ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.29.2022.1
sp. zn. 7 Td 29/2022-1010
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. 5. 2022 v trestní věci obviněného L. D. , nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 122/2021 o příslušnosti soudu a o návrhu na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Podle §24 odst. 2, §25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Brně neodnímá .
Odůvodnění:
1. Na obviněného L. D. byla u Městského soudu v Brně podána obžaloba pro zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, přečin přisvojení pravomoci úřadu podle §328 tr. zákoníku a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) tr. zákoníku. Věc je u Městského soudu v Brně vedena pod sp. zn. 88 T 122/2021 a řízení se nachází ve stadiu hlavního líčení.
2. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2022, sp. zn. 88 T 122/2021, byla věc podle §222 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Městský soud v Brně odůvodnil toto rozhodnutí odkazem na podání obviněného ze dne 28. 3. 2022, jímž obviněný navrhl, aby věc byla odňata Městskému soudu v Brně a aby byla přikázána Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí.
3. Nejvyšší soud v otázce příslušnosti soudu dospěl k následujícím závěrům.
4. Věcná příslušnost okresního soudu, jehož působnost v Brně vykonává Městský soud v Brně, vyplývá z ustanovení §16 tr. ř.
5. Místní příslušnost se primárně řídí ustanovením §18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Koná-li se o více trestných činech téhož obviněného společné řízení, pak toto řízení podle §21 odst. 2 tr. ř. koná soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu.
6. Z trestných činů, pro které byla na obviněného podána obžaloba, je nejtěžším trestným činem zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 2, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Tento trestný čin byl podle obžaloby spáchán jednáním obviněného na různých místech, převážně v Brně. Za tohoto stavu je dána příslušnost všech soudů, v jejichž obvodu byl trestný čin alespoň zčásti spáchán. V takovém případě podle §22 tr. ř. koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce obžalobu. V dané věci státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně obžalobu podal u Městského soudu v Brně. Tím pádem je Městský soud v Brně příslušný ke společnému řízení o všech trestných činech, pro které byla na obviněného podána obžaloba. Nejvyšší soud proto podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodl, že k projednání věci je příslušný Městský soud v Brně.
7. Pokud jde o odnětí věci Městskému soudu v Brně a její přikázání Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí, jak tento postup navrhl obviněný, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že k tomu není důvod.
8. Podle §24 odst. 2 tr. ř. soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v §25 tr. ř. Podle §25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
9. Odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu (tzv. delegace věci) je průlomem do ústavně stanovené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Tato zásada je zakotvena v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z toho je patrno, že za důvod delegace lze pokládat jen takové skutečnosti, které pro svou závažnost opodstatňují závěr, že u příslušného soudu jsou zjevně nevhodné podmínky pro projednání věci z hlediska dodržení základních zásad trestního řízení, tj. zejména náležitého zjištění skutkového stavu jako podkladu rozhodnutí, nestranného a objektivního projednání věci, případně rychlého a hospodárně provedeného řízení apod., zatímco u jiného soudu je tomu naopak. O nic takového se v posuzované věci nejedná a nevyplývá to ani z návrhu obviněného.
10. Namítaná okolnost, že čtyři svědci, jejichž výslech v hlavním líčení obviněný navrhl, se trvale zdržují v Žamberku a že obviněný vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Ostrov, rozhodně nemá povahu důležitého důvodu ve smyslu §25 tr. ř. To, že svědci mají bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, stejně jako to, že se mimo tento obvod nachází obviněný, např. právě v důsledku vykonávaného trestu odnětí svobody, je zcela běžné a nijak neovlivňuje podmínky umožňující u příslušného soudu náležitě zjistit skutkový stav a projednat věc nestranně a objektivně. Co se týče hospodárnosti řízení, není okruh svědků s bydlištěm mimo obvod působnosti Městského soudu v Brně tak početný, aby to z hlediska nákladů řízení mělo nějaký podstatný význam, a již vůbec bezvýznamné je to, v které věznici obviněný právě vykonává trest odnětí svobody. V rámci úvah o rychlosti řízení je nutno konstatovat, že před Městským soudem v Brně probíhá hlavní líčení, které bylo opakovaně odročeno a ve kterém již byla provedena významná část dokazování, takže případná delegace by řízení naopak zdržela, neboť u jiného soudu by hlavní líčení muselo být provedeno celé znovu.
11. Ve věci tudíž není dán žádný důležitý důvod k delegaci. Nejvyšší soud proto rozhodl, že věc se Městskému soudu v Brně neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. 5. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu