ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.10.2022.1
sp. zn. 7 Td 10/2022-3750
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 2. 2022 o návrhu odsouzeného M. H. , nar. XY v XY, okr. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Nové Sedlo, aby v řízení o jeho stížnosti proti usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 6. 2021, č. j. 32 T 137/2018-3631, byla věc odňata Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci a přikázána Krajskému soudu v Brně – pobočka v Jihlavě, takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci neodnímá .
Odůvodnění:
Usnesením Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 6. 2021, č. j. 32 T 137/2018-3631, bylo rozhodnuto v bodě I podle §92 odst. 1 tr. zákoníku, §334 odst. 1 tr. ř. o započtení vazby do trestu odnětí svobody, který byl odsouzenému M. H. pravomocně uložen rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 6. 2019, č. j. 32 T 137/2018-2646, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. 4. 2021, sp. zn. 55 To 476/2019, a v bodě II podle §152 odst. 1 písm. a) tr. ř., §155 odst. 1 tr. ř. o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů vazby.
Proti usnesení Okresního soudu v České Lípě podal odsouzený M. H. stížnost. K rozhodnutí o stížnosti je věcně a místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.
Odsouzený M. H. podal návrh na odnětí věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci a její přikázání Krajskému soudu v Brně – pobočce v Jihlavě. Návrh odůvodnil tím, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci záměrně ve spolupráci se státním zástupcem zatajují, který soud dal první souhlas k odposlechům, aby tak bylo zakryto nezákonné přenesení příslušnosti soudu v přípravném řízení, dále podezřením, že své praktiky neopustí a budou nezákonně pokračovat, a konečně odkazem na doktrínu plodů z otráveného stromu, z níž podle jeho názoru vyplývá, že jakékoli rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě a Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci je nepoužitelné.
Podle §25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Podle citovaného ustanovení o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
Odnětí a přikázání věci představuje průlom do ústavně zakotvené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Již z toho vyplývá požadavek, aby se tento postup zakládal jen na takových důvodech, které pro svou závažnost svědčí o tom, že u jiného než příslušného soudu jsou lepší předpoklady pro náležité zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, pro nestranné a objektivní projednání věci, pro výrazně rychleji a hospodárněji provedené řízení apod. Za důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř. zásadně nelze považovat subjektivní názory účastníků řízení na zákonnost postupu či rozhodnutí příslušného soudu, na jeho odbornou způsobilost apod.
V posuzované věci jde o stížnost odsouzeného proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o započtení vazby do trestu odnětí svobody a o povinnosti k náhradě nákladů vazby. Usnesení bylo vydáno ve vykonávacím řízení po pravomocném skončení trestního stíhání. Z ničeho nevyplývají žádné důvody k předpokladu, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako příslušný soud nemůže o stížnosti rozhodnout nestranně a objektivně. Takové důvody nejsou obsaženy ani v návrhu odsouzeného. Návrh se opírá o pouhý subjektivní a povšechně formulovaný negativní názor odsouzeného na zákonnost jeho trestního stíhání, na které navazuje vykonávací řízení včetně rozhodnutí, proti němuž odsouzený podal stížnost. To, že odsouzený odmítá akceptovat výsledek trestního stíhání, nelze považovat za důvod, který by ve vykonávacím řízení mohl být podkladem pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu.
Nejvyšší soud shledal, že nejsou dány důležité důvody, jak je má na mysli ustanovení §25 tr. ř., a proto rozhodl, že věc se Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci neodnímá.
Nad rámec meritorního rozhodnutí pokládá Nejvyšší soud za nutné vyjádřit se k délce řízení. Návrh byl obsahem podání odsouzeného ze dne 15. 6. 2021, avšak věc byla ve stavu umožňujícím rozhodnutí předložena Nejvyššímu soudu dne 28. 1. 2022. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k žádným průtahům.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 9. 2. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu