ECLI:CZ:NS:2022:6.TZ.17.2022.1
sp. zn. 6 Tz 17/2022-317
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. 5. 2022 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ivo Kouřila a soudců JUDr. Vladimíra Veselého a Mgr. Pavla Götha stížnosti pro porušení zákona, které podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. A. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, jednak proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183, a jednak proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 T 149/20-77, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocnými rozsudky
· Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 T 68/2020-163,
· Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183,
· a Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 T 149/2020-77,
byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku
· a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 To 324/2020-223,
byl porušen zákon v ustanovení §254 odst. 1 a §256 tr. ř.
v neprospěch obviněného R. A.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se zrušují rozsudky
· Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 T 68/2020-163, a na něj navazující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 To 324/2020-223,
· Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183,
· a Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 T 149/2020-77, a na něj navazující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na výše označená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §271 odst. 1 tr. ř. se nově rozhoduje tak, že
obviněný
R. A.,
nar. XY, bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice,
je vinen, že
1. dne 9. 4. 2020 kolem 04:00 hodin v Brně, na ul. XY, společně s dosud neustanoveným spolupachatelem, vnikli do restaurace P. D., a to tak, že dlažební kostkou rozbili skleněnou výplň vstupních dveří a poté z restaurace odcizili dvě lahve lihoviny značky Fernet Stock o objemu 1 litr, dvě lahve lihoviny značky Fernet Stock Citrus o objemu 1 litr a jednu lahev lihoviny značky Jägermeister o objemu 1 litr, čímž způsobili majiteli J. Ž., nar. XY, škodu odcizením ve výši 1.710 Kč a škodu poškozením ve výši 100 Kč,
2. dne 12. 4. 2020 v době kolem 15:15 hodin po předchozí dohodě společně s G. H., nar. XY, a již odsouzeným R. F., nar. XY, přijeli vozidlem Škoda Felicia Combi, RZ XY, barvy tmavě modré, na XY v Brně, kde zaparkovali před bytovým domem XY, který je v současné době před kompletní rekonstrukcí, je volně přístupný a byty v domě jsou vyklizené, neobývané a volně přístupné, přičemž s R. F. do uvedeného domu vstoupili a v 1. patře v prostorách prázdného bytu č. XY odcizili měděné topenářské trubky o celkové hmotnosti 12,1 kg tím způsobem, že je odstřihli od radiátorů, vytrhali z úchytek ve zdi a následně je polámali na délku potřebnou k odnosu, přičemž část takto připravených trubek předali obžalovanému G. H., který čekal v automobilu před domem a který je uložil do zavazadlového prostoru vozidla Škoda Felicia Combi, další část trubek měli připravenou k odnosu na podlaze za vstupními dveřmi do domu;
při tomto jednání byli zajištěni přivolanou hlídkou PČR, čímž poškozenému vlastníku domu, společnosti TK byty, s.r.o., IČ 08496242, sídlem Grmelova 56/3, 639 00 Brno, způsobili škodu ve výši 1.125 Kč,
přičemž se uvedených jednání dopustil, přestože byl
· rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2017, sp. zn. 8 T 12/2017, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který vykonal dne 30. 3. 2019,
· rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. 91 T 67/2017, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 3 To 292/2017, uznán vinným m. j. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 18. 10. 2019 na základě usnesení Okresního soudu v Mostě, sp. zn. 6 PP 157/2019, ze dne 18. 10. 2019, se stanovením zkušební doby do 18. 10. 2022,
tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil, čin spáchal vloupáním (ad 1) a přesto, že byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a potrestán,
3. v době kolem 13:00 hodin dne 21. 4. 2020 v Brně na XY na návštěvě u své známé N. D., spolubydlící poškozeného S. O., využil její nepozornosti a v obývacím pokoji se zmocnil klíče od vozidla Dacia Logan, RZ: XY, bílé barvy, v hodnotě 1.650 Kč, přičemž se téhož dne v době kolem 22:00 hodin před domem na XY za užití tohoto klíče vozidla bez souhlasu majitele zmocnil, přechodně je užíval a následně auto dne 22. 4. 2020 v 13:09 hodin odstavil v Brně na ulici XY v blízkosti čp. XY, z předmětného vozidla odcizil svazek 2 ks bezpečnostních klíčů typu FAB od bydliště poškozeného vč. elektronického dálkového ovladače k otvírání garážových vrat v hodnotě 800 Kč, kombinační kleště zn. Black & Decker v hodnotě 317 Kč, kanystr v hodnotě 79 Kč s obsahem 5 litrů benzinu natural 95 v hodnotě 131 Kč, starší cestovní tašku přes rameno v hodnotě 116 Kč, ve které byly uloženy papírové kapesníčky, vlhčené ubrousky a papírové utěrky v hodnotě 200 Kč, nový vysouvací zalamovací nůž značky Den Braven v hodnotě 97 Kč, 4 kg cukru krystal v hodnotě 59 Kč a povinnou výbavu uloženou v žluté originál tašce zn. Renault, která obsahovala tažné lano, výstražný trojúhelník, lékárničku a sadu náhradních žárovek a pojistek v hodnotě 490 Kč, čímž poškozenému S. O., nar. XY, způsobil škodu odcizením ve výši 3.939 Kč,
a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl
· rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2017, sp. zn. 8 T 12/2017, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců, který vykonal dne 30. 3. 2019,
· a rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 13. 6. 2017, sp. zn. 91 T 67/2017, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 3 To 292/2017, uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 18. 10. 2019 na základě usnesení Okresního soudu v Mostě, sp. zn. 6 PP 157/2019, ze dne 18. 10. 2019, se stanovením zkušební doby do 18. 10. 2022,
tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a potrestán
zmocnil se cizího motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat.
Tím spáchal
ad 1-2 přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku
ad 3 přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku a přečin neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle §207 odst. 1 tr. zákoníku.
Za to se mu ukládá
podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání
27 (dvaceti sedmi) měsíců.
Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obviněný pro výkonu tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. je obviněný povinen nahradit poškozenému S. O., nar. XY, bytem XY, XY, škodu ve výši 3.939 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. se poškozený S. O. odkazuje se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
I.
Stížnostmi pro porušení zákona napadená rozhodnutí
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183 , který nabyl právní moci dne 3. 3. 2021, byl obviněný R. A. (dále též jen „obviněný“) – poté, co tento soud rozhodl podle §45 odst. 1 tr. zákoníku o zrušení výroku o vině pokračujícím zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, celém výroku o trestu, jakož i dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, obsažených v rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 11 T 68/2020, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 3 To 324/2020, – uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (v bodech 1. a 2.) částečně spáchaným ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku (v bodě 2.), jichž se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
1.
ačkoliv vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila dne 12. 3. 2020 usnesením č. 194 pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázaným výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky nouzový stav na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, přičemž trvání nouzového stavu ze stejného důvodu bylo na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR usnesením vlády ze dne 9. 4. 2020 č. 396 prodlouženo do 30. 4. 2020,
dne 12. 4. 2020 v době kolem 15:15 hodin po předchozí dohodě společně s G. H., nar. XY, a již odsouzeným R. F., nar. XY, přijeli vozidlem Škoda Felicia Combi, RZ XY, barvy tmavě modré na XY v Brně, kde zaparkovali před bytovým domem XY, který je v současné době před kompletní rekonstrukcí, je volně přístupný a byty v domě jsou vyklizené, neobývané a volně přístupné, přičemž obžalovaní A. s F. do uvedeného domu vstoupili a v 1. patře v prostorách prázdného bytu č. XY odcizili měděné topenářské trubky o celkové hmotnosti 12,1 kg tím způsobem, že je odstřihli od radiátorů, vytrhali z úchytek ve zdi a následně je polámali na délku potřebnou k odnosu, přičemž část takto připravených trubek předali obžalovanému G. H., který čekal v automobilu před domem a který je uložil do zavazadlového prostoru vozidla Škoda Felicia Combi, další část trubek měli připravenou k odnosu na podlaze za vstupními dveřmi do domu;
při tomto jednání byli zajištěni přivolanou hlídkou PČR, čímž poškozenému vlastníku domu, společnosti TK byty, s.r.o., IČ 08496242, sídlem Grmelova 56/3, 639 00 Brno, způsobili škodu ve výši 1 125 Kč,
přičemž R. A. se uvedeného jednání dopustil, přestože byl rozsudkem Městského soudu v Brně, sp. zn. 8 T 12/2017, ze dne 18. 2. 2017, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným m. j. ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a), b), odstavec 2 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 24 měsíců, který vykonal dne 30. 3. 2019, a dále byl rozsudkem Městského soudu v Brně, sp. zn. 91 T 67/2019, ze dne 13. 6. 2017,
který nabyl právní moci dne 4. 10. 2017 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. 3 To 292/2017, ze dne 4. 10. 2017, uznán vinným m. j. ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a), b), odstavec 2 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 26 měsíců, z výkonu trestu byl podmíněně propuštěn dne 18. 10. 2019 na základě usnesení Okresního soudu v Mostě, sp. zn. 6 PP 157/2019, ze dne 18. 10. 2019, se stanovením zkušební doby do 18. 10. 2022,
2.
ačkoliv vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila dne 12. 3. 2020 usnesením č. 194 pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázaným výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky nouzový stav od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů, přičemž trvání nouzového stavu ze stejného důvodu bylo na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR usnesením vlády ze dne 9. 4. 2020 č. 396 prodlouženo do 30. 4. 2020,
v době kolem 13:00 hodin dne 21. 4. 2020 v Brně na XY na návštěvě u své známé N. D., spolubydlící poškozeného S. O., využil její nepozornosti a v obývacím pokoji se zmocnil klíče od vozidla Dacia Logan, RZ: XY, bílé barvy, v hodnotě 1 650 Kč, přičemž se téhož dne v době kolem 22:00 hodin před domem na XY za užití tohoto klíče vozidla bez souhlasu majitele zmocnil, přechodně je užíval a následně auto dne 22. 4. 2020 v 13:09 hodin odstavil v Brně na ulici XY v blízkosti čp. XY, z předmětného vozidla odcizil svazek 2 ks bezpečnostních klíčů typu FAB od bydliště poškozeného vč. elektronického dálkového ovladače k otvírání garážových vrat v hodnotě 800 Kč, kombinační kleště zn. Black & Decker v hodnotě 317 Kč, kanystr v hodnotě 79 Kč s obsahem 5 litrů benzinu natural 95 v hodnotě 131 Kč, starší cestovní tašku přes rameno v hodnotě 116 Kč, ve které byly uloženy papírové kapesníčky, vlhčené ubrousky a papírové utěrky v hodnotě 200 Kč, nový vysouvací zalamovací nůž značky Den Braven v hodnotě 97 Kč, 4 kg cukru krystal v hodnotě 59 Kč a povinnou výbavu uloženou v žluté originál tašce zn. Renault, která obsahovala tažné lano, výstražný trojúhelník, lékárničku a sadu náhradních žárovek a pojistek v hodnotě 490 Kč, čímž poškozenému S. O., narozenému XY, způsobil škodu odcizením ve výši 3 939 Kč,
a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 8 T 12/2017 ze dne 18. 2. 2017, který nabyl právní moci téhož dne, uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a), b), odstavec 2 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 24 měsíců, který vykonal dne 30. 3. 2019, a dále byl rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 91 T 67/2017 ze dne 13. 6. 2017, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2017, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 292/2017 ze dne 4. 10. 2017, uznán vinným mimo jiné ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a), b), odstavec 2 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 26 měsíců, kdy z výkonu trestu byl podmíněně propuštěn dne 18. 10. 2019 na základě usnesení Okresního soudu v Mostě sp. zn. 6 PP 157/2019 ze dne 18. 10. 2019 se stanovením zkušební doby do 18. 10. 2022.“
2. Obviněný byl za tyto trestné činy odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §45 odst. 1, 2 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 39 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozenému S. O. škodu ve výši 3.939 Kč, přičemž podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 T 149/2020-77 , byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil tím, že
dne 9. 4. 2020 kolem 04:00 hodin v Brně, na ul. XY, společně s dosud neustanovením spolupachatelem, vnikli do restaurace P. D., a to tak, že dlažební kostkou rozbili skleněnou výplň vstupních dveří a poté z restaurace odcizili dvě lahve lihoviny značky Fernet Stock o objemu 1 litr, dvě lahve lihoviny značky Fernet Stock Citrus o objemu 1 litr a jednu lahev lihoviny značky Jägermeister o objemu 1 litr, čímž způsobili majiteli J. Ž., nar. XY, škodu odcizením ve výši 1 710 Kč a škodu poškozením ve výši 100 Kč,
přičemž popsaného jednání se dopustil přesto, že za obdobné jednání byl v posledních třech letech odsouzen i potrestán, a to na základě:
- rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 8 T 12/2017 ze dne 18. 2. 2017, který nabyl právní moci téhož dne, kterým byl uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 24 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl propuštěn dne 30. 3. 2019, a dále
- rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 91 T 67/2017 ze dne 13. 6. 2017, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2017, kterým byl uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2 trestního zákoníku, za což mu byl uložen trest odnětí svobody ve výměře 26 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 18. 10. 2019,
a dále se popsaného jednání dopustil v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením vlády České republiky dne 12. 3. 2020 pod číslem 194 z důvodu ohrožení zdraví lidí v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru a nemoci označované jako Covid-19, na území České republiky na dobu od 14:00 hodin dne 12. 3. 200 na dobu 30 dnů, tedy do 12. 4. 2020.
4. Obviněný byl za tento trestný čin a sbíhající se zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přečin neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183, odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 45 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183, jakož i všechny výroky a rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
5. O odvolání obviněného zaměřeného vůči výroku o trestu obsaženému v uvedeném rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93, jímž podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu, a poté sám rozhodl podle §44 tr. zákoníku o upuštění od uložení souhrnného trestu.
II.
Stížnost pro porušení zákona
6. Proti těmto rozhodnutím podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného dvě stížnosti pro porušení zákona (dále též jen „stížnost“). Stížností ze dne 26. 1. 2022, č. j. MSP-540/2021-ODKA-SPZ/7, napadl rozsudek uvedený výše pod body 1. a 2, stížností ze dne 4. 4. 2022, č. j. MSP-263/2022-ODKA-SPZ/2, pak rozhodnutí uvedená pod body 3. až 5. V označených opravných prostředcích soudům vytkl, že jejich vydáním porušily v neprospěch obviněného zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v jeho neprospěch. Odkázal na závěry učiněné v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále též jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia“), a na nález Ústavního soudu z 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, který se s jeho závěry ztotožnil. Uvedl, že v předmětných věcech se obviněný sice trestné činnosti dopustil „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nicméně věcná souvislost mezi touto trestnou činností a pandemickou situací okolo výskytu koronaviru SARS CoV-2 absentovala.
7. Vzhledem k tomu došlo v dané trestní věci k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti. Jednání obviněného proto mělo být podle ministra spravedlnosti správně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (v případě obou napadených rozhodnutí). Trest odnětí svobody obviněnému uložený je podle něj trestem zjevně excesivním, neboť jeho jednání byla nesprávně posouzena i podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a trest tak byl ukládán v rámci trestní sazby §205 odst. 4 tr. zákoníku.
8. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183, a rozsudky Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 T 149/2020-77, a Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93, byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. A. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. označená rozhodnutí zrušil v celém rozsahu, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Brně, aby věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, případně postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř.
III.
Vyjádření procesních stran
9. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) ve svém písemném vyjádření ze dne 4. 2. 2022 sdělil, že podanou stížnost pro porušení zákona (stížnost ze dne 26. 1. 2022, č. j. MSP-540/2021-ODKA-SPZ/7) považuje za důvodnou, ztotožňuje se s ní a na její argumentaci plně odkazuje. I podle jeho názoru byl napadeným rozsudkem okresního soudu zákon porušen v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho aplikaci. S poukazem rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, a ministrem spravedlnosti citovaný nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, míní, že v předmětné trestní věci absentuje jakákoli věcná souvislost spáchané krádeže s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí a spočívající ve výskytu koronaviru SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. Podanou stížnost pro porušení zákona proto považuje za důvodnou a navrhuje jí vyhovět způsobem odpovídajícím návrhu obsaženému v podané stížnosti pro porušení zákona s tím rozdílem, že – namísto alternativního návrhu v ní obsaženého stran dalšího postupu – navrhl Nejvyššímu soudu, aby podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Městskému soudu v Brně. Pokud by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v §274 odst. 2 a 3 tr. ř., i pro tento případ souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
10. Rovněž stížnost pro porušení zákona ze dne 4. 4. 2022, č. j. MSP-263/2022-ODKA-SPZ/2, shledal státní zástupce důvodnou a navrhl jí vyhovět. Poukázal na to, žádná věcná souvislost ve výše vymezeném významu zjištěna a soudy tvrzena nebyla, neboť s ohledem na způsob a okolnosti provedení krádeže i charakter odcizených věcí nelze dojít k závěru, že obviněný ke spáchání činu využil či zneužil pandemie koronaviru a vyhlášený nouzový stav, případně že by jím páchaná trestná činnost nějakým způsobem směřovala proti předmětům, které si s ohledem na pandemickou situaci zasluhovaly zvýšenou ochranu. Podle státního zástupce je tedy zjevné, že oba shora zmíněné soudy závěr o naplnění zvlášť přitěžující okolnosti vymezené v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dovodily výlučně z existence časové souvislosti, tedy ze spáchání krádeží obviněným v době výskytu pandemie koronaviru a vyhlášeného nouzového stavu. To ale, jak vyplývá mj. ze shora připomenutého rozhodnutí Nejvyššího soudu, jakož i ministrem spravedlnosti citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, pro dovození zmiňované zvlášť přitěžující okolnosti nepostačuje.
11. Uvedené pochybení v rámci odvolacího řízení žádným způsobem nenapravil ani Krajský soud v Brně, jenž sice postupem podle§44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestu, obviněnému byl nicméně za veškerou sbíhající se trestnou činnost uložen trest odnětí svobody ve výměře 39 měsíců, pro jehož výkon ho soud zařadil do věznice s ostrahou. Ze stížností pro porušení zákona podaných jak v této aktuálně řešené trestní věci (původně sp. zn. 6 Tz 52/2022), tak i ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 6 Tz 17/2022, přitom vyplývá, že veškerá sbíhající se trestná činnost obviněného byla v případě trestných činů krádeže kvalifikována vadně. Vzhledem k tomu, že obviněnému měl být správně ukládán souhrnný trest v rámci trestní sazby na 6 měsíců až 3 roky, soudy fakticky uložený souhrnný trest odnětí svobody v trvání 39 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, lze označit za nezákonný, neboť přesáhl horní hranici trestní sazby za přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku.
12. Státní zástupce proto i ve vztahu k označené (druhé) stížnosti pro porušení zákona navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, sp. zn. 9 To 172/2021, a Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 12 T 149/2020, byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. A., a to v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, podle §269 odst. 2 tr. ř. rozsudky Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, sp. zn. 9 To 172/2021, a Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, sp. zn. 12 T 149/2020, v celém rozsahu zrušil a současně zrušil i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud by Nejvyšší soud hodlal o stížnosti rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v §274 odst. 2 a 3 tr. ř., vyjádřil státní zástupce souhlas s tím, aby rozhodl v neveřejném zasedání (§274 odst. 4 tr. ř. ve znění účinném od 8. 12. 2021).
13. Obviněný se k oběma stížnostem písemně vyjádřil prostřednictvím ustanoveného obhájce JUDr. Pavla Pohorského. V podání zpracovaném obhájcem dne 17. 3. 2022 (vyjádření ke stížnosti ze dne 26. 1. 2022, č. j. MSP-540/2021-ODKA-SPZ/7) se ztotožnil s podanou stížností. Dodal, že nepopírá, že se předmětného přečinu dopustil, avšak nesouhlasí s právní kvalifikací podle §205 odst. 4 písm. b) tr. ř. Odkázal přitom na argumentaci rozsudku velkého senátu trestního kolegia, v souvislosti s konkrétními okolnostmi projednávaného případu, kdy v jednom případě došlo ke krádeži topenářských trubek v neobydleném domě a v druhém případě odcizil věci nepatrné hodnoty z vozidla. V případě obou jednání absentuje jakákoli věcná souvislost s pandemií onemocnění COVID-19 a velmi pravděpodobně by k nim došlo naprosto totožným způsobem, i kdyby pandemie neexistovala. Naplnění znaků kvalifikované skutkové podstaty bylo tedy dovozeno pouze z časové a místní souvislosti jeho jednání s pandemií, nikoli již ze souvislosti věcné. Skutek byl tudíž Městským soudem v Brně nesprávně právně posouzen a byl mu uložen excesivní trest.
14. Obviněný skrze svého obhájce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. ve spojení s §269 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183, byl v jeho neprospěch porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby tento rozsudek v celém jeho rozsahu zrušil, včetně dalších rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušení, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1, 4 tr. ř. přikázal věc Městskému soudu v Brně, by ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl na základě právního názoru vysloveného Nejvyšším soudem, případně aby Nejvyšší soud postupoval ve smyslu §271 odst. 1 tr. ř.
15. Obdobným způsobem se obviněný prostřednictvím svého obhájce vyjádřil podáním ze dne 2. 5. 2022 ke stížnosti ze dne 4. 4. 2022, č. j. MSP-263/2022-ODKA-SPZ/2. I v tomto vyjádření přiznal, že se dopustil v rozsudku popsaného skutku, namítl však nesprávnost jeho právního posouzení jako zločinu krádeže, a to ve shodě s argumentací uvedenou v podané stížnosti i ve vyjádření státního zástupce k ní, tj. pro absenci věcné souvislosti s jinou událostí ohrožující život nebo zdraví lidí. I v tomto případě navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. ve spojení s §269 odst. 2 tr. ř., že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021, č. j. 12 T 149/2020-77, a rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93, byl v jeho neprospěch porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby tyto rozsudky v celém rozsahu zrušil, včetně dalších rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušení, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1, 4 tr. ř. přikázal věc Městskému soudu v Brně, by ji v potřebném rozsahu projednal a rozhodl na základě právního názoru vysloveného Nejvyšším soudem, případně aby Nejvyšší soud postupoval ve smyslu §271 odst. 1 tr. ř. Obviněný vyslovil souhlas s tím, aby o obou stížnostech rozhodl Nejvyšší soud v neveřejném zasedání.
IV.
Relevantní právní úprava
16. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)].
V.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
17. Nejvyšší soud na podkladě označených mimořádných opravných prostředků ministra spravedlnosti podle §267 odst. 3 tr. ř., poté co dospěl k závěru o přípustnosti jím podaných stížností, přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byly podány, v rozsahu a z důvodů v nich uvedených, jakož i řízení napadeným částem rozhodnutí předcházející [v rámci tohoto postupu přezkoumal i rozhodnutí předcházející rozhodnutí napadenému stížností pro porušení zákona ze dne 26. 1. 2022, č. j. MSP-540/2021-ODKA-SPZ/7, tj. rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 11 T 68/2020, a na něj navazující rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 3 To 324/2020, neboť i z nich vzešel výrok napadený podanou stížností v důsledku posouzení skutku ze dne 12. 4. 2020 jako dílčího útoku pokračujícího zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného ve všech přezkoumávaných rozhodnutích. Je totiž nezbytné zmínit, že i v rozsudku ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 T 68/2020-163, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 To 324/2020-223, jimiž bylo soudy rozhodnuto o vině obviněného nejdříve, byl skutek ze dne 12. 4. 2020 posouzen při aplikaci odst. 4 písm. b), §205 tr. zákoníku, aniž by užití v něm uvedeného zákonného znaku bylo odůvodněno tzv. věcnou souvislostí (k ní viz níže).
18. K zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. K alternativě spočívají ve spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek uvedl, že pod tento zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty lze podřadit celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Pro naplnění označené kvalifikované skutkové podstaty však není dostačující samotné zjištění, že pachatel svůj čin spáchal v době, kdy na byl na území státu vyhlášen nouzový stav [k čemuž došlo na základě toho, že vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření]. Nouzový stav nelze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
19. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
20. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru je proto potřeba dovodit, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkových větách výrokové části všech tří rozsudků Městského soudu v Brně – byť s ohledem na datum spáchání obou procesních skutků lze dovodit časovou a místní souvislost – neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to, s poukazem na skutková zjištění týkající se jednání obviněného dne 12. 4. 2020 a 21. 4. 2020 (stížnost č. j. MSP-540/2021-ODKA-SPZ/7) a ze dne 9. 4. 2020 (stížnost č. j. MSP-263/2022-ODKA-SPZ/2) důvodně upozornil ministr spravedlnosti. S přihlédnutím k tomu, že obviněný podle zjištění soudů odcizil
· v případě věci vedené pod sp. zn. 11 T 68/2020 měděné topenářské trubky o celkové hmotnosti 12,1 kg,
· v případě věci vedené pod sp. zn. 4 T 94/2020 svazek 2 ks bezpečnostních klíčů typu FAB od bydliště poškozeného vč. elektronického dálkového ovladače k otvírání garážových vrat, kombinační kleště zn. Black & Decker, kanystr s obsahem 5 litrů benzinu natural 95, starší cestovní tašku přes rameno, papírové kapesníčky, vlhčené ubrousky a papírové utěrky, nový vysouvací zalamovací nůž značky Den Braven, 4 kg cukru krystal a povinnou výbavu uloženou v žluté originál tašce zn. Renault, která obsahovala tažné lano, výstražný trojúhelník, lékárničku a sadu náhradních žárovek a pojistek,
· v případě věci vedené pod sp. zn. 12 T 149/2020 dvě lahve lihoviny značky Fernet Stock o objemu 1 litr, dvě lahve lihoviny značky Fernet Stock Citrus o objemu 1 litr a jednu lahev lihoviny značky Jägermeister o objemu 1 litr,
tj. věci nemající význam z lékařského hlediska pro boj s pandemií, je namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jeho jednáním a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není ani vzhledem k předmětu útoku, tj. obviněným odcizeným věcem.
21. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Městský soud v Brně ve všech označených věcech obviněného učinil nesprávné právní posouzení skutku, pokud u nich dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI.
Způsob rozhodnutí
22. Nejvyšší soud na základě výše uvedených poznatků uzavírá, že Městský soud v Brně ve všech třech výše specifikovaných věcech obviněného při vyslovení jeho viny trestným činem krádeže porušil v jeho neprospěch zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve výše vyloženém směru, tj. v důsledku neodůvodněné aplikace kvalifikované skutkové podstaty. Porušení §254 odst. 1 a §256 tr. ř. v neprospěch obviněného je třeba konstatovat v případě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 To 324/2020-223, jímž bylo rozhodnuto o odvoláních podaných ve věci vedené u Městského soudu pod sp. zn. 11 T 68/2020. Uvedený soud totiž na podkladě odvolání spoluobviněného R. F. přezkoumal napadených rozsudek nalézacího soudu i ve výroku o vině. Měl tedy možnost (v případě dovolatele, který svůj opravný prostředek zaměřil jen vůči výroku o trestu, při aplikaci §261 tr. ř.) vadu právního posouzení skutku napravit. Obdobné nelze konstatovat v případě rozhodování téhož odvolacího soudu ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 149/2020 (rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93), neboť podání odvolání obviněným, napadajícím výrok o trestu, nezaložilo (a to ani ve smyslu §254 odst. 2 r. ř.) přezkumu povinnost odvolacího soudu ve vztahu k výroku o vině. Z tohoto důvodu Nejvyšší soud neshledal zákonné podmínky k tomu, aby v souladu s návrhem ministra spravedlnosti vyslovil porušení zákona v neprospěch obviněného i ve vztahu k označenému rozsudku odvolacího soudu.
23. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocnými rozsudky
· Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 T 68/2020-163,
· Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183, a
· Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2021,
byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a
· rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 To 324/2020-223, byl porušen zákon v ustanovení §254 odst. 1 a §256 tr. ř. v neprospěch obviněného R. A.
24. Podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil všechna výše uvedená rozhodnutí a rovněž i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 6. 2021, č. j. 9 To 172/2021-93, jímž bylo trestní stíhání obviněného ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 12 T 149/2020 pravomocně ukončeno, stejně jako další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
25. Protože po jejich zrušení vyvstala potřeba ve věci znovu rozhodnout, zvažoval Nejvyšší soud, zda má ve věci rozhodnout podle §270 odst. 1 tr. ř., podle něhož přikáže zpravidla orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, či zda je vhodné, aby ve věci sám znovu rozhodl postupem podle §271 odst. 1 tr. ř. Zásada rychlosti a ekonomičnosti řízení svědčí pro posledně uvedený procesní postup, neboť v rámci (před Nejvyšším soudem vedeného společného řízení o všech skutcích, o nichž se u soudu prvního stupně vedla tři samostatná řízení před třemi různými senáty) lze snáze a bez procesních komplikací o vině obviněného i adekvátním trestu rozhodnout.
26. Nejvyšší soud při svém rozhodování musel [vyjma posouzení skutků obviněného stran důvodnosti aplikace odst. 4 písm. b) §205 tr. zákoníku] posoudit, zda jsou zákonu odpovídající závěry soudů nižších stupňů stran vyhodnocení vztahu jednotlivých skutků z hlediska jimi užité právní kvalifikace (zde z pohledu pokračování v trestném činu a reálného souběhu). Protože první stížnost pro porušení zákona byla podána proti právnímu posouzení vztahujícímu se ke dvěma skutkům (ze dne 12. 4. a dne 21. 4. 2020), které označený soud posoudil jako pokračující zločin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, částečně spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, musel Nejvyšší soud vyhodnotit, zda je správné takové posouzení, a to i s přihlédnutím k tomu, že obhájkyně obviněného (na rozdíl od státní zástupkyně, která navrhla uložení společného úhrnného trestu za současného zrušení výroků o vině a trestu z rozsudku vydaného pod sp. zn. 11 T 68/2020) při hlavním líčení dne 11. 2. 2021 navrhla uložení trestu souhrnného. Vyjádřeno jinými slovy, s ohledem na tyto návrhy je zřejmé, že státní zástupkyně ve skutcích spáchaných obviněným dne 12. 4. a 21. 4. 2029 (ve shodě s vyzněním stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku) shledávala jeden pokračující trestný čin (zde odhlížeje od souběžné právní kvalifikace skutku ze dne 21. 4. 2020 jako přečinu neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku), zatímco obhájkyně obviněného samostatný trestný čin, který byl spáchán v souběhu s trestným činem, pro který byl obviněný pravomocně uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2020, č. j. 11 T 68/2020-163, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, č. j. 3 To 324/2020-223.
27. Ze spisového materiálu plyne, že obviněný se všech tří skutků dopustil v krátké časové návaznosti (9. 4., 12. 4. a 21. 4. 2020), a to před vyhlášením prvního odsuzujícího rozsudku (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2021, č. j. 11 T 68/2020-163) ohledně jednoho z nich (skutek ze dne 12. 4. 2020). Citovanými rozsudky byla uvedená jednání obviněného posouzena jednak jako jeden pokračující trestný čin (skutky ze dne 12. 4. a 21. 4.) a jednak jako samostatný trestný čin (skutek ze dne 9. 4.), který byl s prvně označeným spáchán v reálném souběhu. V odůvodnění jednotlivých rozhodnutí toto blíže vyloženo není, tento způsob posouzení nižšími soudy je však nezbytné dovodit z navazujících výroků o trestech obviněnému uložených.
28. Takové právní posouzení neshledává Nejvyšší soud správným. Z obsahu jednotlivých trestních spisů totiž zjistil, že ve věci sp. zn. 11 T 68/2020 (skutek ze dne 12. 4. 3020) bylo trestní stíhání obviněného zahájeno podle §160 odst. 1 tr. ř. již usnesením vydaným 12. 4., které obviněný převzal 13. 4. 2020. Usnesení o zahájení trestního stíhání ve věci sp. zn. 4 T 94/2020 (skutek ze dne 21. 4. 2020) obviněný převzal dne 24. 4. 2020, ve věci sp. zn. 12 T 149/2020 (skutek ze dne 9. 4. 2020) dne 3. 11. 2020. Z toho plyne, že před prvým zahájením trestního stíhání se dopustil skutků ze dne 12. 4. a ze dne 9. 4., nikoli však skutku ze dne 21. 4. 2020. Lze proto konstatovat, že při právní kvalifikaci skutku soud, který vydal první stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. 4 T 94/2020-183) nevzal v úvahu §12 odst. 11 tr. ř.
29. Takto nabytá zjištění promítl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí způsobem, který plyne z jeho výrokové části. Jako jeden pokračující přečin krádeže podle §205 odst. tr. zákoníku posoudil skutky vymezené pod body 1. a 2. výroku, neboť tyto dva dílčí útoky byly vedeny jednotným záměrem a jsou spojeny stejným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou i souvislostí předmětu útoku (§116 tr. zákoníku), jako samostatný skutek (§12 odst. 11 tr. ř.) a tím samostatný trestný čin byl posouzen skutek popsaný v bodě 3., který vyjma znaků přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku vykazuje i zákonné znaky přečinu neoprávněného užívání cizího motorového vozidla podle §207 odst. 1 tr. zákoníku.
30. Při úvaze o druhu a výši trestu zohlednil Nejvyšší soud to, že ve prospěch obviněného lze přihlížet v zásadě jen k tomu, že z hlediska výše způsobené škody je jím spáchaná trestná činnost spíše bagatelního charakteru. Na straně druhé obviněnému jednoznačně přitěžují poznatky vztahující se k jeho osobě, neboť nelze pominout to, že jde o jedince, který se trestné činnosti dopouští opakovaně, aniž by jeho chování bylo pozitivně ovlivněno probíhajícím trestním stíháním či výkonem mu uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody za dříve spáchané trestné činy. Zejména tyto poznatky pak svědčí o potřebě ukládání trestu v horní polovině trestní sazby, která činí šest měsíců až tři léta. Současně Nejvyšší soud přihlédl ke skutečnosti, že má obviněný vykonávat trest odnětí svobody v trvání 590 dnů (zbytek trestu uloženého za předcházející trestnou činnost), což vede k závěru, že přiměřeným trestem, který je mu nezbytné uložit, je trest ve výměře dvaceti sedmi měsíců. Tento trest byl obviněnému v rámci trestní sazby §205 odst. 2 tr. zákoníku uložen za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku jako trest úhrnný, vzhledem k tomu, že mu byl ukládán za tři trestné činy. Skutečnost, že se obviněný posuzované trestné činnosti dopustil po podmíněném propuštění z výkonu předchozího trestu, tj. v rámci zkušební doby, svědčí o tom, že vzhledem k jeho osobě je nezbytné trest uložit jako nepodmíněný, neboť uložení jiného než nepodmíněného trestu by zjevně nevedlo k tomu, aby vedl řádný život (§55 odst. 2 tr. zákoníku). Pro výkon trestu byl obviněný podle §56 odst. 2 písm. a) tr. ř. zařazen do věznice s ostrahou.
31. Opětovně byl Nejvyšším soudem vysloven výrok zavazující obviněného k úhradě škody poškozenému S. O. ve výši 3.939 Kč, a o odkázání tohoto poškozeného podle §229 odst. 2 tr. ř. se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
32. Zbývá dodat, že tímto způsobem rozhodl Nejvyšší soud o podaných stížnostech pro porušení zákona při splnění podmínek §274 odst. 4 tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 5. 2022
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu