ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.59.2022.1
sp. zn. 7 Td 59/2022-735
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 5. 10. 2022 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněných 1. K. K. , nar. XY v XY, bytem XY, a 2. E. P. , nar. XY v XY, bytem XY, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 4 T 83/2021, nyní u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 To 174/2022 o návrhu obviněných na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá .
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Českém Krumlově rozsudkem ze dne 10. 1. 2022 pod č. j. 4 T 83/2021-615 shledal obviněnou K. K. vinnou přečinem křivého obvinění podle §345 odst. 2 tr. zákoníku a přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za což jí uložil úhrnný peněžitý trest v rozsahu 60 denních sazeb, s výši denní sazby 250 Kč, tedy v celkové výši 15 000 Kč. Obviněnou E. P. shledal soud vinnou přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle §346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za což jí uložil peněžitý trest v rozsahu 40 denních sazeb, s výši denní sazby 200 Kč, tedy v celkové výši 8 000 Kč. Dále bylo podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o náhradě nemajetkové újmy.
2. Proti výše uvedenému rozsudku podaly obě obviněné odvolání. Věc je nyní vedena u odvolacího Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 To 174/2022, přičemž o věci rozhoduje senát ve složení JUDr. Jiří Trnka – předseda senátu a dále soudci Mgr. Ondřej Vítů a JUDr. Jiří Šťastný. Ve věci doposud nebylo rozhodnuto.
3. Podáním ze dne 13. 7. 2022 (č. l. 661) učinily obviněné návrh na odnětí a přikázání věci (tzv. delegaci) s tím, že žádají o odnětí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 23 To 174/2022 tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Brně, případně – jak následně v textu podání odlišně uvádějí – Krajskému soudu v Praze. Svůj návrh odůvodnily tím, že existují příbuzenské vztahy mezi soudci Okresního soudu v Českém Krumlově a Krajského soudu v Českých Budějovicích, konkrétně mezi Mgr. Ondřejem Vítů a JUDr. Milenou Hrdličkovou, která má vůči obviněné K. K. a její obhájkyni Mgr. Janě Kitzbergerové nepřátelský vztah, jelikož ji vyzvaly ke vzdání se funkce předsedkyně soudu i funkce soudce. Dále obviněné uvedly, že Mgr. Radka Círková v rámci usnesení o výkonu rozhodnutí vydává výkladové stanoviska k rozsudku nadřízeného soudu. Rodinné vazby pak dle jejich názoru mohou mít vliv na nestranné rozhodování soudců.
4. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl na základě spisového materiálu k následujícímu závěru.
5. Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
6. Obviněné ve svém podání ze dne 13. 7. 2022 požadovaly odnětí věci odvolacímu Krajskému soudu v Českých Budějovicích a její přikázání Krajskému soudu v Brně, případně Krajskému soudu v Praze. Nejblíže společně nadřízeným soudem minimálně Krajskému soudu v Českých Budějovicích a Krajskému soudu v Brně je Nejvyšší soud, který je tak soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu na delegaci.
7. Z podání obviněných je zjevné, že dovozují neschopnost soudce Mgr. Ondřeje Vítů, člena odvolacího senátu 23 To Krajského soudu v Českých Budějovicích, nestranně o jejich odvolání rozhodnout s ohledem na partnerský vztah s JUDr. Milenou Hrdličkovou, předsedkyní Okresního soudu v Českém Krumlově, se kterou má jedna z obviněných a její obhájkyně nepřátelský vztah.
8. V obecné rovině Nejvyšší soud uvádí, že důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle §25 tr. ř. nemůže být jakákoliv, v tomto případě nepodložená, nedůvěra obviněných v objektivní rozhodování soudce, který jako zákonný soudce je určen rozvrhem práce Krajského soudu v Českých Budějovicích k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Obviněné vůči Mgr. Ondřeji Vítů uplatnily námitku podjatosti ze shodných důvodů. O této námitce rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích dne 19. 7. 2022, pod č. j. 23 To 174/2022-705, tak že dospěl k závěru, že (kromě jiného) výše uvedený soudce není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v projednávané věci. Proti tomuto usnesení podaly obviněné stížnost, o které rozhodoval Vrchní soud v Praze, který usnesením ze dne 26. 8. 2022, č. j. 15 To 61/2022-721, tuto stížnost jako nedůvodnou zamítl.
9. Nejvyšší soud dodává, že partnerský vztah soudců Mgr. Ondřeje Vítů s JUDr. Milenou Hrdličkovou nevylučuje schopnost nestraně rozhodovat. V projednávané věci nebyla u Okresního soudu v Českém Krumlově JUDr. Milena Hrdličková činná, věc u tohoto soudu rozhodovala samosoudkyně JUDr. Martina Erbová. Navíc JUDr. Milena Hrdličková vůbec nepůsobí na trestním úseku tohoto soudu. Pouhý údajný nepřátelský vztah mezi partnerkou soudce Mgr. Ondřeje Vítů a jednou z obviněných a její advokátkou, který obviněná tvrdí, by nemohl důvod pro delegaci založit. Nebyl v tom ani shledán důvod pro vyloučení tohoto soudce podle §30 tr. ř. Není totiž možné dovozovat, že by Mgr. Ondřej Vítů nerozhodoval nestraně a nezávisle, když je takto povinen rozhodovat na základě svého svědomí a při vázanosti zákonem. Poměr podjatosti osoby soudce pro poměr k věci či k osobám na řízení zúčastněným totiž musí mít zcela konkrétní podobu a podmiňovat vznik pochybností o schopnosti soudce přistupovat k věci objektivně. Nemůže proto postačovat pouze poměr abstraktního rázu. Přístup každého soudce k výkonu soudcovské funkce zahrnuje nutnou profesionalitu, tedy i schopnost rozhodovat nestraně i v případech, když je ze strany obviněných sám vystaven námitkám či nesouhlasu s jeho rozhodovací činností. Tím spíše to platí v případech, kdy taková aktivita obviněného či obhajoby směřuje proti rozhodovací činnosti jiného soudce, byť je s ním v blízkém příbuzenském poměru. Jestliže jmenovaný soudce není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, tím méně jsou argumenty obviněných oním důležitým důvodem, který ustanovení §25 tr. ř. vyžaduje pro delegaci věci k jinému soudu.
10. Pokud obviněné vznesly námitku ve vztahu k Mgr. Radce Církové, soudkyni opatrovnického úseku Okresního soudu v Českém Krumlově, která dle jejich názoru v rámci usnesení o výkonu rozhodnutí vydává výkladové stanoviska k rozsudku nadřízeného soudu, pak tato námitka nemá žádnou souvislost s projednávanou věcí. Proto lze na ni reagovat toliko v obecné rovině, přičemž je nutné zdůraznit, že rozhodovací činnost soudce v zásadě nemůže být důležitým důvodem pro odnětí a přikázání věci. Jeho rozhodovací činnost podléhá přezkumu cestou řádných nebo mimořádných opravných prostředků.
11. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tj. že věc se Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 5. 10. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.