ECLI:CZ:NS:2022:7.TDO.19.2022.1
sp. zn. 7 Tdo 19/2022-848
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 19. 1. 2022 dovolání nejvyššího státního zástupce podané ve prospěch obviněného M. D. , nar. XY ve XY, bytem XY, s adresou pro doručování XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 1. 2021, sp. zn. 68 To 271/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 4 T 103/2020 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 1. 2021, sp. zn. 68 To 271/2020.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 4 T 103/2020, bylo mimo jiné rozhodnuto tak, že obviněný M. D. byl uznán vinným zločinem (v odst. 7 odůvodnění rozsudku nesprávně uvedeno, že šlo o přečin) krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a dalšími méně závažnými trestnými činy. Za tyto trestné činy a dále za trestný čin, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 6 T 114/2019, mu byl uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na tři roky a šest měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a trest propadnutí věcí specifikovaných ve výroku, přičemž podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z uvedeného rozsudku Okresního soudu v Jeseníku včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí. V návaznosti na výrok o vině bylo rozhodnuto také o náhradě škody.
2. Z podnětu odvolání obviněného byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 1. 2021, sp. zn. 68 To 271/2020, zrušen rozsudek Okresního soudu v Olomouci v celém rozsahu a nově bylo rozhodnuto mimo jiné tak, že obviněný byl uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a dalšími méně závažnými trestnými činy a odsouzen za ně a dále za trestný čin, jímž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 6 T 114/2019, podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody na tři roky a tři měsíce, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu propadnutí věcí specifikovaných ve výroku. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu z uvedeného rozsudku Okresního soudu v Jeseníku včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí. Nově bylo rozhodnuto také o náhradě škody.
3. Nejvyšší státní zástupce podal ve prospěch obviněného dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci. Napadl výrok o vině v části, v níž byl zjištěný skutkový stav posouzen mimo jiné jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a navazující výroky o trestu a náhradě škody. Odkázal na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021). Vytkl, že skutek byl nesprávně posouzen podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a že pro aplikaci tohoto ustanovení nebyly splněny podmínky. Poukázal na to, že podle tohoto ustanovení byl skutek posouzen jen z toho důvodu, že část útoků, z nichž se skládal, byla spáchána v době nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s šířením vysoce nakažlivého koronaviru SARS CoV-2 a nemoci COVID-19. Konstatoval, že k aplikaci uvedeného ustanovení nestačí samotné spáchání činu v době nouzového stavu a že je zároveň nutné, aby čin nějak věcně souvisel s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a nemoci COVID-19 jako událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Namítl, že v posuzované věci žádná taková souvislost nebyla zjištěna, že šlo o běžné krádeže a že jednání obviněného nijak nepodrývalo boj společnosti s negativními důsledky koronavirové pandemie. Uplatněné námitky podpořil odkazem na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Vyjádřil názor, že skutek měl být v části vykazující znaky trestného činu krádeže správně posouzen jen podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku. Nejvyšší státní zástupce se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud v napadeném rozsudku zrušil vadnou část výroku o vině, výrok o trestu a výrok o náhradě škody vztahující se k vadnému výroku o vině, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
4. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno nejvyšším státním zástupcem jako oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. a) tr. ř., ve lhůtě a na místě podle §265e tr. ř., s obsahovými náležitostmi podle §265f odst. 1 tr. ř. a není důvodu ho odmítnout podle §265i odst. 1 tr. ř. Poté Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
5. Skutek, který byl napadeným rozsudkem posouzen mimo jiné jako zločin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku dílem dokonaný a dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, spočíval podle zjištění Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci a předtím i podle zjištění Okresního soudu v Olomouci v podstatě v tom, že obviněný
- v noci z 12. 2. na 13. 2. 2020 v obci XY se společně s M. N. vloupal do prodejny Hruška, odcizil cigarety, lihoviny a výherní losy v hodnotě 39 935,60 Kč a na zařízení objektu způsobil škodu 8 120 Kč (bod 6 výroku o vině),
- v době od 12. 2 do 13. 2. 2020 v obci XY se společně s M. N. vloupal do uzamčeného vozidla zn. Dacia DOKKER registrační značky XY, odcizil kompresor, vysavač, část povinné výbavy a nářadí v hodnotě 970 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 637 Kč a dále nožem nabodl palivovou nádrž vozidla zn. Škoda Felicia registrační značky XY, odcizil 25 litrů benzínu v hodnotě 743 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč (bod 7 výroku o vině),
- dne 5. 4. 2020 v XY navrtal nádrž vozidla zn. Peugeot 106 registrační značky XY, avšak byl vyrušen, aniž by vytékající benzín v hodnotě 747 Kč stihl odcizit, a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč (bod 8 výroku o vině),
- v době od 5. 4. do 6. 4. 2020 v obci XY navrtal nádrž vozidla zn. Citroen Saxo registrační značky XY, odcizil 20 litrů benzínu v hodnotě 623 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč (bod 9 výroku o vině),
- v době od 1. 4. do 7. 4. 2020 v XY navrtal nádrž vozidla Škoda Felicia registrační značky XY, odcizil 20 litrů benzínu v hodnotě 498 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč (bod 10 výroku o vině),
- v době od 3. 4. do 7. 4. 2020 v obci XY, XY ul., vnikl na částečně oplocený pozemek rodinného domu č. XY, propíchl palivovou nádrž vozidla zn. Škoda Pickup registrační značky XY, odcizil benzín v hodnotě 299 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč (bod 11 výroku o vině),
- dne 7. 4. 2020 v obci XY propíchl palivovou nádrž vozidla zn. Škoda Fabia registrační značky XY, odcizil přibližně 30 litrů benzínu v hodnotě 747 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč, dále navrtal palivovou nádrž vozidla zn. Škoda Felicia registrační značky XY, odcizil přibližně 15 litrů benzínu v hodnotě 374 Kč a na vozidle způsobil škodu 2 000 Kč a poté se vloupal do prodejny potravin v domě č. XY, odcizil tři plastové bedýnky s pečivem, odcizením způsobil škodu 1 323,50 Kč a na zařízení prodejny způsobil škodu 112 Kč (bod 13 výroku o vině),
přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 2 T 20/2019 byl odsouzen mimo jiné za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku k podmíněnému trestu odnětí svobody na 20 měsíců se zkušební dobou stanovenou na 36 měsíců a jednání uvedeného v bodech 8-11, 13 se dopustil v době nouzového stavu, který byl vyhlášen usnesením vlády č. 194/2020 ze dne 12. 3. 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru.
6. Trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, čin spáchá vloupáním a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. Podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 posoudí, spáchá-li ho pachatel za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
7. Z tzv. právní věty výroku o vině je patrno, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci uznal obviněného vinným tím, že „spáchal … čin za stavu ohrožení státu“. S tím nelze souhlasit.
8. Stav ohrožení státu vyhlašuje na návrh vlády Parlament České republiky podle čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy). V dané věci nebyl vyhlášen stav ohrožení státu, nýbrž nouzový stav podle čl. 5, čl. 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem není zákonným znakem uvedeným v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z hlediska tohoto ustanovení je samotné vyhlášení nouzového stavu okolností, která nemá žádný význam. Významná je nanejvýš faktická situace, která je důvodem vyhlášení nouzového stavu, pokud ji lze považovat za „živelní pohromu nebo jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“.
9. V posuzovaném případě byl důvodem vyhlášení nouzového stavu výskyt koronaviru SARS Cov-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v měřítku epidemie, resp. pandemie. Takové rozšíření výskytu koronaviru a uvedeného onemocnění lze považovat za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (míněno jinou, než je živelní pohroma). Avšak k tomu, aby trestný čin krádeže mohl být posouzen podle tohoto ustanovení, nestačí pouhá skutečnost, že byl spáchán v době nouzového stavu, resp. v době probíhající epidemie. Zároveň je nutné, aby čin měl s epidemií nebo s opatřeními směřujícími k jejímu potlačení nebo omezení nějakou věcnou souvislost. Taková souvislost se vyznačuje typicky tím, že epidemie nebo opatření směřujících k jejímu potlačení nebo omezení pachatel využije k snadnějšímu provedení činu, případně k tomu, aby bylo ztíženo jeho odhalení nebo dopadení. Uvažovaná souvislost může spočívat také v tom, že ze situace vyvolané epidemií nebo opatřeními přijatými k jejímu potlačení nebo omezení vyplývá motiv činu. Může se jednat také o to, že čin směřuje proti věcem, které mají význam při potlačování nebo omezování epidemie a které z tohoto důvodu vyžadují zvýšenou ochranu. Tento výklad ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je v souladu s tím, jak bylo toto ustanovení vyloženo v rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
10. Z výroku o vině obviněného trestným činem krádeže ani z odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů nevyplývají žádné další okolnosti, které by soudy z tohoto pohledu považovaly za významné, ani právní úvahy, které je k použité kvalifikaci činu vedly. Tedy nic, co by ukazovalo na jakoukoli věcnou souvislost činu s epidemií nebo opatřeními směřujícími k jejímu potlačení nebo omezení. Nedostatek takové souvislosti by ovšem vylučoval možnost posoudit skutek podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Ze strany obviněného šlo o běžné krádeže spáchané podle všeho bez jakékoli věcné spojitosti s epidemií jako událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Okresní soud v této souvislosti poukázal pouze na to, že obviněný musel vědět o vyhlášení nouzového stavu. Ani odvolací soud tuto právní kvalifikaci nijak blíže neodůvodnil, což souvisí patrně s tím, že vycházel nesprávně z toho, že trestná činnost byla spáchána za stavu ohrožení státu.
11. Posouzení skutku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je – s ohledem na okruh dosud učiněných závěrů soudů – v rozporu se zákonem. Obviněný byl odsouzen pro spáchání trestného činu, aniž by (dosud) bylo shledáno naplnění všech jeho znaků. Napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci je tím pádem rozhodnutím, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2021), jak ho namítl nejvyšší státní zástupce. V důsledku vadného výroku o vině nemůže obstát ani výrok o trestu a navazující výroky o náhradě škody.
12. Pro úplnost lze uvést, že důvodné jsou i další výhrady dovolatele vůči napadenému rozsudku. Body 6 a 7 jsou v části výroku o vině zahrnuty pod spornou právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. str. 5 napadeného rozsudku), přestože na str. 4 je v tzv. právní větě výslovně uvedeno, že tato kvalifikace se vztahuje pouze k bodům 8-11 a 13 výroku o vině. Zůstalo tedy sporné, zda útoky pod body 6 a 7 výroku rozsudku byly zahrnuty pod zmíněnou spornou právní kvalifikaci. K těmto jednáním však došlo dne 12. 2. až 13. 2. 2020, tj. mnohem dříve, než pandemická situace vyvolala nutnost vyhlášení nouzového stavu (k čemuž došlo dne 12. 3. 2020). Obdobně nejasně je na str. 5 napadeného rozsudku v části právní věty vyjádřeno, že obviněný se jednáním uvedeným ve všech uvedených bodech dopustil přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku. Tato právní kvalifikace se však patrně týká pouze útoku pod bodem 11 výroku.
13. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením napadeného rozsudku ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
14. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci znovu rozhodne o odvolání obviněného podaném proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci, přičemž se bude řídit právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto usnesení.
15. Zrušit jen vadnou část napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, jak navrhoval nejvyšší státní zástupce, nepřicházelo v úvahu. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci má v posuzované věci postavení odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že odvolací soud musí o celém odvolání rozhodnout jedním rozhodnutím, bylo nutné zrušit napadený rozsudek v celém rozsahu.
16. Nejvyšší soud nerozhodoval o vazbě ve smyslu §265l odst. 4 tr. ř. Obviněný totiž nevykonává trest odnětí svobody uložený napadeným rozsudkem. Obviněný je na svobodě, výkon napadeného rozsudku byl odložen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2021, sp. zn. 7 Tdo 548/2021.
17. Závěrem pokládá Nejvyšší soud za nutné vzhledem k výraznému časovému odstupu od vyhlášení napadeného rozhodnutí (dne 29. 1. 2021) konstatovat, že věc mu byla k rozhodnutí o dovolání nejvyššího státního zástupce předložena dne 10. 1. 2022, tj. po téměř roce. V řízení před Nejvyšším soudem tedy nedošlo k průtahům.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. 1. 2022
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu