ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.13.2022.1
sp. zn. 7 Td 13/2022-132
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 22. 2. 2022 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněného D. Ch. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 6 T 137/2021, nyní u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 7 To 42/2022, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem podal dne 2. 11. 2021 u Okresního soudu v Ústí nad Labem návrh na potrestání obviněného D. Ch. pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2021, č. j. 6 T 137/2021-93, byl obviněný uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (podle §206c odst. 4, 6 tr. ř. bylo přijato prohlášení viny obviněného) a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo současně rozhodnuto o nároku poškozeného na náhradu škody.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání. U Krajského soudu v Ústí nad Labem je věc vedena pod sp. zn. 7 To 42/2022 a doposud v ní nebylo rozhodnuto.
4. Podáním ze dne 4. 1. 2022 a 17. 1. 2022 učinil obviněný návrh na delegaci, konkrétně požádal, aby byla jeho trestní věc odňata krajskému soudu a přikázána soudu jinému, a to Krajskému soudu v Brně. Měl za to, že na zmíněný postup má nárok, jinak by byla porušena jeho práva. Je romské národnosti a domníval se, že soud ho neodsoudil za to, co spáchal, ale za to, jak vypadá a jaké je národnosti, tedy nespravedlivě. Soudu nedůvěřuje, neboť mu neumožnil předvolat k hlavnímu líčení jeho spoluobviněné a tyto osoby nebyly vyslechnuty v jeho prospěch. Poukázal také na to, jak je možné, že ze spoluobviněných, kteří páchali trestnou činnost s ním, jsou nyní svědci proti jeho osobě. Soudu v Ústí nad Labem vůbec nedůvěřuje a požaduje, aby jeho věc pod č. j. 6 T 137/2021-93 byla přikázána Krajskému soudu v Brně.
5. Krajský soud v Ústí nad Labem předložil dne 8. 2. 2022 návrh obviněného Nejvyššímu soudu k rozhodnutí.
6. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného, v době rozhodování Nejvyššího soudu o jeho návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před příslušným soudem druhého stupně. Nejvyšší soud je soudem příslušným k rozhodnutí o podaném návrhu, neboť je nejblíže společně nadřízeným soudem Krajskému soudu v Ústí nad Labem, u kterého se věc aktuálně nachází a Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc podle obviněného přikázána.
7. Podle §25 tr. ř. pak platí, že z důležitých důvodů může být věc odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
8. Nejvyšší soud shledal, že ačkoli obviněný požaduje odnětí věci krajskému soudu, jeho konkrétní námitky ve své podstatě směřují proti výše zmíněnému rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem. Namítl totiž, že soud (okresní soud) ho měl odsoudit nikoli podle toho, co spáchal, ale pro jeho romskou národnost. Dále brojil proti procesnímu postupu okresního soudu, který zejména údajně nepředvolal k hlavnímu líčení jím navrhované osoby. K tomu Nejvyšší soud uvádí, že tyto obviněným uplatněné námitky vůči postupu a rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem, neboť se tohoto soudu vůbec netýkají. Zmíněná argumentace může být součástí obhajoby obviněného, resp. předmětem řízení o jeho odvolání a řešena u Krajského soudu v Ústí nad Labem, avšak nikoli podkladem pro odnětí věci příslušnému odvolacímu soudu. Konkrétní námitky, kterými by obviněný odůvodnil, proč žádá odnětí jeho věci Krajskému soudu v Ústí nad Labem, se pak v návrhu na delegaci nenachází.
9. Pokud obviněný zamýšlel ve svém návrhu na delegaci vyjádřit obecně nedůvěru vůči každému soudu v Ústí nad Labem, tedy i vůči Krajskému soudu v Ústí nad Labem ve své věci, je nutné zdůraznit, že ani v takovém zcela obecném argumentu nelze shledat důležité důvody pro tak výjimečný postup, jakým je postup podle §25 tr. ř. Důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle citovaného ustanovení totiž nemůže být jakákoliv, v tomto případě navíc nepodložená, nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování všech soudců určitého soudu či soudů v trestní věci. V obecné rovině Nejvyšší soud zdůrazňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům určitého soudu.
10. Nejvyšší soud tedy uzavírá, že v argumentech obviněného neshledal existenci důležitých důvodů, které by odůvodňovaly prolomení zásady zákonného soudce, a tedy postup podle §25 tr. ř. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že se podle §25 tr. ř. věc Krajskému soudu v Ústí nad Labem neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. 2. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu