ECLI:CZ:NS:2022:5.TDO.443.2022.1
5 Tdo 443/2022-
USNESENÍ
Předseda senátu Nejvyššího soudu JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., rozhodl v Brně dne 23. 6. 2022 v řízení o dovoláních, která podali obvinění V. K. , nar. XY a Z. M. , nar. XY, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 443/2022, o námitce obviněného V. K. na vyloučení asistentky předsedy senátu, takto:
Podle §31a tr. ř. per analogiam, §16 a §36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam, a §6 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, není Mgr. Táňa Urbánková, asistentka předsedy senátu Nejvyššího soudu, JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., vyloučena z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. ř. z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 443/2022.
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu bylo ve shora nadepsané věci doručeno dne 17. 6. 2022 podání obviněného V. K., kterým vznesl námitku podjatosti Mgr. Táni Urbánkové, asistentky předsedy senátu Nejvyššího soudu, JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D. (dále ve zkratce jen asistentka), a žádal její vyloučení z veškerých úkonů v dané věci. Svůj návrh zdůvodnil tím, že policejním orgánem v projednávané věci byl útvar Policie ČR, Krajského ředitelství Zlínského kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, jehož vedoucím v době konání přípravného řízení v této věci byl F. U. (dále ve zkratce jen „policista“), který mimo jiné schvaloval některé úkony trestního řízení (např. odposlechy), jejichž zákonnost obviněný v dovolání také napadl. Obviněný vznesl námitku z obavy, že by policista mohl být v příbuzenském poměru s asistentkou, s níž má shodné příjmení, navíc při jednom z úkonů deklaroval, že potřebuje jet za rodinou do Brna, kde asistentka působí.
2. Asistentka se k námitce podjatosti vznesené obviněným vyjádřila tak, že policistu vůbec nezná, není si vědoma jakéhokoliv příbuzenského vztahu s ním, nikdy se s ním neviděla, nemá vůči němu ani žádný jiný vztah.
3. Věc byla předložena předsedovi senátu Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o vyloučení asistentky z vykonávání úkonů trestního řízení. Předseda senátu věc posoudil a dospěl k závěru, že námitka podjatosti vznesená obviněným není důvodná, a proto ani není důvod vylučovat asistentku z úkonů trestního řízení, jak obviněný požadoval.
4. Postavení asistentů soudců Nejvyššího soudu je upraveno v §16 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZSS“), a §27c tr. ř. Ani v jednom z uvedených ustanovení není řešena otázka, jak se vypořádat s námitkou podjatosti asistenta soudce Nejvyššího soudu, jaké jsou důvody pro vyloučení asistenta soudce Nejvyššího soudu z vykonávání úkonů trestního řízení a jaký je postup při rozhodování o takovém vyloučení. Přímo se na něj nevztahuje ani obecná úprava o vyloučení orgánů činných v trestním řízení, obsažená v §30 až §31a tr. ř. V §30 tr. ř. jsou z osob působících u soudu uváděni toliko soudci a přísedící, nikoli i tzv. pomocné osoby ve smyslu §27 až §27c tr. ř. Nejbližším ustanovením obsaženým v trestním řádu se tak jeví §31a tr. ř., podle nějž důvody, pro které je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen vyšší soudní úředník nebo probační úředník, a postup při rozhodování o vyloučení stanoví zvláštní zákon. Právní úprava vztahující se na vyšší soudní úředníky se subsidiárně užije i na asistenty soudců okresních, krajských a vrchních soudů, jak vyplývá z §36a odst. 5 ZSS („Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.“). Důvody pro vyloučení vyššího soudního úředníka a postup při rozhodnutí o jeho vyloučení jsou upraveny v §6 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „ZVSÚ“). Podle §6 odst. 1 ZVSÚ je vyšší soudní úředník vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce. Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Podle §6 odst. 2 ZVSÚ o vyloučení vyššího soudního úředníka rozhoduje předseda senátu; proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. Konečně podle §6 odst. 3 ZVSÚ, jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.
5. Protože právní řád neobsahuje výslovnou právní úpravu důvodů, pro které je z vykonávání úkonů vyloučen asistent soudce Nejvyššího soudu, ani postupu při rozhodování o takovém vyloučení, je třeba užít analogicky právní úpravu nejbližší. Tou je právní úprava vztahující se na asistenty soudců ostatních článků soudní soustavy obecných soudů, tj. soudů okresních, krajských a vrchních. Proto je na místě analogické užití §36a odst. 5 ZSS a §6 odst. 1, 2 ZVSÚ, jakož i §31a tr. ř., jak vyplývá ze shora uvedené citace jednotlivých ustanovení. I na asistenta soudce Nejvyššího soudu se tak dají užít stejná pravidla, jako jsou užívána pro asistenty soudců okresních, krajských a vrchních soudů a vyšších soudních úředníků. Důvody pro vyloučení u všech těchto pomocných soudních osob jsou shodné jako pro soudce a přísedící, je tedy i na ně třeba užít §30 tr. ř.
6. V daném případě byla vznesena námitka podjatosti asistentky pro příbuzenský vztah s policistou, pro niž měla být asistentka vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení. Vyloučení soudce, a tedy i asistenta soudce (včetně asistenta soudce Nejvyššího soudu, jak vyplývá ze shora uvedeného rozboru), by mohlo být odůvodněno ve smyslu §30 odst. 1 tr. ř. i pochybností, že pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení (tj. policistovi) nemůže nestranně rozhodovat. V daném případě předně vůbec nebyla splněna podmínka, že by asistentka měla jakýkoliv poměr k policistovi, tj. k jinému orgánu činnému v trestním řízení, neboť oba pouze shodou okolností nesou stejné příjmení, avšak v bližším příbuzenském vztahu nejsou, asistentka policistu ani nezná. Není tak ani splněna podmínka, že by takový poměr mohl jakkoliv ovlivnit její nestranné rozhodování, a to zvláště není-li v řízení o dovolání ani nadána rozhodovací pravomocí.
7. Lze tak shrnout, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem není žádného důvodu pro vyloučení asistentky z vykonávání úkonů trestního řízení v nadepsané věci. Proto předseda senátu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 6. 2022
JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.
předseda senátu