Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.06.2022, sp. zn. 4 Tz 90/2022 [ rozhodnutí / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.90.2022.3

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.90.2022.3
sp. zn. 4 Tz 90/2022- 359 ROZSUDEK Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné L. H. , nar. XY, bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto: Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněné L. H. Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, se zrušuje . Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Ústí nad Labem se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, byla obviněná L. H. uznána vinnou zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustila tím, že (včetně pravopisných chyb a překlepů) 1) ve společném jednání s další osobou dne 27. 3. 2020 v 11:04 hodin na prodejní ploše BILLA na adrese XY, odcizila 15 ks zubních kartáčků zn. Curaprox tím způsobem, že zboží ukryla do dětského kočárku, který měla při sobě, následně prošla pokladním prostorem bez zaplacení a opustila prodejnu, čímž poškozené společnosti BILLA spol. s r. o., IČ: 00685976, se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, vznikla škoda ve výši 4.335 Kč, 2) ve společném jednání s dalšími dvěma osobami dne 31. 3. 2020 v době od 14:09 do 14:14 hodin v prodejně TAKKO v OC XY na adrese XY, odcizila skrze staženou mříž přesně nezjištěnou bižuterii a minimálně 3 ks slunečních brýlí, čímž poškozené společnosti beeline Czech Republic s. r. o., IČO: 27955079, se sídlem Jugoslávská 620/29, 120 00 Praha, vznikla škoda v minimální výši 900 Kč a následně se ve společném jednání s dalšími dvěma osobami v prodejně Levi's v OC XY na adrese XY, skrze staženou mříž pokusila odcizit z výstavní figuríny bundu zn. Levi's , což se jim však nepovedlo, čímž by v případě dokončení pokusu společnosti Greta Nera s. r. o., IČ: 28411927, se sídlem Nad Alejí 1739/16, 162 00 Praha - Břevnov, vznikla škoda ve výši 3.299 Kč, 3) ve společném jednání s další osobou dne 7. 4. 2020 v 19:45 hodin na prodejní ploše LIDL na adrese XY, odcizila 6 ks lahví alkoholu zn. Tullamore Dew a 1 ks dívčího setu tím způsobem, že zboží ukryla do dětského kočárku, který měla při sobě a následně prošla pokladním prostorem bez zaplacení, přičemž byla viděna ostrahou prodejny a zboží bylo v nepoškozeném stavu vráceno zpět do prodeje, čímž poškozené společnosti Lidl Česká republika v. o. s., IČ: 26178541, se sídlem Nárožní 1359/11, 158 00 Praha 5, vznikla škoda ve výši 2.063,- Kč, 4) ve společném jednání s další osobou dne 9. 4. 2020 v 15:45 hodin na prodejní ploše TETA na adrese XY, odcizila 8 ks vonných přívěsků zn. Cesare tím způsobem, že zboží ukryla do dětského kočárku, který měla při sobě a následně prošla pokladním prostorem bez zaplacení, přičemž byla viděna obsluhou prodejny a zboží bylo v nepoškozeném stavu vráceno zpět do prodeje, čímž poškozené společnosti Teta drogerie a lékárny ČR s. r. o., IČ: 26148579, se sídlem Poděbradská 1162, 250 92 Šestajovice, vznikla škoda ve výši 1.599,20 Kč, 5) dne 19. 4. 2020 v době od 10:37 do 10:42 hodin na prodejní ploše DM Drogerie na adrese XY, odcizila holicí strojek zn. Philips One Blade tím způsobem, že zboží ukryla do dětského kočárku, který měla při sobě, následně prošla pokladním prostorem bez zaplacení a opustila prodejnu, čímž poškozené společnosti dm drogerie markt s. r. o., IČ: 47239581, se sídlem Jeronýmova 1485/19, 370 01 České Budějovice, vznikla škoda ve výši 899,- Kč, 6) ve společném jednání s další osobou dne 23. 4. 2020 v době od 14:22 do 14:23 hodin na prodejní ploše BILLA na adrese XY, odcizila 15 ks čokolád zn. Milka Triolade a 11 ks čokolád zn. Milka Oreo tím způsobem, že zboží ukryla do dětského kočárku, který měla při sobě, následně prošla pokladním prostorem bez zaplacení a opustila prodejnu, čímž poškozené společnosti BILLA spol. s r. o., IČ: 00685976, se sídlem Modletice 67, 251 01 Říčany u Prahy, vznikla škoda ve výši 2.597,40 Kč, výše uvedenými jednáními byla obviněnou v době od 27. 3. 2020 od 11:04 hodin do 23. 4. 2020 do 14:23 hodin způsobena škoda v celkové výši 15.593,60 Kč, a uvedených jednání se dopustila v době probíhající pandemie koronaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19, tedy pandemie nemoci vážně ohrožující zdraví a život lidí, kdy na toto vláda České republiky reagovala vyhlášením nouzového stavu, který byl konkrétně vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020 na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na období 30 dnů, ve spojení s usnesením vlády České republiky č. 396 o prodloužení nouzového stavu ze dne 09. 04. 2020, kterým byl nouzový stav prodloužen do 30. 4. 2020, a dále ve spojení s usnesením vlády České republiky č. 485 o prodloužení nouzového stavu ze dne 30. 4. 2020, kterým byl nouzový stav prodloužen do 17. 5. 2020. Za uvedené jednání byla obviněná L. H. odsouzena podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byla obviněná pro výkon trestu zařazena do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost uhradit na náhradě škody poškozeným: BILLA, spol. s r. o., IČ: 00685976, částku 4 335 Kč a dm drogerie markt s. r. o., IČ: 47239581, částku 899 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 11. 1. 2021. Proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné L. H. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti shrnul dosavadní řízení a dále uvedl, že podle rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, platí, že „k tomu, aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku), posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ O takový vztah se ve smyslu tohoto rozhodnutí jedná zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost pachateli spáchání trestného činu či se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události. V předmětné věci se sice obviněná dopustila trestné činnosti v rozmezí od 27. 3. 2020 do 23. 4. 2020, tedy „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestného činu – odcizení smíšeného zboží z volného maloobchodního prodeje – nelze dospět k závěru, že by obviněná pandemické situace jakkoli využila či zneužila ke spáchání trestného činu nebo že by jí existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Ze shora uvedeného vyplývá, že v předmětné trestní věci došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněné mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců trestem excesivním. Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněné L. H. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil, aby dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř., příp. podle §271 odst. 1 tr. ř. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřila. Ve svém vyjádření uvedla, že se se stížností pro porušení zákona ztotožňuje a navrhuje, aby Nejvyšší soud této stížnosti pro porušení zákona vyhověl a podle §268 odst. 2 tr. ř. konstatoval, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněné L. H. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. toto rozhodnutí zrušil, jakož i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále navrhla, aby Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. věc vrátil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem k novému projednání a rozhodnutí. Obhájce obviněné navrhl stížnosti pro porušení zákona vyhovět. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla ministrem spravedlnosti stížnost pro porušení zákona podána, a to v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Trestný čin krádeže se posoudí podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, spáchá-li pachatel takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelné pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Nejvyšší soud předesílá, že v této věci již rozhodl na návrh ministra spravedlnosti usnesením ze dne 9. 6. 2022 podle §275 odst. 4 tr. ř. o přerušení výkonu trestu odnětí svobody, který byl obviněné v této věci uložen. V nynějším neveřejném zasedání přezkoumal podle §267 odst. 3, odst. 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen. Vyhotovení napadeného rozsudku má formu zjednodušeného rozsudku a neobsahuje odůvodnění (§129 odst. 2 tr. ř.), takže nelze dostatečně identifikovat důvody, které vedly Okresní soud v Ústí nad Labem k tomu, že posoudil skutky podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Patrně tomu tak ale bylo proto, že činy byly spáchány v době nouzového stavu. Aplikace ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je alternativně podmíněna dvěma skupinami případů. První skupinu představují případy, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu (§7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) nebo válečný stav (čl. 43 odst. 1 Ústavy). Přitom postačí, že čin byl spáchán v době, kdy je vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. Výčet stavů je v citovaném ustanovení taxativní, takže jiný stav – a tudíž ani nouzový stav – není důvodem aplikace citovaného ustanovení. Druhou skupinu představují případy, kdy tu je živelná pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Za „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ lze považovat nikoli nouzový stav, nýbrž fakt výskytu koronaviru označovaného jako SARS Cov-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v měřítku epidemie až pandemie. Avšak pouhá časová shoda doby spáchání činu s dobou zmíněné „události“ není dostatečnou podmínkou pro to, aby čin mohl být posouzen podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. K tomu je třeba, aby čin také nějak věcně souvisel s uvažovanou „událostí“, tj. s výskytem koronaviru a epidemií nemoci COVID-19 nebo s opatřeními přijatými k potlačení či omezení epidemie. Tato souvislost se demonstruje např. tím, že pachatel byl k činu motivován zvláštními okolnostmi vyplývajícími z epidemie nebo z opatření přijatých k jejímu potlačení či omezení, že takových okolností nebo opatření využil k spáchání činu, že mu takové okolnosti nebo opatření umožnily nebo usnadnily spáchání činu, že čin byl namířen proti věcem, které s ohledem na svůj význam při realizaci opatření směřujících k potlačení či omezení epidemie zasluhují zvýšenou ochranu, apod. Vztáhne-li se tento výklad ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku na posuzovanou kauzu, lze konstatovat, že obviněná spáchala předmětné činy v době, kdy tu byla „událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, přičemž touto „událostí“ je třeba rozumět nikoli nouzový stav jako takový, nýbrž výskyt koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a epidemii onemocnění COVID-19. Z výroku o vině však není patrna žádná věcná souvislost činů obviněné s uvedenou „událostí“. Zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se obviněná dopustila tím, že v prodejnách v Ústí nad Labem v období od 27. 3. 2020 do 23. 4. 2020 odcizila smíšené zboží z maloobchodního prodeje, čímž způsobila poškozeným společnostem škodu 5 234 Kč, a navíc se uvedeného jednání dopustila v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru. Ze strany obviněné se podle skutkové části výroku o vině jednalo o běžné krádeže smíšeného zboží z obchodních řetězců, patrně aniž by při jejich spáchání hrála epidemie nebo opatření směřující k jejímu potlačení či omezení nějakou roli. Kvůli absentujícímu odůvodnění rozsudku nebylo možné zjistit, jaké konkrétní okolnosti či právní úvahy vedly Okresní soud v Ústí nad Labem k použité kvalifikaci činu. Za tohoto stavu nebylo opodstatněné posoudit předmětné skutky podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tento závěr je v souladu s právním názorem, který byl vysloven v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, publikovaném pod č. 19/2021 Sb. rozh. tr. Výrok o vině obviněné šesti zločiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je – s ohledem na okruh v této fázi řízení identifikovatelných zjištění soudu – v rozporu se zákonem. Obviněná byla odsouzena pro spáchání trestného činu, aniž by (dosud) bylo shledáno naplnění všech jeho znaků. Tím pádem nemohou obstát ani výrok o trestu a výrok o náhradě škody. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze přisvědčit soudu prvního stupně, pokud jednání obviněné posoudil jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí byla totiž naplněna jen stran časové a místní souvislosti (v danou dobu a na daném místě taková událost existovala), avšak nikoli již stran souvislosti věcné, protože předmětné útoky obviněné tuto událost či související dopady nijak nevyužily, nezneužily, nezvýšily apod. Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil nesprávné právní posouzení skutku v případě trestného činu krádeže, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové a místní souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Nejvyšší soud proto uzavřel, že svým rozhodnutím jmenovaný soud porušil zákon v neprospěch obviněné L. H. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a že stížnost pro porušení zákona je důvodná. Z těchto důvodů Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 3 T 122/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněné L. H. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto zrušil citovaný rozsudek v celém rozsahu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Okresnímu soudu v Ústí nad Labem pak podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Ten tak bude povinen znovu rozhodnout o vině obviněné i o trestu. Přitom bude vázán právním názorem, který v tomto rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud (§270 odst. 4 tr. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. 6. 2022 JUDr. Jiří Pácal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/29/2022
Spisová značka:4 Tz 90/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:4.TZ.90.2022.3
Typ rozhodnutí:ROZHODNUTÍ
Heslo:Krádež
Dotčené předpisy:§205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:C
Zveřejněno na webu:10/10/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-10-14