ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.34.2022.1
sp. zn. 7 Td 34/2022-1298
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 5. 2022 v trestní věci obviněného M. Š. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 124/2021, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Hradci Králové neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové podala dne 28. 12. 2021 u Okresního soudu v Hradci Králové obžalobu na obviněného M. Š. pro jednání kvalifikované pod body I. a II. jako dva zločiny nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a pod bodem III. jako přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Kromě něj byla obžaloba podána také na další dva obviněné. Věc je u Okresního soudu v Hradci Králové vedena pod sp. zn. 1 T 124/2021. Ve věci bylo v rámci řízení před soudem prvního stupně dne 13. 4. 2022 konáno hlavní líčení, které bylo následně odročeno.
2. Podáním ze dne 25. 4. 2022 učinil obviněný M. Š. návrh na postup podle §25 tr. ř., konkrétně navrhl odnětí zmíněné věci Okresnímu soudu v Hradci Králové a její přikázání Okresnímu soudu v Ostravě. Vyjádřil obavy, že jeho věc nebude u Okresního soudu v Hradci Králové nestranně rozhodnuta a nedostane se mu zákonného projednání věci, neboť jmenovaný soud nebude schopen dostát dodržení zásad trestního řízení, jakými jsou presumpce neviny, in dubio pro reo a volného hodnocení důkazů. Již před konáním hlavního líčení dne 13. 4. 2022 avizoval soudu podání návrhu na postup podle §25 tr. ř., jeho obhájce se pokusil několikrát přednést návrh na delegaci během hlavního líčení, avšak soud mu neumožnil tak učinit. Proto zaslal návrh na delegaci písemně. Uvedeným postupem soudu bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, přičemž správně měl soud umožnit návrh na delegaci přednést, a poté neměl konat hlavní líčení, ale věc měl předložit soudu příslušnému k projednání návrhu. Obviněný dále napadl postup okresního soudu při rozhodování o vazbě, neboť soud rozhodl o jeho žádosti o propuštění až po téměř dvou měsících od jejího podání, ač o takové žádosti má být rozhodnuto podle §71a tr. ř. bez zbytečného odkladu. Zpochybnil postup, jakým okresní soud rozhodl v rámci vazebního zasedání usnesením ze dne 26. 1. 2022 o jeho ponechání ve vazbě a jak toto usnesení odůvodnil. Měl za to, že již v tomto rozhodnutí soud porušoval zásadu presumpce neviny, protože ačkoli věc ještě nebyla projednána v hlavním líčení, v odůvodnění užíval argumenty, kterými potvrzoval jeho vinu. Okresní soud také v každém rozhodnutí o jeho vazbě vytvářel nové důvody, pro které je vazba namístě, aniž by se jakkoli změnil výchozí stav. Nesouhlasil s argumentem, podle kterého mohla být tvrzená trestná činnost zdrojem jeho příjmů prostřednictvím společnosti S. c. a domníval se, že tento argument zcela vyvrátil. Měla být přijata písemná záruka jeho družky či jeho nevlastního otce M. Š., jenž pracuje u Policie ČR a je důvěryhodnou osobou, která na něj bude příznivě působit. Další výhrady obviněný vznesl proti postupu policejního orgánu před zahájením trestního stíhání (zejména při jeho zadržení a při plánování a realizaci domovní prohlídky), které považoval za nestandardní a které je v současné prošetřováno. Jde o systémovou podjatost, která vylučuje Okresní soud v Hradci Králové z projednávání jeho věci. Navrhl proto, aby mu byla věc odňata a přikázána Okresnímu soudu v Ostravě.
3. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.
4. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně, přičemž o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
5. Nejvyšší soud v argumentech obviněného neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup uvedený v §25 tr. ř. Především je namístě konstatovat, že obdobnými námitkami se již zabýval Vrchní soud v Praze, a to v usnesení ze dne 14. 3. 2022, č. j. 11 Ntd 3/2022-1223, jímž rozhodl o návrhu obviněného M. Š. na odnětí věci Okresnímu soudu v Hradci Králové a její přikázání Obvodnímu soudu pro Prahu 5. V těchto námitkách Vrchní soud v Praze neshledal důležité důvody podle §25 tr. ř., s předloženou argumentací se neztotožnil a věc příslušnému soudu neodňal.
6. Dále Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný svůj požadavek na delegaci věci primárně vyvozoval ze své nespokojenosti se způsobem rozhodování (či obviněným předpokládaným způsobem rozhodování) Okresního soudu v Hradci Králové, a to zejména v otázce jeho ponechání ve vazbě, případně i o jiných otázkách, přičemž brojil proti způsobu odůvodnění takových rozhodnutí soudem, a rovněž napadl i nakládání s jeho návrhem na delegaci věci. Tyto postupy podle obviněného vyvolávají pochybnosti ve schopnost celého Okresního soudu v Hradci Králové v jeho věci nestranně a v souladu se zákonem rozhodnout, dokonce ve věci shledal (s ohledem na prověřování postupu policejního orgán v jeho věci) systémovou podjatost.
7. Takové argumenty ovšem nemohou být samy o sobě důvodem pro pochybnosti o spravedlivém rozhodování celého Okresního soudu v Hradci ve věci obviněného a rozhodně nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a její přikázání soudu jinému. Především je k předložené argumentaci nutné podotknout, že vyloučení orgánů činných v trestním řízení, pokud není zaručena jejich nestrannost, upravuje postup podle §31 tr. ř. Z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. ř. lze rozhodnout jen o vyloučení soudce jako konkrétní osoby nebo o vyloučení soudců jako konkrétních osob (viz rozhodnutí publikované pod č. 34/1997 Sb. rozh. tr.). Naplnění důvodů pro vyloučení soudců senátu z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci musí splňovat zákonné podmínky, aby mohlo být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a k úkonům týkajících se obviněného objektivně. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich) – což se v dané věci ani nestalo – by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům určitého soudu a zda může být namístě i delegace věci.
8. Dále Nejvyšší soud zdůrazňuje, že důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle §25 tr. ř. nemůže být pouhá nedůvěra odsouzeného v objektivní rozhodování soudce (popř. celého soudu). Návrh na delegaci je přitom právě vyjádřením nespokojenosti obviněného se způsobem rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové, zejména o jeho návrzích na propuštění z vazby na svobodu, resp. se souvisejícím hodnocením důkazů. K tomu je potřeba podotknout, že samotná okolnost, že soud (předseda senátu) vede řízení a věc rozhodne v rozporu s právním názorem nebo přáním obviněného nebo účastníka řízení, neznamená, že jeho rozhodnutí je nezákonné, nespravedlivé a nikoli nestranné, a už vůbec nikoli že existuje důvod pro odejmutí věci tomuto soudu a její přikázání soudu jinému. Z konstantní judikatury vyplývá, že způsob rozhodování soudu (soudců) nemůže být důvodem ani pro jejich vyloučení z rozhodování věci (srov. přiměřeně rozhodnutí publikované pod č. 23/1998 Sb. rozh. tr., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 8. 1. 2002, sp. zn. 4 Tvo 157/2001). Námitka proti způsobu odůvodnění rozhodnutí okresního soudu o vazbě obviněného nemůže být již z povahy věci ani důvodem k aplikaci §25 tr. ř. Trestní řád umožňuje podat proti takovému rozhodnutí stížnost a věc je řešena v rámci daného řízení. Této možnosti obviněný také využil (viz usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 2. 2022, č. j. 12 To 27/2022-1198 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 5. 2022, č. j. 12 To 82/2022-1288). Obdobně nejsou relevantní výhrady obviněného, kterými dopředu předjímá, že okresní soud nebude v jeho věci postupovat v souladu se zásadami trestního řízení, neboť tyto otázky je namístě řešit právě v daném řízení o obžalobě, případně v odvolacím řízení.
9. Pokud jde potom o námitku obviněného týkající se předložení delegačního návrhu soudu příslušnému o něm rozhodnout, nepochybně platí, že podaný návrh na delegaci musí být předložen soudu příslušnému k rozhodnutí o něm. To ale současně neznamená, že soud po obdržení návrhu účastníka řízení na delegaci již nemůže, až do rozhodnutí příslušného soudu o tomto návrhu, provést žádné úkony ve věci, a to zvláště v případě, kdy je návrh na delegaci vznesen např. přímo do protokolu o probíhajícím hlavním líčení, jehož zmaření by mohlo znamenat zbytečně vynaložené pracovní úsilí k jeho přípravě, plýtvání časem často řady osob vyrozumívaných o jeho konání, a také finančními prostředky, které je nutno v souvislosti s konáním hlavního líčení vynaložit. V takové situaci je na zvážení soudu, zda za splnění zákonných podmínek bude hlavní líčení konat, provede v něm plánované úkony (výslechy svědků apod.) a až poté návrh na delegaci předloží příslušnému soudu k rozhodnutí. Není tedy vyloučeno, aby soud před předložením návrhu na delegaci k rozhodnutí příslušnému soudu nejdříve konal již nařízené hlavní líčení, neměl by nicméně ve věci meritorně rozhodnout, což se však v nyní posuzované věci nestalo.
10. S důvody pro odnětí věci jinak příslušnému soudu pak blíže nesouvisí výtky vůči postupu policejního orgánu v přípravném řízení, neboť ustanovení §25 tr. ř. se týká výhradně soudu, a nikoli jiných orgánů činných v trestním řízení.
11. Souhrnně řečeno, obviněný ve svém návrhu na postup podle 25 tr. ř. neuvedl žádné závažné argumenty, které by ve smyslu požadavků tohoto ustanovení prokazovaly jeho důvodnost. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud v daném případě neshledal.
12. Nejvyšší soud proto podle §25 tr. ř. rozhodl, že věc se Okresnímu soudu v Hradci Králové neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 25. 5. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu