlé osoby. Odmítá, že by se úmyslně vyhýbala trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývala. Naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovozuje z toho, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily otázku hmotného práva. Konkrétně otázku naplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku. Rozporuje, že by u ní byl dán tzv. podvodný úmysl, v jejím případě totiž nastala dodatečně neschopnost řádně plnit své závazky. Podle obviněné jsou navíc taková hodnocení soudů v příkrém rozporu s důkazy, provedenými v řízení, jelikož ty jsou (podle obviněné) v její prospěch. Napadené rozhodnutí tak spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.
5. Závěrem dovolání obviněná navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 9 To 405/2020 a dále rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 15. 9. 2020, sp. zn. 3 T 74/2020 v celém jejich rozsahu zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Prostějově k novému projednání.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 26. 11. 2021, sp. zn. 1 NZO 1020/2021, nejprve zrekapituloval, jakými trestnými činy byla obviněná uznána vinnou a jaké uplatnila dovolací důvody. Poté upozorňuje na skutečnost, že je třeba se ve věci dovolání obviněné zabývat otázkou včasnosti podaného dovolání. Státní zástupce upozorňuje na skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno obhájci dne 5. 3. 2021 a obviněné až dne 12. 8. 2021 v návaznosti na její zadržení na základě Evropského zatýkacího rozkazu a dodání do výkonu trestu odnětí svobody. Dovolání bylo obviněnou podáno následně až dne 4. 10. 2021, a to prostřednictvím téhož obhájce, který ji hájil již v řízení vedeném proti uprchlému. Podle státního zástupce dovolatelka patrně vycházela z data, kdy bylo rozhodnutí soudu druhého stupně doručeno jí, nikoliv obhájci.
7. Státní zástupce má ovšem za to, že v rámci řízení proti uprchlému se vůči obviněné neuplatní pro doručování rozhodnutí odvolacího soudu obecná ustanovení trestního řádu o doručování rozhodnutí, tj. §130 tr. ř., resp. §137 odst. 4 tr. ř., a uplatní se výlučně speciální úprava obsažená v §306 odst. 1 tr. ř. Proto i lhůta pro podání dovolání ve smyslu §265e odst. 1 tr. ř. běží toliko od okamžiku doručení rozhodnutí odvolacího soudu obhájci obviněné, který byl v této lhůtě oprávněn podat za ni dovolání. V případě, že obviněná doručila své dovolání po lhůtě 2 měsíců uplynuvších od doručení rozhodnutí jejímu obhájci, je nutné takto podané dovolání považovat za opožděné, byť by v dovolání uplatněné námitky naplňovaly zvolený dovolací důvod (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2006, sp. zn. 11 Tdo 952/2006). Nadto dodává, že obviněná dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., v jehož rámci lze vznášet námitky proti konání řízení proti uprchlému bez splnění zákonných podmínek, vůbec v podaném dovolání neuplatnila.
8. V závěru podaného vyjádření státní zástupce navrhl, aby podané dovolání obviněné bylo podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítnuto jako opožděné a Nejvyšší soud tak učinil podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání vyslovil podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. i pro případ jiného nežli výše navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu.
III.
Přípustnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
10. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 9 To 405/2020, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněná je podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. obecně osobou oprávněnou k podání dovolání. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podala prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř.
11. Nejvyšší soud dále musel posoudit, zda obviněnou bylo podáno předmětné dovolání včas. V souvislosti s posuzováním této otázky je namístě obecně připomenout, že podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje.
12. K běhu dovolací lhůty je ještě vhodné uvést, že podle ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Přitom podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
13. Podle §265e odst. 2 tr. ř., jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníkovi, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle §265e odst. 3 tr. ř. je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
14. Jak již bylo naznačeno, v dané věci bylo po zahájení trestního stíhání a v řízení před soudy nižších stupňů vedeno řízení proti uprchlému podle §302 tr. ř., když o vedení tohoto řízení rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 7. 2020 (viz č. l. 819), přičemž řízení proti uprchlému bylo vedeno i v řízení před odvolacím soudem. V souvislosti s posuzováním včasnosti podaného dovolání je třeba poukázat na to, že v případě doručování opisu rozhodnutí odvolacího soudu obviněnému v rámci řízení proti uprchlému, se doručování řídí podle §306 odst. 1 tr. ř. (viz R 57/2008). Jedná se o speciální ustanovení k §130 tr. ř. §137 odst. 4 tr. ř. Z předmětného ustanovení §306 odst. 1 tr. ř. vyplývá, že všechny písemnosti se doručují pouze obhájci. Vzhledem k tomu je pak i pro počátek běhu lhůty pro podání dovolání významný toliko okamžik doručení opisu rozhodnutí odvolacího soudu obhájci obviněné. Ten byl oprávněn podat za obviněnou dovolání do dvou měsíců od tohoto doručení (viz P. Šámal a kol., Trestní řád: Komentář II., 7. vydání, Praha: C. H. Beck, s. 3465). Pozdější doručení opisu rozhodnutí obviněné po uplynutí této lhůty poté, co pominuly důvody konání řízení proti uprchlému, nemá na běh lhůty k podání dovolání již žádný vliv (srov. R 28/2007).
15. V předmětné věci je třeba konstatovat, že z obsahu trestního spisu vyplývá, že opis usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 9 To 405/2020, byl doručen obhájci obviněné dne 5. 3. 2021 (č. l. 883), přičemž dovolání bylo podáno až dne 4. 10. 2021 (č. l. 963-965). Jelikož se jednalo o řízení proti uprchlému, počátek lhůty pro podání dovolání proto započal běžet dne 6. 3. 2021, přičemž konec lhůty dopadal na 5. 5. 2021.
16. Zjištěné skutečnosti podle Nejvyššího soudu odůvodňují závěr, že v posuzované trestní věci bylo (s ohledem na shora naznačené závěry) dovolání obviněné proti usnesení soudu druhého stupně podané dne 4. 10. 2021 prostřednictvím datové schránky u Okresního soudu v Prostějově (č. l. 966), podáno až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. ř., tedy opožděně.
17. Nejvyšší soud považuje za nutné zdůraznit, že zákon (§265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky, tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení, a to vzhledem k tomu, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému rozhodnutí, a období, v němž by mohlo být pravomocné rozhodnutí ještě tímto způsobem zpochybněno, nelze dále prodlužovat. V této souvislosti lze také zmínit, že i v případě, že by v dovolání uplatněné námitky naplňovaly dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., bylo by třeba na takové dovolání pohlížet také jako na opožděné (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2006, sp. zn. 11 Tdo 952/2006).
18. Nejvyšší soud ještě nad rámec nutného odůvodnění uvádí, že dovolatelka mohla dosáhnout nového projednání věci v řízení před soudem prvního stupně, resp. i před soudem odvolacím, a to návrhem podle §306a odst. 2 tr. ř. Právě tento institut zrušení pravomocného rozsudku a možnost nového projednání věci podle tohoto ustanovení směřuje k odstranění důsledku konání řízení proti uprchlému, a to i v případě, že podmínky pro konání řízení proti uprchlému byly beze zbytku naplněny. Obviněná však uvedeného institutu nevyužila, když dokonce výslovně nejprve sdělila, že zrušení rozsudku nežádá (viz č. l. 926), přičemž sice následně návrh podala, ovšem již opožděně.
19. Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného jako opožděné odmítl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 1. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu