ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.51.2022.1
sp. zn. 7 Td 51/2022-373
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. 9. 2022 v trestní věci obviněného P. P. , nar. XY v XY, bytem XY, nyní ve vazbě ve Vazební věznici Olomouc, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 68/2022 o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Prostějově neodnímá .
Odůvodnění:
1. U Okresního soudu v Prostějově jako soudu věcně a místně příslušného byla dne 15. 6. 2022 podána na obviněné P. P. a G. L. jako spolupachatele podle §23 tr. zákoníku obžaloba pro přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku.
2. Obviněný P. P. podáním ze dne 17. 6. 2022, které téhož dne došlo Okresnímu soudu v Prostějově, navrhl, aby věc byla odňata Okresnímu soudu v Prostějově a přikázána Okresnímu soudu ve Svitavách. Obviněný odůvodnil návrh tím, že jeho otec L. L. je v rámci okresu Prostějov a také v rámci obvodu všech soudů spadajících pod Krajský soud v Brně a pod Krajský soud v Ostravě aktivní v různých věcech týkajících se jeho rodinných příslušníků i dalších občanů a v jiných věcech veřejného zájmu. Obviněný zmínil, že jeho otec je mimo jiné jednatelem občanského sdružení O. R. D. a že v rámci svých aktivit podával na soudce Okresního soudu v Prostějově a vůbec na soudce soudů spadajících pod Krajský soud v Brně a pod Krajský soud v Ostravě stížnosti, trestní oznámení apod.
3. Nejvyšší soud shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro odnětí a přikázání věci.
4. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.
5. Odnětí a přikázání věci (delegace) představuje prolomení ústavně stanovené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Z ústavního zakotvení této zásady vyplývá, že odnětí věci soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, se musí zakládat na skutečně závažných důvodech. Jde o to, zda je zásadním způsobem zpochybněna možnost příslušného soudu věc řádně projednat za dodržení základních zásad trestního řízení. V posuzované věci se o nic takového nejedná.
6. Z obsahu návrhu je patrno, že obviněný spatřuje důvod k delegaci v tom, že jeho otec činil různá blíže nespecifikovaná podání typu stížnosti, trestního oznámení apod. na soudce Okresního soudu v Prostějově a na soudce dalších soudů v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně a Krajského soudu v Ostravě. Z toho ovšem nevyplývá žádný, natož pak „důležitý“ důvod k delegaci. Směřují-li proti konkrétnímu soudci ze strany rodinného příslušníka obviněného podání, která jsou uvedena v návrhu, lze nanejvýš uvažovat o tom, že tím může být dotčen poměr soudce k projednávané věci nebo k osobě obviněného. I pokud by v takovém případě přicházelo v úvahu vyloučení daného soudce podle §30 odst. 1 tr. ř., nebylo by to důvodem pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu. Platí totiž, že pokud může být věc u příslušného soudu projednána a rozhodnuta bez účasti vyloučeného soudce, pak není důvodu k delegaci.
7. Kromě toho je třeba dodat, že i důvody k případnému vyloučení konkrétního soudce na základě určitých podání obviněného či jeho příbuzných je třeba posuzovat velmi obezřetně, ba restriktivně. Jak již bylo opakovaně judikováno, obviněný nebo osoby jemu blízké svými podáními či jiným podobným jednáním nemohou dosahovat toho, aby si obviněný mohl de facto „vybírat“ soudce v tom směru, že by v jeho věci mohli rozhodovat jen ti, kteří by se nemohli podobnými podáními cítit jakkoli dotčeni. I když je třeba každý případ posuzovat individuálně, je namístě zdůraznit, že je neodmyslitelnou součástí profesionality soudce, aby dokázal rozhodovat zcela nestranně bez ohledu na případná podání či jiná jednání (snad s výjimkou extrémních případů) obviněného nebo osob mu blízkých učiněná v souvislosti s výkonem jeho funkce soudce.
8. Nejvyšší soud proto rozhodl, že věc se Okresnímu soudu v Prostějově neodnímá.
9. O návrhu obviněného Nejvyšší soud rozhodl za situace, kdy mu byl spis předložen dne 1. 9. 2022, tedy poté, co Okresní soud v Prostějově mezitím ve věci meritorně rozhodl rozsudkem ze dne 11. 7. 2022 a co věc byla předložena dne 11. 8. 2022 Krajskému soudu v Brně s odvoláními, o kterých dosud nebylo rozhodnuto. Nesprávný postup Okresního soudu v Prostějově, který byl povinen před meritorním rozhodnutím nejprve předložit spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na delegaci, neměl vliv na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 6. 9. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu