ECLI:CZ:NS:2022:7.TD.68.2022.1
sp. zn. 7 Td 68/2022-2399
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 19. 10. 2022 v neveřejném zasedání ve věci J. L. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 2/2022, návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Praze neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze podal dne 11. 4. 2022, pod sp. zn. VZV 28/2020 obžalobu jednak na obviněného J. L., jednak na spoluobviněné V. H., P. S. a R. V. Obviněný J. L. je trestně stíhán pro dva zločiny úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Věc je nyní vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 T 2/2022.
2. Městským soudem v Praze bylo v předmětné věci doposud provedeno jedno hlavní líčení, které proběhlo ve dnech 22. 8. 2022 a 23. 8. 2022 a následně bylo odročeno na 28. 11. 2022.
3. Obviněný J. L. podal prostřednictvím soudu I. stupně k Nejvyššímu soudu návrh na odnětí a přikázání věcí, ve kterém navrhuje, aby došlo k odnětí věci Městskému soudu v Praze a jejímu přikázání Krajskému soudu v Brně. Obviněný především koncipuje námitku podjatosti vůči celému Městskému soudu v Praze. V ní uvádí, že Městský soud v Praze je neschopný rozhodovat nestranně, neboť již rozhodoval v osmi případech MSD (poznámka soudu: Metropolitního spořitelního družstva) a vždy v neprospěch obviněného, přičemž konkrétně obviněný uvádí čtyři spisové značky tohoto soudu: 45 T 5/2019, 1 T 4/2019, 45 T 1/2020 a 10 T 6/2019. Obviněný dále Městskému soudu v Praze vytkl, že ignoruje judikaturu Vrchního soudu v Praze i Nejvyššího soudu, jelikož nenechal zjistit výši škody znaleckým posudkem, přičemž obviněný poukázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 9 To 3/2020.
4. Městskému soudu v Praze dále vytkl, že připustil projednání věci v hlavním líčení přesto, že předcházející trestní řízení má zásadní nedostatky, pro které věc není způsobilá k projednání před soudem. Tyto nedostatky blíže konkretizoval:
- řízení dozoroval státní zástupce, který vyjádřil názor na vinu obviněného ještě před zahájením trestního stíhání v žádosti o předběžný souhlas s dozorováním zákonnosti postupu policie,
- důkazy byly získány v rozporu se zákonem,
- Policie České republiky nezjišťovala skutečnou škodu,
- škoda byla stanovena policejním orgánem bez patřičného vzdělání, oprávnění a zkušeností,
- škoda byla stanovena na základě nepravdivého, policejně angažovaného znaleckého posudku,
- škoda byla zvýšena z 0 Kč na 30 000 000 Kč z důvodu změny příslušnosti soudu nakloněného Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze,
- zcela byla ignorována absence subjektivní stránky činu,
- nebyly vyslechnuty žádné osoby v postavení svědka.
5. Obviněný namítl, že byla nesprávně stanovena výše škody, proto nerozhoduje příslušný soud. Dále zdůraznil, že soudu bylo několikrát sděleno, kdo MSD (poznámka soudu: Metropolitní spořitelní družstvo) vykradl a kde skončily peněžní prostředky. Další důvod pro odnětí a přikázání věci obviněný shledává v medializaci případu a označení viníků soudem před jeho rozhodnutím. Obviněný také vytkl, že ve věci 49 T 4/2021 byl odmítnut svědkem navržený důkaz o skutečných vinících.
6. Po zhodnocení v návrhu uvedených skutečností a předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud v projednávané věci důležité důvody, odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle §25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci vedené u Městského soudu v Praze tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Brně, neshledal.
7. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít v kterémkoliv stadiu trestního řízení. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Nejvyšší soud, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému Městskému soudu v Praze a Krajskému soudu v Brně, zhodnotil důvody uvedené v návrhu na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
8. Zmíněný, v §25 tr. ř. uvedený pojem „důležité důvody“, sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
9. Je zjevné, že J. L. důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř. odůvodňuje zejména svým subjektivním přesvědčením o neschopnosti všech soudců Městského soudu v Praze nestranně v jeho věci rozhodovat. Návrh na delegaci je totiž postavený obecně na nespokojenosti se způsobem rozhodování Městského soudu v Praze ve věcech Metropolitního spořitelního družstva, který subjektivně pociťuje jako podjatost všech soudců daného soudu vůči své osobě.
10. V obecné rovině k tomu Nejvyšší soud upozorňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování, a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám (srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. 7. vydání. Praha, C. H. Beck, 2013, str. 371). Takový postup však obviněný doposud neuplatnil, proto nelze na jeho námitku jinak než obecně reagovat.
11. Obviněný dále vytkl Městskému soudu v Praze, že připustil projednání této věci, ačkoliv trestní řízení trpí zásadními procesními nedostatky a není způsobilé k projednání před soudem.
12. Nejvyšší soud pak v dosavadním řízení před Městským soudem v Praze neshledal žádná pochybení, která by mohla být důvodem pro pochybnosti o spravedlivém rozhodování celého tohoto soudu ve věci J. L. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že u Městského soudu v Praze proběhlo pouze první hlavní líčení ve dnech 22. 8. 2022 a 23. 8. 2022 a následně bylo hlavní líčení odročeno na 28. 11. 2022. Navíc se obviněný J. L. k prvnímu hlavnímu líčení dne 22. 8. 2022 nedostavil, dne 23. 8. 2022 se z konání hlavního líčení omluvil. Z tohoto důvodu většina vznesených námitek směřujících k vytýkanému pochybení soudu postrádá jakoukoliv právní relevanci (nebyly vyslechnuty žádné osoby v postavení svědků, obviněnému nebyla během výslechu položená žádná otázka, důkazy byly získány v rozporu se zákonem – které navíc nebyly ani konkretizovány). Také pokud jde o otázku výše škody stanovené v obžalobě (obviněný namítal, že Policie České republiky nezjišťovala skutečnou škodu, že škoda byla stanovena policejním orgánem bez patřičného vzdělání, oprávnění a zkušeností, dále že škoda byla stanovena na základě nepravdivého policejně angažovaného znaleckého posudku a že škoda byla zvýšena z 0 Kč na 30 000 000 Kč z důvodu změny příslušnosti soudu nakloněného Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze), je věcí procesního soudu, jak bude tento znak kvalifikované skutkové podstaty zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku prokazovat, což ovšem nejsou důležité důvody pro výjimečný postup podle §25 tr. ř. V souvislosti s výší škody není důvodem pro odnětí a přikázání věci ani subjektivní představa obviněného, že škoda byla v obžalobě stanovena nesprávně, resp. že škoda vůbec nevznikla (a tudíž že by jeho jednání mělo být právně posouzeno toliko jako přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. 1 tr. zákoníku), a proto by měl jako soud I. stupně rozhodovat nikoliv Městský soud v Praze, ale Obvodní soud pro Prahu 8. Z obžaloby jednoznačně plyne u skutku pod bodem 1) způsobení škody ve výši nejméně 46 000 000 Kč a u skutku pod bodem 5) nejméně 24 000 000 Kč, což odpovídá použité právní kvalifikaci dvěma zločiny úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Především je nutné zdůraznit, že zmíněné námitky obviněného nejsou a nemohou být předmětem řízení o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci. Tyto otázky jsou prioritně řešeny v nyní probíhajícím hlavním líčení, popřípadě i dále mohou být projednány v řízeních před příslušnými soudy v rámci řádných a mimořádných opravných prostředků.
13. Pokud obviněný namítl, že řízení dozoroval státní zástupce, který vyjádřil názor na vinu obviněného ještě před zahájením trestního stíhání v žádosti o předběžný souhlas s dozorováním zákonnosti postupu policie, pak je k tomu možné uvést, že obžalobu za Vrchní státní zastupitelství v Praze podal JUDr. Ing. David Ešner, který dozoroval i přípravné řízení. Obecně je nutné nejprve uvést, že státní zástupce toliko odpovídá za přípravné řízení a v rámci soudního stádia řízení se stává toliko procesní stranou, když o vině a trestu pak rozhoduje nezávislý soud. Státní zástupce nerozhoduje o vině či nevině obviněného, tudíž jeho případná vyjádření v předcházejícím stádiu trestního řízení nemohou mít na tuto skutečnost žádný vliv. V projednávané věci pak ze spisového materiálu nebylo zjištěno, že by dozorující státní zástupce zaujal již před zahájením trestního stíhání jednoznačný postoj k vině v té době ještě podezřelého J. L. Rozhodující však je, že soud při rozhodování o postupu podle §25 tr. ř. může věc odejmout jen soudu, a nikoli jinému orgánu činnému v trestním řízení.
14. Pokud obviněný namítl, že Městský soud v Praze ignoruje judikaturu Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu, pak tento svůj závěr opřel o konstatování, že soud nenechal zjistit výši škody znalcem, přestože se Vrchní soud v Praze k této otázce vyjádřil v rozhodnutí 9 To 3/2020. Tato námitka je poměrně obecná a není argumentačně podložená. Jak bylo uvedeno výše, soudní řízení u nalézacího soudu je teprve na počátku a nelze předjímat, jak soud bude prokazovat jednotlivé znaky skutkové podstaty trestného činu. V obžalobě je výše škody specifikována a je na soudu, jakými prostředky ji bude prokazovat. Současně je zjevné, že obviněný v odkazu na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze hovoří o jiné věci, než je věc zde projednávaná, protože v projednávané věci se odvolací řízení zatím nekonalo, jelikož ještě nebylo ani rozhodnuto ve věci samé.
15. Další vznesené námitky pak opět směřují do rozhodovací činnosti Městského soudu v Praze, nicméně týkající se jiných věcí, ve kterých rozhodovaly jiné soudní senáty. Konkrétně obviněný poukazuje na věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 T 4/2021 a předsedkyni senátu Mgr. Ivetu Havlíkovou (námitka medializace případu a označení viníka před rozhodnutím soudu, odmítnutí svědkem nabízených důkazů o skutečných vinících a skutečnost, že soudu bylo sděleno, kdo Metropolitní spořitelní družstvo vykradl a kde skončily peněžní prostředky). Žádná z těchto námitek pak nesměřuje na v projednávané věci činný soudní senát 1 T Městského soudu v Praze, případně jeho předsedu Mgr. Miroslava Rákosníka. Tudíž ani tyto skutečnosti nemohou zavdat důvod pro mimořádný postup podle §25 tr. ř.
16. Souhrnně řečeno, J. L. ve svém návrhu na odnětí a přikázání věci neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly jeho důvodnost. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.
17. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že se podle §25 tr. ř. věc Městskému soudu v Praze neodnímá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 10. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Roman Vicherek, Ph.D.