ECLI:CZ:NS:2022:6.TZ.13.2022.1
6 Tz 13/2022-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 3. 3. 2022 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Veselého a soudců JUDr. Ivo Kouřila a Mgr. Romana Raaba stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. E. , nar. XY, Slovenská republika, trvale XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 13 To 163/2020-119, a rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. E.
Rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104, a na něj navazující rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 13 To 163/2020-119, se zrušují. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Mělníku se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104 , byl obviněný M. E. (dále též jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle zjištění tohoto soudu dopustil tím, že
dne 17. 4. 2020 ve 12:40 hodin v Mělníku v ul. XY č. p. XY v samoobslužné prodejně Kaufland odcizil láhev vodky zn. Ruský Standard o objemu 0,7 l, kterou si uschoval pod bundu a následně prošel pokladní zónou bez zaplacení, načež byl kontrolován a zadržen ostrahou prodejny, čímž způsobil škodu společnosti Kaufland Česká republika v.o.s., IČ: 25110161, se sídlem Bělohorská č. p. 2848, 169 00 Praha, ve výši 440 Kč, a tohoto skutku se dopustil, ačkoliv byl trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 30. 8. 2019, sp. zn. 14 T 99/2019, který nabyl právní moci dne 30. 8. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku ve spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 1 roku, a dále se uvedeného jednání dopustil v době trvání nouzového stavu na území České republiky, který byl vyhlášen vládou ČR dne 12. 3. 2020 a prodloužen do 30. 4. 2020 z důvodu ohrožení zdraví obyvatelstva v souvislosti s prokázáním výskytu nakažlivé lidské nemoci označované COVID-19.
2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon byl podle §81 odst. tr. zákoníku, za použití §84 a §85 odst. 1 tr. zákoníku, za současného uložení dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu 18 měsíců.
3. Na základě odvolání státního zástupce, podaného v neprospěch obviněného, a směřujícího toliko do výroku o trestu, byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 13 To 163/2020-119, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Mělníku částečně zrušen, a to ve výroku o trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. pak byl obviněnému nově uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon byl podle §81 odst. tr. zákoníku, za použití §84 a §85 odst. 1 tr. zákoníku, za současného uložení dohledu podmíněně odložen na zkušební dobu 2 let.
II.
Stížnost pro porušení zákona
4. Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 13 To 163/2020-119, a v návaznosti na to i proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104, podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. Odkázal přitom na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), a na nález Ústavního soudu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se s jeho závěry ztotožnil. Uvedl, že v předmětné věci se obviněný sice trestné činnosti dopustil za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak bylo popsáno ve skutkových zjištěních soudu prvého stupně, avšak nelze dojít k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření páchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
5. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněného proto mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Uložený trest odnětí svobody je podle něj trestem zjevně excesivním, když jednání bylo nesprávně posouzeno i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, navíc je zjevně excesivní i ve vztahu k hodnotě odcizeného zboží.
6. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud
– podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 13 To 163/2020-119, a rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,
– podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil oba tyto rozsudky, jakož i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a
– podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mělníku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
III.
Vyjádření procesních stran
7. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření sdělila, že se s podanou stížností pro porušení zákona ztotožňuje a navrhuje, aby jí Nejvyšší soud vyhověl v rozsahu návrhu ministra spravedlnosti. Pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v §274 odst. 2 a 3 tr. ř., i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
8. Obviněný se k podané stížnosti pro porušení zákona nevyjádřil, a to ani prostřednictvím ustanoveného obhájce Mgr. Ing. Ondřeje Omelky.
IV.
Relevantní právní úprava
9. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
10. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministra spravedlnosti podle §267 odst. 3 tr. ř. poté, co dospěl k závěru o jeho přípustnosti, přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku.
11. K zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. K alternativě spočívají ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek uvedl, že pod tento zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty lze podřadit celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Pro naplnění označené kvalifikované skutkové podstaty však není dostačující samotné zjištění, že pachatel svůj čin spáchal v době, kdy na byl na území státu vyhlášen nouzový stav [k čemuž došlo na základě toho, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření nouzový stav poté i prodlužovala – viz v naší věci shora citovaná skutková věta]. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
12. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
13. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části označeného pravomocného rozsudku soudu prvního stupně – byť s ohledem na datum spáchání obou procesních skutků lze dovodit časovou a místní souvislost – neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo (vzhledem ke způsobu spáchání) jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně upozornil ministr spravedlnosti. S přihlédnutím k tomu, že obviněný odcizil výše (bod 1.) uvedenou věc (nemající žádný význam z lékařského hlediska pro boj s pandemií), je současně namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není ani z hlediska předmětu útoku.
14. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Mělníku učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Neshledal však, že by byl zákon porušen i rozsudkem Krajského soudu v Praze, jako soudu odvolacího. Řádný opravný prostředek (odvolání) byl totiž podán toliko proti výroku o trestu. Ve smyslu ustanovení §254 odst. 1 tr. ř. proto odvolací soud nebyl oprávněn přezkoumávat ty oddělitelné výroky, proti nimž nebylo odvolání podáno. Vzhledem k odvolací argumentaci, zaměřené výlučně na osobu obviněného a jeho trestní minulost, a zcela pomíjející skutkové okolnosti spáchání trestného činu, pak nebyl namístě ani postup podle §254 odst. 2 tr. ř., neboť původ vad odvoláním vytýkaných v jiném výroku než v tom, proti němuž bylo odvolání podáno, z odvolacích námitek nevyplýval.
VI.
Způsob rozhodnutí
15. Nejvyšší soud na základě výše uvedených poznatků uzavírá, že Okresní soud v Mělníku při vyslovení viny obviněného porušil v jeho neprospěch zákon ve výše vyloženém směru. Vyslovil proto podle §268 odst. 2 tr. ř., že pravomocným rozsudkem tohoto soudu ze dne 17. 6. 2020, č. j. 14 T 54/2020-104, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. E. Podle §269 odst. 2 tr. ř. proto tento rozsudek zrušil, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2020, č. j. 13 To 163/2020-119. Protože po zrušení napadeného rozsudku vyvstala potřeba ve věci znovu rozhodnout, postupoval Nejvyšší soud dále podle §270 odst. 1 tr. ř., podle něhož v takové situaci přikáže zpravidla orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresnímu soudu v Mělníku proto věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí. Uvedený soud je při dalším rozhodování vázán právním názorem, který v tomto rozsudku Nejvyšší soud vyslovil (§270 odst. 5 tr. ř.).
16. Zbývá dodat, že tímto způsobem rozhodl Nejvyšší soud o podané stížnosti pro porušení zákona při splnění podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 3. 2022
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
Mgr. Roman Raab
Vypracoval