ECLI:CZ:NS:2022:6.TDO.562.2022.1
sp. zn. 6 Tdo 562/2022-1928
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 6. 2022 o dovoláních, která podali obvinění M. B. , nar. XY, bytem XY, okr. Brno-venkov, přechodně XY, okr. Brno-venkov, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, a J. B., nar. XY, bytem XY, okr. Brno-venkov, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2022, č. j. 5 To 307/2021-1833, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 76/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných odmítají.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 8. 9. 2021, č. j. 13 T 76/2021-1761 , bylo rozhodnuto o vině obviněných M. B. a J. B. (dále „obvinění“, příp. „dovolatelé“) tak, že prvně uvedený obviněný byl uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ukončeným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (ad 1. až 10.), zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku (ad 11. až 12.) a zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným, ukončeným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (ad 13. až 16.), a druhý obviněný zločinem legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 2, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku (ad 17. a 18.). Uvedených trestných činů se podle zjištění uvedeného soudu dopustili způsobem popsaným ve výrokové části rozsudku.
2. Obviněný M. B. byl odsouzen podle §205 odst. 4 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §75 odst. 1, 6 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen trestu zákazu pobytu na území okresů Jihlava a Třebíč na dobu pěti let a podle §70 odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku trest propadnutí věci – věcí specifikovaných tímto výrokem. Obviněný J. B. byl odsouzen podle §216 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 36 měsíců. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci – specifikovaného motorového vozidla. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný M. B. zavázán nahradit škodu označeným poškozeným, přičemž tito byli podle §229 odst. 2 tr. ř. se zbytkem uplatněných nároků, stejně jako tři další poškození podle §229 odst. 1 tr. ř. s celými uplatněnými nároky, odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Týmž rozsudkem rozhodl soud rovněž o vině a trestu spoluobviněného R. L.
3. O odvoláních všech tří obviněných proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. 2. 2022, č. j. 5 To 307/2021-1833, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému usnesení krajského soudu podali obvinění M. B. a J. B. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jaroslava Kružíka dovolání, jež opřeli o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř. Ve svým mimořádných opravných prostředcích namítají, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaku trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, nebo ve vztahu k nim nebyly (nedůvodně) provedeny navrhované důkazy, a že bylo rozhodnuto o zamítnutí jejich opravného prostředku přesto, že v řízení mu (tomuto rozhodnutí) předcházejícím byl dán důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř.
5. Obviněný M. B. namítl, že skutková zjištění soudů jsou založena pouze na nepřímých důkazech, které netvoří požadovaný uzavřený řetězec umožňující vyslovení výroku o vině. Jde o indicie, které sice odůvodňovaly podání obžaloby, avšak nikoli vydání odsuzujícího rozsudku. Odposlech telefonických rozhovorů a zaznamenané zprávy jsou natolik neurčité, že neumožňují přiřazení jejich obsahu k jednotlivým skutkům, závěr soudů o jeho vině je ovlivněn jeho předchozími odsouzeními. Obviněný dále zpochybňuje soudem učiněné posouzení věrohodnosti jeho komunikace se svědkem V. a jeho původního doznání a usuzuje, že k prověření jeho obhajoby měl být proveden důkaz spisem o jeho spolupráci s policejními orgány. K zamítnutí jeho odvolání došlo přesto, že ve věci byly dány jím uvedené skutečnosti.
6. Obviněný J. B. namítl, že rozhodná skutková zjištění soudů ve vztahu k jeho osobě byla učiněna na podkladě poznatku, že je bratrem prvně uvedeného obviněného, a proto musel vědět o původu předmětných vozidel. Závěr soudu se mu jeví jako nepřesvědčivý i proto, že nebyl účastníkem hovoru vedeného jeho bratrem s jeho přítelkyní. Soudu odvolacímu vytkl, že nedostál své přezkumné povinnosti.
7 Závěrem svých dovolání (učiněných v jediném podání jejich obhájce) obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud z důvodu existence dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 písm. g) a m) tr. ř. podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil jak rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě ze dne 8. 9. 2021, č. j. 13 T 76/2021-1761, tak Krajského soudu v Brně ze dne 23. 2. 2022, sp. zn. 5 To 307/2021, a to v celém rozsahu, a podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v Jihlavě k novému projednání a rozhodnutí. Současně vyjádřili souhlas s projednání dovolání v neveřejném zasedání [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
8. Nejvyšší státní zástupce , se k dovolání obviněné vyjádřil prostřednictvím státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“), avšak její podání bylo Nevyššímu soudu doručeno až po nařízení neveřejného zasedání dne 20. 6. 2022. V důsledku toho bylo nereálné, aby na ně obvinění prostřednictvím svého obhájce případně reagovali svou replikou. Proto jeho znění nebylo jejich obhájci zasláno. Dovolací soud k němu z tohoto důvodu při svém rozhodování nepřihlížel.
III.
Přípustnost dovolání
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněných jsou přípustná podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Dále zjistil, že dovolání byla podána osobami oprávněnými [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňují i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.).
IV.
Důvodnost dovolání
10. Protože dovolání lze podat jen z důvodů taxativně vyjádřených v §265b tr. ř., Nejvyšší soud dále posuzoval, zda obviněnými vznesené námitky naplňují jimi uplatněné dovolací důvody. Oba obvinění svá dovolání opřeli primárně o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2022, a to o alternativy spočívající v tom, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované důkazy. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. shledali ve vadném rozhodnutí odvolacího soudu o jejich odvoláních proti rozsudku soudu prvního stupně (varianta druhá).
11. Ačkoliv obvinění ve svých dovoláních uplatnili dovolací důvod umožňující nápravu zásadních vad týkajících se skutkových zjištění, svou argumentací jeho obsahové vymezení ani z hlediska formálního nenaplnili. Jeho zakotvení totiž nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, který i nadále k případnému přezkumu napadeného rozhodnutí může přistoupit jen za splnění podmínek formulovaných v §265i odst. 3 tr. ř. Předpokladem takového přezkoumání je to, že obviněný vznesený dovolací důvod rovněž obsahově naplní konkrétní dovolací argumentací. V případě první alternativy dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. to znamená, že uplatní konkrétní námitky vztažené ke konkrétním skutkovým zjištěním soudů (v daném případě jednotlivým dílčím útokům pokračujících trestných činů – obviněný M. B.) a těmito doloží existenci tvrzeného rozporu, který musí nabýt podoby toho, co ve vztahu k tzv. extrémnímu nesouladu vymezila judikatura Ústavního soudu (očividný nesoulad daný tím, že skutková zjištění nelze dovodit z provedených důkazů při jejich logickém a nezkresleném zhodnocení, atd.). Nic takového však ani jeden z dovolatelů neučinil. Argumentace v dovolání obsažená totiž vyjadřuje jen nesouhlas dovolatelů se skutkovými zjištěními soudů opřený pouze o tvrzenou neurčitost některých obecně zmíněných důkazů a údajně neuzavřený řetězec nepřímých důkazů (obviněný M. B., který však pomíjí to, že jeho původní doznání obsažené v procesně účinné výpovědi, z něhož soudy vyšly, je důkazem přímým), či pociťovanou nepřesvědčivost těchto závěrů (obviněný J. B.). Ve vztahu k druhé alternativě je třeba uvést, že je založena na nedůvodném nevyhovění důkaznímu návrhu (neprovedení příslušného důkazu), který musí být zásadní význam pro tvorbu (či ustálení) skutkového zjištění rozhodného pro právní kvalifikaci skutku. Její naplnění proto musí dovolatel příslušným způsobem zdůvodnit ve své dovolací argumentaci. Nic takového nelze říci ve vztahu k obviněnému M. B., a již vůbec ne ve vztahu k obviněnému J. B., který vůbec o žádném neprovedeném či jím navrženém důkazu ve svém dovolání nehovoří.
V.
Způsob rozhodnutí
12. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněných plyne, že jimi uplatněné námitky nebyly shledány podřaditelné pod jimi vznesený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Pokud nebyla shledána vada, která by zakládala tento důvod dovolání, pak je zřejmé, že nemohlo dojít k naplnění ani druhého obviněnými uplatněného důvodu dovolání [podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé variantě]. Nejvyšší soud proto o obou dovoláních rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., tj. tak, že je odmítl, neboť byla podána z jiného důvodu, než je uveden v §265b (tr. ř.) .
13. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl o těchto mimořádných opravných prostředcích v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož [ v ] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. 6. 2022
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu