ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.8.2022.1
4 Tz 8/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 1. 2. 2022 návrh na odklad výkonu rozhodnutí ve věci stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného F. Z. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Nové Sedlo, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. 10. 2020, sp. zn. 2 T 107/2020, takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se návrh na přerušení výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, č. j. 1 T 24/2020, zamítá .
Odůvodnění:
1. Ministr spravedlnosti dne 19. 1. 2022, č. j. MSP-1024/2021-ODKA-SPZ/3, podal podle §266 odst. 1 a odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného F. Z. (dále jen obviněný), stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. 10. 2020, č. j. 2 T 107/2020-66. Tímto rozsudkem byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 2 a odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Obviněný byl za tento trestný čin odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Skutku se měl podle skutkové věty rozsudku dopustit obviněný tím, že:
„ dne 26. 4. 2020 kolem 21.30 hodin v XY, v ulici XY, v supermarketu Kaufland si dal pod svou bundu jednu led baterku zn. MediaRange, v hodnotě 249,90 Kč a lahev alkoholu zn. Johnnie Walker Double Black v hodnotě 1.290,90 Kč a s takto ukrytým zbožím prošel pokladním prostorem bez zaplacení a opustil prodejnu, čímž společnosti Kaufland ČR, v.o.s., IČ: 25110161, se sídlem Bělohorská 2428 v Praze 6, způsobil celkovou škodu ve výši 1.549,80 Kč,
přestože byl trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku z 28. 2. 2018 pod č. j. 1 T 31/2018-93, který nabyl právní moc 20. 3. 2018, odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody s dohledem v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 2 let a následně usnesením Okresního soudu v Mělníku z 27. 1. 2020 pod č. j. 1 T 31/2018-131, které nabylo právní moc dne 25. 6. 2020 byl trest změněn na trest nepodmíněný,
a tohoto jednání se dopustil přesto, že od 14.00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30-ti dnů byl na základě usnesení vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020, vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav v souladu s článkem 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který byl dále prodloužen až do 17. 5. 2020 na základě usnesení vlády České republiky č. 396 ze dne 9. 4. 2020, a to z důvodu prokázání výskytu nakažlivé lidské nemoci označené SARS CoV-2, která vážným způsobem ohrožovala zdraví, případně život obyvatelstva a v důsledku toho mohl být významně narušen veřejný pořádek. “
2. Ministr spravedlnosti v závěru předmětné stížnosti podle §266 odst. 7 tr. ř. navrhnul, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o přerušení výkonu trestu odnětí svobody „na 28 měsíců, který obviněný vykonává od 29. 5. 2021 … “. To odůvodnil tím, že existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněným vykonaného trestu odnětí svobody.
3. Nejvyšší soud dotazem na Centrální evidenci vězňů zjistil, že obviněný F. Z. v současné době vykonává trest odnětí svobody na základě rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 1 T 24/2020, v délce 28 měsíců. Po výkonu tohoto trestu nemá nařízený další trest.
4. Podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr či ministryně spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
5. Z obsahu stížnosti vyplývá, že ministr spravedlnosti podal návrh, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o přerušení výkonu trestu. Zmíněné ustanovení uvádí, že Nejvyšší soud může přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Ze stížnosti je zřejmé, že ministr spravedlnosti napadá pravomocné rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. 10. 2020, č. j. 2 T 107/2020-66. To vyplývá jak z návětí stížnosti, tak i z části označené „ Napadené rozhodnutí “. V obsahu podání je pak zřetelně uvedeno pouze u tohoto rozhodnutí, že byl podle ministra spravedlnosti porušen zákon v neprospěch obviněného. Na druhou stranu rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 1 T 24/2020, na jehož základě v současnosti obviněný vykonává trest odnětí svobody, explicitně jako napadené rozhodnutí stížnost neoznačuje. Tomuto rozhodnutí se ministr ve své stížnosti věnuje až v části „ Postup po vydání napadeného rozhodnutí “. Přestože ministr spravedlnosti v závěru stížnosti navrhuje, aby Nejvyšší soud „ přerušil výkon rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, č. j. 1 T 24/2020-50, jímž byl zrušen výrok o trestu rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. 10. 2020, č. j. 2 T 107/2020-66, proti nimž byla podána stížnost pro porušení zákona; “, ze zbytku podání taková skutečnost, že by napadal obě rozhodnutí, nevyplývá.
6. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podání ministra spravedlnosti ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno sice s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Přesto návrhu na přerušení výkonu trestu u obviněného nelze vyhovět. Obviněný totiž v současné době nevykonává trest z rozhodnutí, proti kterému podaná stížnost směřuje. Ze stížnosti podané ministrem spravedlnosti totiž nevyplývá, že by společně s rozhodnutím Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 23. 10. 2020, č. j. 2 T 107/2020-66, napadal stížností pro porušení zákona i rozhodnutí Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 1 T 24/2020, na jehož základě obviněný v současnosti vykonává trest odnětí svobody. Přičemž podle znění zákona je zřejmé, že správné označení rozhodnutí, proti kterému podaná stížnost směřuje, je základním předpokladem pro vyhovění takovému návrhu. Pokud by měl stěžovatel za to, že rovněž rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 1 T 24/2020, kterým byl obviněnému uložen souhrnný trest podle §43 odst. 2 tr. zákoníku, k pravomocnému rozsudku, proti kterému byla podána stížnost pro porušení zákona, byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a že by měl být výkon trestu z tohoto rozsudku přerušen, bylo nezbytné podat stížnost pro porušení zákona výslovně i proti tomuto rozhodnutí, což se v dané věci nestalo.
7. Nad rámec tohoto závěru považuje ještě Nejvyšší soud za nutné uvést, že v dané věci nelze ani mít vzhledem k dosud vykonané části pravomocně uloženého trestu odnětí svobody a trestu, kterým je obviněný v případě vyhovění návrhu reálně ohrožen, když jednání obviněného by bylo nutno posoudit jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, za který je obviněný ohrožen trestem odnětí svobody od 6 měsíců do tří let odnětí svobody, za důvodnou obavu stěžovatele, že by trest, který by mohl být obviněnému uložen, přesáhne dosud vykonaný trest. Lze důvodně očekávat, že i trest uložený za tento přečin bude trestem přísnějším, tj. výměrou delší, než je doposud obviněným vykonaná část nyní uloženého trestu, když současně nelze pominout, že u obviněného jsou dále splněny podmínky pro uložení souhrnného trestu, který musí být vždy přísnější než trest, který mu byl uložen rozsudkem, ke kterému je ukládán souhrnný trest. Proto nelze stěžovatelovu obavu nad délkou uloženého trestu v případě vyhovění stížnosti pro porušení zákona sdílet, když byla vzata v úvahu i délka předpokládaného řízení o stížnosti pro porušení zákona.
8. Proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že návrhu nelze vyhovět a podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o zamítnutí návrhu na přerušení výkonu rozhodnutí z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 1 T 24/2020.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 2. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu