ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.47.2022.1
sp. zn. 7 Td 47/2022-417
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 27. 7. 2022 v neveřejném zasedání ve věci obviněného J. H. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 63/2022, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.
Podle §24 odst. 2, §25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Brně neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně podal dne 4. 5. 2022 u Městského soudu v Brně obžalobu na obviněného J. H. pro celkem 41 útoků, kterými se (resp. vždy částí z nich) měl dopustit přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku a zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Městský soud v Brně věc vede pod sp. zn. 88 T 63/2022.
2. Podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 14. 6. 2022 (viz č. l. 378 tr. spisu), označeným jako „žádost o změnu místa soudního jednání“, obviněný požádal o „přeložení“ soudního jednání k Okresnímu soudu v Rakovníku, jelikož pro dostavení se k Městskému soudu v Brně nemá dostatek finančních prostředků.
3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 88 T 63/2022, byla podle §222 odst. 1 tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Soud uvedl, že s ohledem na místa bydliště obviněného i svědků a místo spáchání trestného činu by bylo vhodnější postoupení věci Okresnímu soudu v Rakovníku, který je místně příslušný k projednání této věci. Městský soud v Brně připustil, že i jeho místní příslušnost je v případě tzv. distančního deliktu dána s ohledem na sídlo poškozené obchodní společnosti Home Credit, a. s., (čímž mínil, že v daném případě zde také vznikl následek, respektive že zde také došlo k uvedení nepravdivých skutečností a k uvedení v omyl), nicméně s ohledem na místo, kde došlo k předpokládanému jednání obviněného, je založena také místní příslušnost Okresního soudu v Rakovníku. Kromě toho vedením řízení u Okresního soudu v Rakovníku by byla realizována zásada hospodárnosti trestního řízení a byl by zajištěn řádný výkon práva obviněného na obhajobu, neboť má trestním řádem zaručenou možnost účastnit se řízení před soudem osobně. V tomto případě nelze konat hlavní líčení v nepřítomnosti obviněného, a proto hrozí, že bude opakovaně zmařen průběh trestního řízení právě z důvodu nepřítomnosti obviněného u hlavního líčení. Městský soud v Brně proto předložil věc obviněného k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.
4. Nejvyšší soud především shledal, že obviněný ve svém podání označeném jako „žádost o změnu místa soudního jednání“ fakticky vznesl návrh na odnětí věci příslušnému Městskému soudu v Brně a její přikázání (tzv. delegaci) Okresnímu soudu v Rakovníku podle §25 tr. ř., nikoli tedy námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně. Ten následně výše zmíněným usnesením jednak rozhodl o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti podle §24 odst. 1 tr. ř. a současně fakticky navrhl delegaci věci Okresnímu soudu v Rakovníku podle §25 tr. ř. (tj. v podstatě se připojil k návrhu obviněného). Tím byla založena příslušnost Nejvyššího soudu k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud dospěl k následujícím závěrům.
5. Městský soud v Brně předložil věc obviněného Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, přičemž svou příslušnost fakticky nezpochybňoval, nicméně poukázal na místní příslušnost také Okresního soudu v Rakovníku, a to vzhledem k tomu, že podle obžaloby k jednání obviněného (podávání žádostí o poskytnutí zápůjčky a jednotlivých úvěrů skrze webové stránky poškozených společností z telefonu či počítače) docházelo mj. v Rakovníku.
6. Podle §21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou), který je v této věci obviněnému kladen za vinu, je pokračující zločin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem ve stadiu pokusu, spáchaný obviněným 40 dílčími útoky popsanými v obžalobě.
7. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k naplnění jednotlivých znaků objektivní stránky trestného činu, tj. zejména místo, kde došlo k jednání pachatele, a místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže k naplnění jednotlivých znaků došlo na různých místech, například následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém pachatel jednal, jde o tzv. distanční delikt.
8. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle §211 tr. zákoníku je zejména místo, kde pachatel při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel. Jestliže je znakem trestného činu způsobení škody [jako v případě trestného činu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku], je místem spáchání činu i místo, kde vznikla škoda.
9. Podle §22 tr. ř. je-li dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož státní zástupce podal obžalobu. Z toho plyne, že byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z míst spáchání trestného činu, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle hledisek uvedených v §18 odst. 1 tr. ř. mohl být i jiný soud (viz také rozhodnutí publikované pod č. 53/1994 Sb. rozh. tr., obdobně pro trestný čin úvěrového podvodu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 1/2019).
10. Podle tzv. skutkové věty v obžalobě se obviněný zločinu úvěrového podvodu dopustil v podstatě tím, že ve všech 40 případech prostřednictvím internetu sjednával či se snažil sjednat úvěrové smlouvy u bankovních i nebankovních institucí, a to přesto, že byl v prodlení s úhradou splátek u jiných věřitelů, aniž by současně tuto skutečnost při uzavírání smluv druhé straně sdělil, a pokud mu byla žádost o úvěr schválena, poskytnutý úvěr nesplatil. V této věci je zřejmé, že se jedná o tzv. distanční delikt. Místem spáchání trestného činu úvěrového podvodu bylo především místo sjednávání úvěrových smluv, tj. jednak místo, kde obviněný prostřednictvím internetu z mobilního telefonu či počítače vyplňoval a zasílal žádosti o uzavření úvěru – tj. podle obžaloby město Rakovník a další místa, která nebyla zjištěna (sice jsou ve skutkové větě u jednotlivých bodů uváděny IP adresy, nicméně již není specifikováno, k jakému místu se váží a ani v trestním spise se nenacházejí žádné bližší informace týkající se jejich lokalizace), jednak místo, kde se nacházela druhá jednající strana, tj. osoby jednající za poškozené obchodní společnosti (tj. města Praha, Brno, Žďár nad Sázavou a v jednom případě stát Malta), a konečně i místo, kde vznikla nebo měla vzniknout škoda, což bylo v tomto případě podle všeho opět v sídle poškozených společností.
11. S ohledem na shora uvedené není pochybnost o místní příslušnosti Městského soudu v Brně k projednání věci, neboť v jeho obvodu měla sídlo obchodní společnost Home Credit, a. s., se kterou se obviněný pokoušel uzavřít několik úvěrových smluv – jedná se tak o místo, kde bylo jednáno o uzavření úvěrové smlouvy, tj. kde byla smlouva sjednávána, a i místo, kde měl nastat následek trestného činu (tj. způsobení značné škody). Je tak možno uzavřít, že trestný čin byl ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. spáchán (mimo jiné) v obvodu působnosti Městského soudu v Brně. Pokud byla podána obžaloba u Městského soudu v Brně, byla podána u soudu místně příslušného, byť by místní příslušnost svědčila i soudům jiným. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že k projednání věci je podle §24 odst. 1 tr. ř. příslušný Městský soud v Brně.
12. Dále považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že příslušnost soudu v trestním řízení není stranám, a tedy ani obviněnému, dána na výběr, ale řídí se výhradně příslušnými ustanoveními trestního řádu. Teprve je-li najisto postavena otázka místní příslušnosti soudu, je možné se zabývat návrhem obviněného a Městského soudu v Brně na delegaci. Obviněný svou žádost o delegaci založil pouze na skutečnosti, že k dostavení se k Městskému soudu v Brně z Rakovníku, kde pobývá, nemá finanční prostředky. Městský soud v Brně dodal, že s ohledem na místo pobytu obviněného a jednoho svědka J. F. by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti trestního řízení, aby tito dojížděli ke vzdálenému soudu. Kromě toho bude tak lépe zajištěno právo obviněného na obhajobu a nebude hrozit, že by byl z důvodu nepřítomnosti obviněného u hlavního líčení mařen průběh trestního řízení.
13. Podle §24 odst. 2 tr. ř. soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, může současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v §25 tr. ř. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují nestranné a objektivní projednání věci za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se nemohou v plné míře uplatnit u soudu příslušného, ale právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.
14. Městský soud v Brně vyslovil obavu nad dodržením zásady hospodárnosti řízení z důvodu, že obviněný a jeden svědek mají bydliště v obvodu jiného soudu. K tomu je třeba uvést, že náklady obviněného na trestní řízení (tj. i náklady spojené s dopravou do místa konání hlavního líčení) nese sám obviněný, nenese je stát. Takový argument je proto irelevantní. Ani v příznivější dojezdové vzdálenosti pro jednoho svědka k Okresnímu soudu v Rakovníku není možné shledat důležitý důvod pro postup podle §25 tr. ř. Rozptýlenost bydliště svědků a poškozených po celém území republiky je typická pro tuto trestnou činnost páchanou prostřednictvím internetu a nejedná se proto o nic výjimečného. Pokud obviněný namítá, že nemá finanční prostředky k tomu, aby se dostavil do místa konání hlavního líčení, není ani tato skutečnost důvodem pro postup podle §25 tr. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2021, sp. zn. 7 Td 61/2021). Obavy soudu o maření průběhu trestního řízení z důvodu nepřítomnosti obviněného u hlavního líčení (v případě, že jeho přítomnost bude nutná) nejsou odůvodněné, jelikož orgánům činným v trestním řízení jsou trestním řádem dány efektivní nástroje, aby si v případě potřeby přítomnost obviněného zajistily (například předvedení obviněného podle §90 tr. ř.).
15. Nejvyšší soud neshledal důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř., a proto podle §24 odst. 2 tr. ř. nepostupoval. Je nutno trvat na tom, že delegace věci je postup zcela výjimečný a tedy odůvodněný zcela výjimečnými okolnostmi. O takovou situaci v dané věci nešlo. Odnětí věci Městskému soudu v Brně a její přikázání Okresnímu soudu v Rakovníku není nezbytné pro zabezpečení spravedlivého procesu, řádného objasnění věci ani rychlosti a hospodárnosti řízení. Z výše uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že k projednání věci je příslušný Městský soud v Brně, přičemž tomuto soudu se věc neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 7. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu