ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.25.2022.1
sp. zn. 7 Td 25/2022-307
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 30. 3. 2022 v neveřejném zasedání ve věci obviněného P. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, doručovací adresa XY, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 40 T 1/2022, o návrhu soudu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc odnímá Okresnímu soudu Praha-západ a přikazuje se Okresnímu soudu v Opavě.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Praha-západ podala dne 7. 1. 2022 u Okresního soudu Praha-západ obžalobu na obviněného P. K. pro dva přečiny podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku. Podle obžaloby se měl obviněný trestné činnosti dopustit v podstatě tím, že (zkráceně) pod bodem I. obžaloby v době od 7. 9. 2020 do 16. 9. 2020, s úmyslem se obohatit, na internetovém seznamkovém portálu XY či osobně v okrese Praha-západ, Opava a Brno-venkov nabízel dodání elektroniky za zvýhodněné ceny či vyžadoval půjčku pod smyšlenou legendou studia na vysoké škole a poruchy auta, a takto od poškozených J. H., M. W. a L. P. vylákal celkovou částku 99 000 Kč, a dále pod bodem II. obžaloby v době od 8. 5. 2021 do 7. 6. 2021, s úmyslem se obohatit, v okrese Zlín a v okrese Opava, nabízel prostřednictvím komunikačních aplikací či osobně dodání elektroniky za zvýhodněné ceny, takto jednal vůči poškozeným P. K., R. G. a M. R., od nichž vylákal celkovou částku 90 100 Kč.
2. Nejvyššímu soudu byl Okresním soudem Praha-západ předložen dne 15. 3. 2022 trestní spis sp. zn. 40 T 1/2022 ve věci obviněného P. K. s návrhem tohoto soudu na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. V návrhu soud uvedl, že příslušnost Okresního soudu Praha-západ je dovozena od místa vzniku následku trestného činu v případě poškozeného M. W., k němuž došlo v Jesenici v okrese Praha-západ. Jmenovaný poškozený však v srpnu 2021 zemřel, přičemž ostatní poškození, jakož i obviněný, žijí a v době činu žili v okresech Opava (obviněný, poškození J. H., R. G., M. R.), Brno-venkov (L. P.), Zlín (P. K.). Okresní soud Praha-západ měl za to, že tyto okolnosti mu brání, aby věc projednal a rozhodl za dodržení všech zákonných zásad, kterými jsou zejména zásada náležitého zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zásada rychlosti a hospodárnosti řízení a taktéž zásada naplnění výchovného účelu trestního řízení ve vztahu k pachateli a ostatním členům společnosti. Podle Okresního soudu Praha-západ by mu měla být věc odňata a přikázána Okresnímu soudu v Opavě.
3. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu Praha-západ, jemuž má být věc odňata a Okresnímu soudu v Opavě, jemuž má být věc, podle návrhu soudu, přikázána, zhodnotil důkazy použitelné k posouzení věci a dospěl k následujícímu závěru.
4. Především Nejvyšší soud konstatuje, že z obsahu trestního spisu vyplývají skutečnosti uváděné Okresním soudem Praha-západ v návrhu na delegaci. Obviněný se měl podle obžaloby dopustit dvou přečinů podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku vůči celkem 6 poškozeným, přičemž měl od poškozených pod různými záminkami uvedenými v obžalobě vylákat finanční plnění, následně (zejména) slibované zboží nicméně nedodal a zaslané peníze jim nevrátil. S poškozenými přitom jednal jednak prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku (internet, mobilní telefon) nebo také osobně, jak uvádí obžaloba. Podle §18 odst. 1 tr. ř., obsahujícího primární hledisko určení místní příslušnosti soudu, koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, je-li v konkrétním případě distančním deliktem, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Pro určení místa spáchání takového trestného činu je tedy podstatné nejen místo, kde se nachází pachatel (např. odkud měl poškozené uvádět v omyl), ale také místo, kde se nachází poškozený v době, kdy je uváděn v omyl. Toto místo pak může být odlišné od místa vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013). Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr.). Žalované přečiny měly být spáchány na různých místech České republiky, a to i v okrese Praha-západ, tedy v obvodu Okresního soudu Praha-západ, kde mělo, byť v jednom případě, dojít patrně k uvedení poškozeného M. W. v omyl a zejména k následku trestného jednání obviněného, konkrétně ke škodě na majetku jmenovaného poškozeného. U Okresního soudu Praha-západ byla podána obžaloba a tento soud se tak stal místně příslušným k projednání věci obviněného.
5. Nejvyšší soud se pak zabýval návrhem Okresního soudu Praha-západ na delegaci. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
6. Nejvyšší soud konstatuje, že trestní věc obviněného se u příslušného Okresního soudu Praha-západ nachází ve stadiu řízení po podání obžaloby. V dané věci byla obžaloba podána proti jednomu obviněnému, který nemá bydliště v obvodu příslušného Okresního soudu Praha-západ (obviněný má bydliště v okrese Opava). Je však nutno zdůraznit, že skutečnost, že obviněný má bydliště mimo obvod soudu příslušného k projednání věci, obecně není důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Z trestního spisu potom nejsou zřejmé žádné důležité důvody, proč by se obviněný nemohl účastnit soudního řízení u místně příslušného soudu v Praze. Na straně obviněného to může být zejména značně vysoký věk, nebo závažné zdravotní problémy, které výrazně omezují jeho mobilitu. Obviněný ve své výpovědi (č. l. 10 a násl. tr. spisu) ani soud neuvádí žádná taková omezení, která by odůvodňovala průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
7. Ani skutečnost, že větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení je z různých částí republiky, a nikoli z obvodu příslušného soudu, není všeobecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o běžnou skutečnost, zvláště pak u trestných činů páchaných prostřednictvím internetu, telefonu či jiných dálkových způsobů komunikace. Takovým důvodem pak není bez dalšího ani skutečnost, že svědek (poškozený), od místa jehož pobytu (kde byl např. uveden v omyl či mu vznikla škoda) byla ve svém důsledku odvozena místní příslušnost soudu pro rozhodnutí věci, posléze zemřel, neboť tím se místo již dříve spáchaného trestného činu nezměnilo (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2021, sp. zn. 7 Td 69/2021).
8. Ačkoli je tedy jinak nutno trvat na tom, že delegace je postupem zcela výjimečným, a tedy odůvodněným zcela výjimečnými okolnostmi, je v daném případě zřejmé, že skutečností, která založila místní příslušnost Okresního soudu Praha-západ k projednání věci, bylo bydliště jednoho ze šesti poškozených, M. W., který dne 16. 8. 2021 zemřel. V daném případě lze z obsahu spisového materiálu dále zjistit, že bydliště ostatních poškozených, případně dalších svědků, jakož i samotného obviněného, jsou koncentrována na Moravě, přičemž tomu tak je zejména v rámci okresu Opava, tedy v obvodu Okresního soudu v Opavě, kde mají svá bydliště obviněný P. K., poškození J. H., R. G., M. R. a svědek D. P. (byť bude věcí dalšího řízení, které svědky bude třeba před soudem osobně vyslechnout).
9. Nejvyšší soud po pečlivém zvážení okolností tohoto případu, v této konkrétní trestní věci, shledal v argumentech Okresního soudu Praha-západ, který zmínil zejména rychlost a hospodárnost řízení, ale také naplnění zásady výchovného účelu trestního řízení na pachatele i ostatní členy společnosti, jakož i zásadu náležitého zjištění skutkového stavu věci, důležité důvody pro postup §25 tr. ř.
10. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že v této konkrétní projednávané věci jsou naplněny podmínky §25 tr. ř., které odůvodňují průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
11. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že se podle §25 tr. ř. věc odnímá Okresnímu soudu Praha-západ a přikazuje se Okresnímu soudu v Opavě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. 3. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu