ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.67.2022.1
sp. zn. 7 Td 67/2022-292
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. 10. 2022 v trestní věci obviněného V. T. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 3 T 89/2022, návrh soudu na určení místní příslušnosti a rozhodl takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Prachaticích.
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Břeclavi podal dne 29. 6. 2022 u Okresního soudu v Břeclavi obžalobu na obviněného V. T. pro skutek, jímž se měl dopustit návodu k přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k §299 odst. 2 tr. zákoníku.
2. Obviněný se měl uvedeného přečinu dopustit jednáním spočívajícím v tom, že začátkem listopadu 2018 na přesně nezjištěném místě informoval samostatně trestně stíhaného P. H. o skutečnosti, že v areálu dančí farmy Z., okr. Prachatice, loví rys ostrovid daňky, a to s vědomím, že P. H. má zájem o ulovení rysa, jmenovanému následně za účelem vytvoření příležitosti k ulovení rysa, o němž věděl, že je v rozporu s právními předpisy, zprostředkoval kontakt s majitelem farmy samostatně stíhaným P. F., od něhož měl informace o výskytu rysa na farmě, následně P. H. po předchozí dohodě s P. F., který mu umožnil za tímto účelem přístup do areálu farmy, skutečně dne 17. 11. 2018 kolem 17:15 hodin v areálu dančí farmy Z. usmrtil zastřelením střelnou zbraní jedince rysa ostrovida ze šumavské populace, přičemž rys ostrovid (Lynx lynx) je zařazen mezi silně ohrožené druhy podle přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které jsou zvláště chráněnými druhy ve smyslu §48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho usmrcení tak bylo v rozporu s §50 odst. 2 citovaného zákona, podle něhož je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat.
3. Trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 30. 6. 2022, č. j. 3 T 89/2022-282, byl obviněný V. T. uznán vinným obžalobou tvrzeným návodem k přečinu a byl mu podle §299 odst. 2 tr. zákoníku za užití §67 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a §68 odst. 1 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 300 denních sazeb s výši denní sazby podle §68 odst. 2 tr. zákoníku 400 Kč, tedy v celkové výměře 120 000 Kč. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu podal státní zástupce odpor.
4. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 23. 8. 2022, č. j. 3 T 89/2022-286, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za užití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a §222 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému k rozhodnutí o příslušnosti (§24 odst. 1 tr. ř.), neboť podle okresního soudu přichází v úvahu podle §18 odst. 1 tr. ř. příslušnost Okresního soudu v Prachaticích, a to s ohledem na místo spáchání návodu k přečinu. Okresní soud uvedl, že v dané věci vydal trestní příkaz, proti kterému byl státním zástupcem podán odpor, v rámci něhož státní zástupce upozornil, že pro podání obžaloby sice bylo příslušné Okresní státní zastupitelství v Břeclavi, nicméně pro vedení dalšího soudního řízení by měla být věc i po podání odporu předložena Nejvyššímu soudu k posouzení příslušnosti, tedy k rozhodnutí o příslušnosti soudu, neboť příslušným soudem pro rozhodnutí ve věci je Okresní soud v Prachaticích. Státní zástupce odkázal na své předchozí upozornění na tutéž okolnost po podání obžaloby s tím, že je možno takto postupovat i po podání odporu. Proto soud postupoval ve smyslu §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., přezkoumal dodatečně trestní věc, která mu byla obžalobou Okresního státního zastupitelství v Břeclavi předložena a učinil závěr, že námitka státního zástupce je důvodná a postoupil podle ustanovení §222 odst. 1 tr. ř. věc Nejvyššímu soudu, aby rozhodl o příslušnosti soudu.
5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
6. Především k existující procesní situaci v předmětném řízení, v níž již byl ve věci vydán Okresním soudem v Břeclavi trestní příkaz, proti kterému podala oprávněná osoba (státní zástupce) včas odpor, je namístě uvést, že takovým úkonem se trestní příkaz ze zákona ruší, a samosoudce postupuje, jako by trestní příkaz vůbec vydán nebyl, tj. zpravidla nařídí ve věci hlavní líčení. Zákon nicméně nevylučuje, aby po podání odporu učinil samosoudce bez konání hlavního líčení i jiné rozhodnutí podle §314c odst. 1, 2 tr. ř. Samosoudce už však nemůže v této fázi řízení (po podání odporu) vrátit věc státnímu zástupci k došetření ani odmítnout návrh na potrestání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. 7 Tz 12/2001, a také Šámal, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 3592 až 3593). Rozhodnutí o příslušnosti soudu podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za užití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. je tudíž nyní ve věci možné.
7. Je však nutné doplnit, že s ohledem na zmíněnou fázi řízení (věc nebyla projednána v hlavním líčení, které prozatím ani nebylo nařízeno) nebylo namístě věc předložit k rozhodnutí Nejvyššímu soudu i podle (resp. za užití) §222 odst. 1 tr. ř., jak to učinil okresní soud, ale pouze podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za užití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Ustanovení §222 odst. 1 tr. ř., které by navíc v daném ohledu bylo vázané na vytknutí místní nepříslušnosti obviněným (což se nestalo), tak bylo v usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 23. 8. 2022, č. j. 3 T 89/2022-286, uvedeno nadbytečně.
8. Ve vztahu k místní příslušnosti lze pak uvést, že zásadní hlediska určující, který z věcně příslušných soudů má věc projednat a rozhodnout v prvním stupni, jsou dána v §18 odst. 1 tr. ř., podle kterého koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
9. Nejvyššímu soudu byl předložen návrh Okresního soudu v Břeclavi na určení místní příslušnosti soudu k rozhodnutí ve věci obviněného V. T., na kterého byla podána samostatná obžaloba, pro skutek kvalifikovaný jako účastenství ve formě návodu k přečinu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k §299 odst. 2 tr. zákoníku. Zde je třeba zmínit, že obviněný byl trestně stíhán v rámci společného řízení, v němž vystupovalo více obviněných, kteří se měli dopouštět souvisejícího protiprávního jednání (posuzovaného jako přečiny podle §299 odst. 2 tr. zákoníku) na různých místech České republiky (viz usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 5. 2001, sp. zn. KRPB-207714-11/TČ-2020-060481), přičemž dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vykonával státní zástupce přidělený k Okresnímu státnímu zastupitelství v Břeclavi. Nicméně v průběhu přípravného řízení došlo k vyloučení věci V. T. (usnesení policejního orgánu ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. KRPB-207714-305/TČ-2020-060481), která posléze byla jako samostatná s obžalobou předložena trestnímu soudu (byť s jednáním některých dalších obviněných trestná činnost obviněného V. T. měla souviset). Soud příslušný k projednání této nyní samostatně vedené věci je nutné určit rovněž samostatně, podle výše zmíněných zákonných kritérií (§18 tr. ř.) s tím, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Nejvyšší soud pouze pro úplnost doplňuje, že na důsledky vyloučení věci ze společného řízení v přípravném řízení nelze pro fázi řízení před soudy vztáhnout §23 odst. 2 tr. ř., jenž výslovně stanoví, že příslušnost soudu, který věc vyloučil, se nemění (srov. k tomu přiměřeně i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2011, sp. zn. 7 Tz 68/2011 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. 7 Td 62/2021 a ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 7 Tz 71/2022).
10. Obviněný se podle právní věty měl jednání dopustit tím, že v jiném vzbudil rozhodnutí, aby jiný v rozporu s jiným právním předpisem usmrtil jedince silně ohroženého druhu živočicha. Podle skutkové věty, jak je popsána v obžalobě, měl obviněný V. T. samostatně trestně stíhaného P. H. informovat o skutečnosti, že v areálu dančí farmy v okrese Prachatice loví rys ostrovid daňky, a to s vědomím, že P. H. má zájem o ulovení rysa a tomuto za účelem vytvoření příležitosti ke konkrétnímu ulovení zmíněného živočicha zprostředkoval kontakt s majitelem farmy samostatně stíhaným P. F. K zastřelení rysa v areálu dančí farmy pak skutečně po předchozí domluvě P. H. a P. F. mělo dojít.
11. K tomu Nejvyšší soud v obecné rovině uvádí, že podle §111 tr. zákoníku se trestným činem rozumí jen čin soudně trestný, a pokud z jednotlivého ustanovení trestního zákona nevyplývá něco jiného, též příprava k trestnému činu, pokus trestného činu, organizátorství, návod a pomoc. Pokud jde o účastenství, platí, že trestná činnost účastníka bezprostředně přispívá k tomu, aby došlo k naplnění znaků konkrétní skutkové podstaty trestného činu, i když účastník sám tyto znaky přímo nenaplňuje.
12. Ze spisového materiálu, zejména z výpovědi obviněného V. T. (č. l. 87 a násl. tr. spisu) nelze s jistotou určit, kde poprvé P. H. (s trvalým pobytem v okrese České Budějovice) informoval o výskytu rysa v areálu dančí farmy, je ale zřejmé, že podle tvrzených skutkových zjištění měl tuto svoji aktivitu dále rozvíjet zprostředkováním kontaktu P. H. s P. F. (s trvalým pobytem v okrese Prachatice) v okrese Prachatice, kde se (právě v místě farmy v okrese Prachatice) obviněný sešel s P. H. a P. F.
13. Z doposud učiněných skutkových zjištění tak vyplývá, že Okresní soud v Břeclavi není podle kritérií §18 odst. 1 tr. ř. místně příslušným k projednání věci obviněného, neboť není nijak dovoditelné, že by zde došlo k posuzovanému jednání obviněného, naplňujícímu objektivní stránku návodu k trestnému činu, resp. že by zde nastal nebo měl nastat následek. Pro určení soudu, kterému naopak příslušnost projednat věc svědčí, bylo třeba zohlednit zmíněné místo, kde měl obviněný V. T. v postupující fázi vyvíjet své jednání spočívající v úmyslu vzbudit v jiném rozhodnutí ke spáchání trestného činu, přičemž tímto místem byl (byť případně mimo jiné) areál dančí farmy Z. v okrese Prachatice, kde, jak bylo řečeno, obviněný osobně zajistil kontakt P. H. a P. F. za účelem vytvoření příležitosti ulovení rysa.
14. S ohledem na doposud tvrzená zjištění a při zohlednění výše citovaných zákonných kritérií ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, tedy že podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Prachaticích.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 10. 2022
JUDr. Radek Doležel
předseda senátu