ECLI:CZ:NS:2022:6.TZ.107.2022.1
sp. zn. 6 Tz 107/2022-189
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a Mgr. Romana Raaba stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného V. H. , nar. XY, Slovenská republika, občana Slovenské republiky, trvale bytem XY, XY, Slovenská republika, naposledy bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 23. 7. 2020, č. j. 131 T 65/2020-109, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 23. 7. 2020, č. j. 131 T 65/2020-109, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. H.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se uvedený rozsudek zrušuje. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §271 odst. 1 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že:
obviněný V. H. , nar. XY, Slovenská republika, občan Slovenské republiky, trvale bytem XY, XY, Slovenská republika, naposledy bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice,
je vinen, že
dne 18. 3. 2020 v době kolem 14:28 hodin v XY, okres Karviná, v ulici XY, za běžného provozu v prodejně drogerie Teta, veden záměrem odcizit vhodné věci, vzal z regálů 1 ks parfému značky David Beckham DNS 75 ml v hodnotě 349,90 Kč, 2 ks parfému značky Bruno Banani man DNS 75 ml v celkové hodnotě 709,80 Kč a 1 ks pečujícího make-upu značky Nivea v hodnotě 549,90 Kč, které uschoval do své kabely, bez zaplacení prošel prostorem pokladen, z prodejny odešel a odcizené zboží použil pro svou potřebu, čímž způsobil společnosti Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o., Poděbradská 1162, 250 92 Šestajovice, IČ: 26148579, škodu odcizením věcí ve výši 1.609,60 Kč,
a tohoto jednání se dopustil, přestože byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 16. 12. 2019, č. j. 104 T 227/2019-54, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2020, pro spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 let ,
tedy
přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen,
čímž spáchal
přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku
a odsuzuje se
za shora uvedený přečin a sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 25. 2. 2020, č. j. 101 T 16/2020-51, který mu byl doručen dne 25. 5. 2020 a téhož dne nabyl právní moci,
podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců nepodmíněně.
Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obviněný pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou.
Současně se zrušuje výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 25. 2. 2020, č. j. 101 T 16/2020-51, který byl obviněnému doručen dne 25. 5. 2020 a téhož dne nabyl právní moci, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen uhradit na náhradě škody poškozené společnosti Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o., IČ 261 48 579, se sídlem Poděbradská 1162, Šestajovice, částku 1.609,60 Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. se poškozená společnost Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o., IČ 261 48 579, se sídlem Poděbradská 1162, Šestajovice, odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 23. 7. 2020, č. j. 131 T 65/2020-109 , byl obviněný V. H. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle zjištění tohoto soudu dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku s tím, že skutek spáchal v době nouzového stavu vyhlášeného Vládou České republiky usnesením ze dne 12. března 2020 pod číslem 194, podle článku 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky pro území celého státu, z důvodu ohrožení zdraví, v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky.
2. Obviněný byl za tento zločin a sbíhající se trestnou činnost odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 25. 2. 2020, č. j. 101 T 16/2020-51. Rozsudek nabyl právní moci dne 23. 7. 2020.
II.
Stížnost pro porušení zákona
3. Proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 23. 7. 2020, č. j. 131 T 65/2020-109, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného, datovanou dnem 30. 8. 2022. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. Odkázal přitom na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), a na nález Ústavního soudu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se s jeho závěry ztotožnil. Uvedl, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak bylo popsáno ve skutkových zjištěních soudu prvého stupně, avšak nelze dojít k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření páchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
4. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený trest odnětí svobody pak je trestem zjevně excesivním, když jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku.
5. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud
– podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 23. 7. 2020, č. j. 131 T 65/2020-109, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
– podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil tento rozsudek, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
– podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
III.
Vyjádření procesních stran
6. Nejvyšší státní zástupce se k podané stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil.
7. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím ustanovené obhájkyně Mgr. Dominiky Holečkové tak, že souhlasí s argumentací ministra spravedlnosti. Nejvyšší soud v obdobných případech již opakovaně zrušil četná rozhodnutí soudů nižších stupňů. Vyhlášený nouzový stav se při páchání trestné činnosti obviněného nijak neprojevil, šlo o krádež v prodejně drogerie za běžného provozu, přičemž odcizil parfémy a make-up, které nebyly určeny k řešení nouzové situace. Vyhlášení nouzového stavu obviněnému spáchání činu nijak neusnadnilo, ani neulehčilo jeho únik, ani neztížilo možnosti jeho odhalení a dopadení. Navrhl proto zrušení rozsudku napadeného stížností pro porušení zákona a vrácení věci Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově k novému projednání a rozhodnutí.
IV.
Relevantní právní úprava
8. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle §267 odst. 3 tr. ř. poté, co dospěl k závěru o jeho přípustnosti, přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byl podán, v rozsahu a z důvodů v něm uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
10. K zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. K alternativě spočívají ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek uvedl, že pod tento zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty lze podřadit celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Pro naplnění označené kvalifikované skutkové podstaty však není dostačující samotné zjištění, že pachatel svůj čin spáchal v době, kdy na byl na území státu vyhlášen nouzový stav [k čemuž došlo na základě toho, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky]. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
11. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je ovšem třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
12. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části označeného pravomocného rozsudku soudu prvního stupně – byť s ohledem na datum spáchání skutku lze dovodit časovou (a místní) souvislost – neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo (vzhledem ke způsobu spáchání) jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornil ministr spravedlnosti. S přihlédnutím k povaze jednání obviněného, který v otevírací době prodejny drogerie odcizil parfémy a kosmetiku, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, není dána ani z hlediska předmětu útoku.
13. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného tak naplnilo pouze znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku.
14. Nejvyšší soud shledal, že ministrem spravedlnosti podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná a s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 23. 7. 2020, č. j. 131 T 65/2020-109, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného V. H. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto uvedený rozsudek zrušil a současně zrušil i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud porušení zákona shledal ve vadném hmotněprávním posouzení, mohl po zrušení přezkoumávaného rozsudku sám podle §271 odst. 1 tr. ř. znovu ve věci rozhodnout na podkladě skutkového stavu, který byl v napadeném rozhodnutí správně zjištěn. Obviněný byl tedy uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozsudku, neboť je nepochybné, že se přečinu krádeže dopustil odcizením zboží v hodnotě 1.609,60 Kč, a to navzdory předchozímu odsouzení rovněž pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku trestním příkazem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 16. 12. 2019, č. j. 104 T 227/2019-54, který nabyl právní moci dne 4. 2. 2020, tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen. Při popisu skutku převzal dovolací soud skutková zjištění vyjádřená v rozsudku soudu prvního stupně, která jen stylisticky upravil tak, aby vyjadřovala všechny potřebné zákonné znaky předmětného přečinu, avšak bez nadbytečného skutkového vyjádření toho, co v daném případě nemá význam pro právní posouzení, tj. že obviněný čin spáchal v době, kdy byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav.
15. Na základě nového (pro obviněného příznivějšího) posouzení skutku bylo nezbytné znovu rozhodnout o trestu, přičemž v úvahu zde přicházel podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trestní sazbě od 6 měsíců do 3 roků. Projednávané trestné činnosti se totiž obviněný dopustil dříve, než mu byl doručen trestní příkaz Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 25. 2. 2020, č. j. 101 T 16/2020-51, jímž byl odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, za současného uložení přiměřených omezení, spočívajících v povinnosti řádně spolupracovat po dobu výkonu trestu obecně prospěšných prací s Probační a mediační službou, zdržet se po dobu výkonu trestu obecně prospěšných prací požívání alkoholu či jiných návykových látek a podrobit se na výzvu probačního úředníka namátkovému testování na přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Uvedený trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 25. 5. 2020 a téhož dne nabyl právní moci. K osobě obviněného bylo především zjištěno, že má v opise Rejstříku trestů četné záznamy o odsouzeních v průběhu období od roku 2018 do roku 2020 výlučně pro majetkovou trestnou činnost kvalifikovanou jako přečiny krádeže podle §205 odst. 1, 2 tr. zákoníku (s jednou výjimkou trestného činu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku). Trest je v tomto případě ukládán jako trest souhrnný pro dva přečiny krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, je tedy zřejmé, že obviněný se obdobných krádeží dopouští opakovaně a s vysokou frekvencí. Ačkoli se v projednávané věci jedná ve smyslu ustanovení §55 odst. 2 tr. zákoníku o trestný čin, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, není v případě obviněného možno ukládat jiný, než nepodmíněný trest odnětí svobody, neboť jeho výrazná speciální recidiva a opakované páchání trestné činnosti neumožňují reálný předpoklad, že povede řádný život a že by účel trestu mohl splnit trest odnětí svobody s přímým výkonem nespojený, popř. některý z trestů alternativních. Předchozí opakovaně ukládané podmíněné tresty evidentně neplnily svůj účel, když obviněného neodradily od páchání trestné činnosti. Za adekvátní pak nelze považovat ani uložení trestu obecně prospěšných prací. V této souvislosti je na místě zmínit, že i ze stanoviska Probační a mediační služby, které si vyžádal Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově před vydáním trestního příkazu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 101 T 16/2020 (který je souhrnným trestem ukládaným v této věci zrušen), bylo jednoznačně patrné, že uložení tohoto alternativního trestu nelze doporučit. Předcházející odsouzení – s výjimkou těch, která zakládají zpětnost přečinu krádeže nebo jsou v souběhu s nyní projednávanou trestnou činností - je třeba hodnotit jako okolnosti přitěžující podle §42 písm. p) tr. zákoníku. Naproti tomu bylo nutno zohlednit skutečnost, že do spáchání nyní projednávaného skutku obviněnému nebyl uložen nepodmíněný trest. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že odpovídajícím trestem bude trest odnětí svobody při polovině zákonné trestní sazby, a to ve výměře 18 měsíců. V této výměře pak byla zohledněna polehčující okolnost podle §41 písm. i) tr. zákoníku v podobě relativně nízké škody způsobená trestnou činností na odcizených věcech. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný zařazen pro výkon trestu do věznice s ostrahou, když k užití moderačního ustanovení podle §56 odst. 3 tr. zákoníku nebyl žádný důvod.
16. K trestnímu řízení se řádně a včas připojila se svým nárokem na náhradu škody poškozená společnost Teta drogerie a lékárny ČR, s. r. o. Je zjevné, že škoda způsobená trestnou činností (sestávající z hodnoty odcizených věcí) vznikla v příčinné souvislosti s jednáním obviněného jako pachatele, který byl za tuto trestnou činnost odsouzen. Proto podle §228 odst. 1 tr. ř. je i Nejvyšší soud povinen v souladu s rozhodnutím nalézacího soudu pozitivně rozhodnout o nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestnou činností. Učinit tak mohl v rozsahu prokázání oprávněnosti vzneseného nároku, popř. v rozsahu nižším, v jakém byl nárok poškozeným uplatněn v porovnání s výší objektivně způsobené škody, neboť soudy jsou při rozhodování o náhradě škody vázány výší poškozeným uplatněného nároku (viz rozhodnutí publikované pod č. II/1962 Sb. rozh. tr.). Obecně pak povinnost obviněného k náhradě škody plyne z ustanovení §2894 odst. 1, §2910 a §2951 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle zmíněných ustanovení povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Jelikož obviněný nerespektoval vlastnické právo poškozeného a způsobil mu újmu na majetku jednáním, které naplňuje veškeré zákonné znaky shora specifikovaného přečinu, je výrok o jeho povinnosti k náhradě škody podle §228 odst. 1 tr. ř. plně odůvodněn.
17. Rozhodnuto bylo tímto rozsudkem v neveřejném zasedání za splnění podmínek §274 odst. 4 tr. ř., neboť osoby uvedené v §274 odst. 1, 4 tr. ř. s takovým postupem Nejvyššího soudu vyjádřily výslovný souhlas.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 10. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
Vypracoval:
Mgr. Roman Raab